Hradební ochoz
Hradební ochoz je komunikační prvek fortifikačních staveb umísťovaný v nejvyšší části hradeb nebo obranných věží. Umožňuje obranu v každém místě opevnění a snadný přesun obránců na napadené místo. Ochoz je hlavní obrannou linií při tzv. pasívní obraně, při které se obránci spoléhají na nepřekonatelnost hradební zdi.[pozn. 1]
Ochoz jako zakončení hradební zdi
Pokud byly budované hradební zdi dostatečně široké, takže umožňovaly bezpečné míjení dvou mužů, potom byl ochoz prostým zakončením hradební zdi. Ochranu obránců zajišťoval parapet, (předprseň) na vnější straně zdi. Zpočátku byl plný, později se začalo užívat cimbuří, u kterého mohl střelec mezerou (prolukou) lépe mířit a byl při tom dostatečně chráněn zdí (stínkou). U zdí se střední tloušťkou mohl být ochoz umístěn na slepých arkádách. Podpěrné pilíře oblouků arkád navíc hradební zdi významně zesilovaly.[pozn. 2]
S nástupem palných zbraní se objevila nutnost ochránit střelný prach před deštěm a proto se ochozy začaly zastřešovat. Ochozy pevnostních hradeb se rozšiřovaly tak, aby na nich bylo možné umístit pevnostní děla.
Při přestavbě hradů na zámky ztrácely ochozy postupně svůj obranný charakter a začaly sloužit pouze ke snadné komunikaci.
Široké ochozy na Yedikule Hisar, Istanbul
Ochoz s plnou předprsní, Polička
Ochoz na slepých arkádách, Amersfoort
Zastřešený ochoz, Worms
Hradební ochoz nad Zlatou uličkou, Pražský hrad
Samostatná konstrukce ochozu
Ochoz byl vybudován jako samostatná konstrukce u všech hradeb, jejichž tloušťka nebyla dostatečná a budování nosných oblouků by bylo příliš nákladné nebo zdlouhavé. Dřevěná, nebo hrázděná konstrukce, byla vysazena před vnitřní líc hradební zdi buď na kamenných krakorcích, nebo na dřevěných konzolách.
Ochoz na krakorcích, Hrad Suda, Tortosa
Odkrytý dřevěný ochoz, Delitzsch
Zastřešený dřevěný ochoz, hrad Bouzov
Hrázděná konstrukce ochozu, Wartburg
Ochoz na vnější straně hradeb
Ochozy umístěné na vnější straně fortifikace umožňovaly obráncům napadat útočníky, kteří pronikli až k patě bráněného objektu.
- © José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 3.0
Dřevěné podsebití, Carcassonne
Věž Scheiblingturm, Freistadt
Tzv. Stará vodárna, Budyšín
Odkazy
Poznámky
Literatura
- DURDÍK Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999. ISBN 80-85983-62-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hradební ochoz na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Joeb07, Licence: CC BY 3.0
Stadtmauer in Delitzsch an der Pfortenstraße
Autor: Stephan M. Höhne, Licence: CC BY-SA 3.0
Alte Wasserkunst in Bautzen, Germany.
Autor:
Pozice fotografa | Tento snímek a mnohé další na: OpenStreetMap |
---|
Pražský hrad, Zlatá ulička
Autor: Père Igor, Licence: CC BY-SA 3.0
This building is inscrit au titre des monuments historiques de la France. It is indexed in the base Mérimée, a database of architectural heritage maintained by the French Ministry of Culture, under the reference PA00082707 .
Autor: Bjalek Michal, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
© José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 3.0
Château de Carcassonne (2014)
Autor: Flominator (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Auf der Stadtmauer von Rothenburg ob der Tauber
Autor: Père Igor, Licence: CC BY-SA 3.0
Chemin de ronde, château de Tennessus, Amailloux, Deux-Sèvres, France
Autor: Valerius Tygart, Licence: CC BY-SA 3.0
The chemin de ronde of the Yedikule Fortress, Istanbul, Turkey.
Autor: A.Savin, Licence: FAL
Close view of Wartburg Castle in Eisenach (Thuringia, Germany)