Hradební ochoz

Ochoz městských hradeb, Rothenburg ob der Tauber

Hradební ochoz je komunikační prvek fortifikačních staveb umísťovaný v nejvyšší části hradeb nebo obranných věží. Umožňuje obranu v každém místě opevnění a snadný přesun obránců na napadené místo. Ochoz je hlavní obrannou linií při tzv. pasívní obraně, při které se obránci spoléhají na nepřekonatelnost hradební zdi.[pozn. 1]

Ochoz jako zakončení hradební zdi

Pokud byly budované hradební zdi dostatečně široké, takže umožňovaly bezpečné míjení dvou mužů, potom byl ochoz prostým zakončením hradební zdi. Ochranu obránců zajišťoval parapet, (předprseň) na vnější straně zdi. Zpočátku byl plný, později se začalo užívat cimbuří, u kterého mohl střelec mezerou (prolukou) lépe mířit a byl při tom dostatečně chráněn zdí (stínkou). U zdí se střední tloušťkou mohl být ochoz umístěn na slepých arkádách. Podpěrné pilíře oblouků arkád navíc hradební zdi významně zesilovaly.[pozn. 2]

S nástupem palných zbraní se objevila nutnost ochránit střelný prach před deštěm a proto se ochozy začaly zastřešovat. Ochozy pevnostních hradeb se rozšiřovaly tak, aby na nich bylo možné umístit pevnostní děla.

Při přestavbě hradů na zámky ztrácely ochozy postupně svůj obranný charakter a začaly sloužit pouze ke snadné komunikaci.

Samostatná konstrukce ochozu

Ochoz byl vybudován jako samostatná konstrukce u všech hradeb, jejichž tloušťka nebyla dostatečná a budování nosných oblouků by bylo příliš nákladné nebo zdlouhavé. Dřevěná, nebo hrázděná konstrukce, byla vysazena před vnitřní líc hradební zdi buď na kamenných krakorcích, nebo na dřevěných konzolách.

Ochoz na vnější straně hradeb

Související informace naleznete také v článku Podsebití.

Ochozy umístěné na vnější straně fortifikace umožňovaly obráncům napadat útočníky, kteří pronikli až k patě bráněného objektu.

Odkazy

Poznámky

  1. Při aktivní obraně je obranná linie přenesena před fortifikaci.
  2. Arkádové oblouky mezi Bílou věží a Daliborkou zesilovaly hradební zeď Pražského hradu. Nad nimi byl vybudován zděný ochoz s trámovým stropem. Zazděné oblouky daly vznik romantické Zlaté uličce.

Literatura

  • DURDÍK Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999. ISBN 80-85983-62-1.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Delitzsch Stadtmauer.jpg
Autor: Joeb07, Licence: CC BY 3.0
Stadtmauer in Delitzsch an der Pfortenstraße
Stadsmuur Amersfoort 2.JPG
Autor: HenkvD, Licence: CC BY-SA 3.0
Stadsmuur Amersfoort
Mouzens Monsec châtelet défenses.jpg
Autor: Père Igor, Licence: CC BY-SA 3.0
This building is inscrit au titre des monuments historiques de la France. It is indexed in the base Mérimée, a database of architectural heritage maintained by the French Ministry of Culture, under the reference PA00082707 Wikidata-logo.svg.
Bouzov 6.JPG
Autor: Bjalek Michal, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Wall - Château of Carcassonne - Carcassonne 2014.JPG
© José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 3.0
Château de Carcassonne (2014)
RodT Stadtmauer 7094.jpg
Autor: Flominator (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Auf der Stadtmauer von Rothenburg ob der Tauber
Amailloux château Tennessus chemin de ronde.JPG
Autor: Père Igor, Licence: CC BY-SA 3.0
Chemin de ronde, château de Tennessus, Amailloux, Deux-Sèvres, France
Wehrgang am Scheiblingturm.JPG
Autor: Hjanko, Licence: CC BY-SA 3.0
Wehrgang am Scheiblingturm
ChemindeRonde.JPG
Autor: Valerius Tygart, Licence: CC BY-SA 3.0
The chemin de ronde of the Yedikule Fortress, Istanbul, Turkey.
Městské opevnění, Polička 3.JPG
Autor: Ergane, Licence: CC BY-SA 3.0
Městské opevnění, Polička
Suda P1080138.JPG
Autor: Pere López, Licence: CC BY-SA 3.0
La Suda de Tortosa
Rochsburg02.jpg
Autor: Sir Gawain, Licence: CC BY-SA 3.0
Rochsburg Castle - battlement parapet
Thuringia Eisenach asv2020-07 img23 Wartburg Castle.jpg
Autor: A.Savin, Licence: FAL
Close view of Wartburg Castle in Eisenach (Thuringia, Germany)