Hrachor bahenní

Hrachor bahenní
Hrachor bahenní (Lathyrus palustris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Rod	hrachor (Lathyrus)
Binomické jméno
Lathyrus palustris L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrachor bahenní (Lathyrus palustris) je z volné přírody pomalu mizející druh bobovité, popínavé rostliny, jeden z mnoha druhů rodu hrachor.

Výskyt

Rostlina s výrazným cirkumpolárním rozšířením vyskytující se v severní a střední Evropě, na severu Asie jakož i v mírném pásmu Severní Ameriky. Na severu euroasijského prostoru sahá jeho výskyt až na Island a po sever Skandinávie a evropské části Ruska, dále přes celou Sibiř až na Dálný východ a zasahuje i sever Japonska. Jižní hranice Evropou prochází severem Pyrenejského poloostrova, severní Itálii, Balkánem a Ukrajinou. Vyskytuje se hlavně na vlhkých a bažinatých loukách kde mnohdy vyrůstá současně s ostřicemi a rákosy a také v křovinách lemující břehy vodních toků a nádrží. Potřebuje periodicky zaplavovaná stanoviště s humózní půdou na zásaditém podloží. Snáší i místa mírně zasolená. Nejčastěji se jeho stanoviště nacházejí na slunných až polostinných místech v planárním, řidčeji v kolinním stupni.

V ČR se vyskytuje v termofytiku a to jen vzácně, část jeho tradičních lokalit již zanikla. Početnější výskyt je pouze podél větších toků ve středním Polabí a na Moravě v Hornomoravském a Dolnomoravském úvalu až po soutok Moravy s Dyjí. Velký úbytek lokalit byl zaznamenán i v okolních státech včetně Slovenska. Obvykle roste na kontinentálních zaplavovaných loukách kde je uváděn jako diagnostický druh v rostlinných společenstvech svazu Cnidion venosi, někdy se vyskytuje i ve vegetaci vysokých ostřic společenstev svazu Magnocaricion elatae.^[2][3][4][5]

Uspořádání květů

Popis

Vytrvalá rostlina s ochablou, popínavou až poléhavou lodyhou o délce 30 až 70 cm, ojediněle až 150 cm. Lodyha jednoduchá nebo rozvětvená rostoucí z plazivého členitého oddenku je hranatá, s výraznými dvěma křídla 1 až 4 mm širokými. Hustě vyrůstající řapíkaté listy s vřetenem zakončeným listovým úponkem mají 2 až 4 páry lístků s čepelemi čárkovitě kopinatými nebo podlouhlými. Krátce řapíčkaté lístky s 3 až 6 souběžnými žilkami jsou dlouhé 30 až 70 mm a široké 5 až 10 mm, na bázi bývají prudce zúžené a na vrcholu většinou špičaté, lysé nebo roztroušeně chlupaté, na horní straně světle zelené a na spodní nasivělé. Palisty mívají tvar čárkovitě kopinatý a bývají až 15 mm dlouhé a 5 mm široké.

Obvykle 3 až 6 purpurově fialových květů na stopkách 3 až 4 mm dlouhých, šikmo odstávajících, vytváří nesouměrné květenství úžlabní hrozen se stopkou dlouhou 3 až 12 cm. Zvonovitý kalich, často modravý, má nestejně dlouhé lístky 7 až 9 mm. Koruna 15 až 20 mm dlouhá má barvu purpurově fialovou a po odkvětu modrou. Pavéza je široce obvejčitá, křídla mají dlouhý nehet a ouška a kratší člunek bývá bělavý. Tento hemikryptofyt kvete v červnu a červenci, květy jsou opylovány entomogamicky. Ploidie 2n = 42.

Plody jsou podlouhlé čárkovité lusky 40 až 50 × 7 až 9 mm velké nahnědlé barvy, holé nebo pomoučené. Obsahují průměrně po 8 až 12 semenech která jsou kulatá, sférická až vejčitá, na obou koncích stlačená a mající v průměru cca 3,5 až 4 mm. Jsou hladké, matné a jejich barva je písková až hnědá s tmavšími skvrnami.^[2][3][4][6]

Ohrožení

Z přírody České republiky trvale mizí mnohé lokality s jeho výskytem a proto je hrachor bahenní vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. i Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky 3. vydání vyhodnocen jako druh kriticky ohrožený (§1,C1). Na Slovensku je ((slovensky) hrachor močiarny) považován za druh ohrožený.^[2][7][8]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hrachor bahenní na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření hrachoru bahenního v ČR