Hrachor

Hrachor
Hrachor přímořský (Lathyrus japonicus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Rod	hrachor (Lathyrus) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrachor (Lathyrus) je rod jednoletých nebo vytrvalých bylin vyskytující se v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii, je rozdělen asi do 150 druhů. Vyrůstá od mírného podnebného pásma až po tropy. V přírodě je to většinou planě rostoucí rostlina, někdy je uměle vyséván jako krmivo pro zvířata nebo se pěstuje coby okrasná rostlina.

Popis

Rostlina s lysou, často rozvětvenou lodyhou vzpřímenou, poléhavou nebo popínavou jež může dosáhnou délky až 4 m. Někdy bývá čtyřhranná a vždy je střídavě porostlá sudozpeřenými listy nejčastěji jen se dvěma lístky 2 až 4,5 cm dlouhými s celistvými čepelemi. U popínavých druhů vyrůstají na koncích listů jednoduché nebo dělené úponky. Listy mají obvykle dlouhé a úzké palisty.

Oboupohlavné květy rostou samostatně nebo bývají agregovány do řídkého axiálního hroznu se stopkou a vyrůstají z úžlabí listenu. Květy bez listenů mají asymetrické okvětí i umístění tyčinek. Pět lysých lístků zvonkovitého kalichu a pět korunních lístků motýlovitého květu je uspořádáno ve dvou přeslenech. Koruna má srostlé dva lístky tvořící kýl nebo srostlé čtyři lístky kdy kýl je srostlý s křídly. Barva korunních lístků bývá od fialové přes červenou, růžovou ke žluté a oranžové. V květu je 10 tyčinek, z nich je srostlých 9 nebo všechny, jejich prašníky jsou oddělené nebo spojené.

Vykvétá v rozmezí od června do září, opylování je entomogamické. Plodem je podlouhlý, jednopouzdrý, 6 až 10 cm dlouhý lusk otevírající se 2 chlopněmi, obsahuje průměrně 6 - 8 kulovitých až podlouhlých semen. Při klíčení zůstávají dužnaté dělohy v zemi. Mimo semen se hrachory rozmnožují také oddenky nebo hlízkami.^[1][2][3]

Zástupci

V České republice roste těchto 21 druhů rodu hrachor:

• hrachor bahenní (Lathyrus palustris) L.
• hrachor cizrnový (Lathyrus cicera) L.
• hrachor černý (Lathyrus niger) (L.) Bernh.
• hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus) L.
• hrachor horský (Lathyrus linifolius) (Reichard) Bässler
• hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis) L.
• hrachor chlupatý (Lathyrus hirsutus) L.
• hrachor jarní (Lathyrus vernus) (L.) Bernh.
• hrachor lesní (Lathyrus sylvestris) L.
• hrachor luční (Lathyrus pratensis) L.
• hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca) L.
• hrachor panonský (Lathyrus pannonicus) (Jacq.) Garcke
  • hrachor panonský pravý (Lathyrus pannonicus subsp. pannonicus)
  • hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus) (J. Ortmann) Soó
• hrachor popínavý (Lathyrus clymenum) L.
• hrachor roční (Lathyrus annuus) L.
• hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus) L.
• hrachor setý (Lathyrus sativus) L.
• hrachor širolistý (Lathyrus latifolius) L.
• hrachor tangerský (Lathyrus tingitanus) L.
• hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia) L.
  • hrachor trávolistý pravý (Lathyrus nissolia subsp. nissolia)
  • hrachor trávolistý pýřitý (Lathyrus nissolia subsp. pubescens) (Beck) Soják
• hrachor vonný (Lathyrus odoratus) L.
• hrachor žlutoplodý (Lathyrus ochrus) (L.) DC.

Z toho jsou považovány za druhy:

• (C1) kriticky ohrožené – hrachor bahenní hrachor hrachovitý a hrachor panonský pravý,
• (C2) ohrožené – hrachor různolistý a hrachor panonský chlumní,
• (C3) zranitelné – hrachor horský a hrachor širolistý.^[4]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hrachor na Wikimedia Commons