Hradeň

Hradeň
Základní informace
Výstavba	10. století
Zánik	11. století
Poloha
Adresa	jihovýchodně od Vystrkova, Kozárovice, Česko Česko
Nadmořská výška	360 m
Souřadnice	49°32′30,25″ s. š., 14°9′33,66″ v. d.
Hradeň
Další informace
Rejstříkové číslo památky	47062/2-2618 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradeň je raně středověké hradiště jihovýchodně od Vystrkova u Kozárovic v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se na ostrožně nad levým břehem Vltavy u jejího soutoku s Hradeňským potokem. Prostor hradiště byl částečně zatopen vodou vodní nádrže Orlík. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.^[1]

Historie

Hradiště bylo vybudováno v desátém století. Mohlo souviset s počátkem přemyslovské kolonizace Povltaví, kontrolou brodu přes Vltavu a mohlo být raným centrem Vltavského kraje zmíněného v písemných pramenech roku 1088. Opuštěno bylo koncem jedenáctého století.^[2]

Před napuštěním orlické nádrže na hradišti proběhly archeologické výzkumy vedené Helenou Olmerovou a později Jiřím Zemanem.^[2]

Stavební podoba

Pro stavbu hradiště byla vybrána ostrožna s nadmořskou výškou až 360^[3] metrů, která je součástí Benešovské pahorkatiny.^[4] Její povrch klesá směrem k soutoku Vltavy a Hradeňského potoka, takže voda po napuštění přehrady zatopila vnitřní areál hradiště. Boční strany ostrožny byly dostatečně chráněny strmými a na straně u Vltavy i skalnatými svahy. Čtyřnásobnou hradbou s celkovou délkou téměř 900 metrů proto byla, s výjimkou závěru ostrožny, opevněna jen přístupná jižní strana. Archeologicky však byla zkoumána jen nejkratší vnitřní linie opevnění. Plocha hradiště měří asi 12,5 hektaru.^[2]

Původní délka nejdelší vnější hradby měřila asi 500 metrů. Val, který je pozůstatkem hradby, je patrný především ve východní části v délce okolo 270 metrů. Na ostatních místech splývá s přirozeným skalnatým hřbetem. V místech nejlepšího zachování dosahuje převýšení valu nad vnějším terénem asi pět metrů. Hradba chránila cestu z údolí Vltavy a přístup ke zdroji vody, kterým byl Hradeňský potok. První předhradí za touto hradbou bylo nejspíše řemeslnickým a obchodním centrem.^[2]

Reliktem druhé hradby je nezřetelný val dlouhý přibližně 320 metrů, který splývá s dalším skalnatým hřbetem. Vzhledem k místní konfiguraci terénu se převýšení valu nad prvním předhradím pohybuje od tří do devíti metrů, ale nad druhým (vnitřním) předhradím dosahuje až 29 metrů.^[2]

Třetí hradba se dochovala v podobě 180 metrů dlouhého obloukovitého valu vysokého dva až pět metrů. Při snížení hladiny vody v nádrži jsou na jeho koncích patrné relikty čelní kamenné plenty, na kterou na vnitřní straně navazovala dřevohlinitá konstrukce.^[2]

Terén akropole v cípu ostrožny býval silně svažitý, a musel být proto vyrovnán umělými terasami. Jižní stranu chránila hradba, která se v délce sta metrů dochovala jako val vysoký asi pět metrů. V čele hradby stála zeď z nasucho kladených kamenů široká 160–180 centimetrů, na niž zevnitř navazovala zčásti roštová a zčásti komorová dřevěná konstrukce vyplněná hlitopísčitým zásypem. Výška původní čelní zdi bývá odhadována na čtyři metry a těleso hradby mělo na vnitřní straně stupňovitý charakter. Podobným způsobem bylo zkonstruováno také opevnění bočních stran, které chránilo především přístup od Hradeňského potoka.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• LUTOVSKÝ, Michal. Nové nálezy z hradiště u Kozárovic, okr. Příbram. In: LUTOVSKÝ, Michal. Archeologie ve středních Čechách. Praha: Ústav památkové péče středních Čech, 1999. ISBN 80-902457-4-9. ISSN 1214-3553. S. 385–406.
• Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy) 

Externí odkazy

• Kozárovice – Vystrkov [online]. Hornické muzeum Příbram [cit. 2021-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-07. 
• Kozárovice – Vystrkov [online]. www.stredovek.com [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.