Hradiště na Sedle

Hradiště na Sedle
Kamenný val
Kamenný val
Poloha
Adresavrch Sedlo u Albrechtic, Sušice, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška905 m
Souřadnice
Sedlo
Sedlo
Další informace
Rejstříkové číslo památky15663/4-2727 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště na Sedle je pravěké hradiště na hoře SedloŠumavském podhůří asi jeden kilometr od vsi AlbrechticeSušiceokrese Klatovy. Osídleno bylo v šestém až pátém a druhém až prvním století před naším letopočtem a později také v době římské a ve středověku. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Opevnění využívalo přirozené skalní útvary. Místo na fotografii se nachází pod vrcholem hory.

Hradiště bylo postaveno v šestém až pátém století před naším letopočtem na přelomu doby halštatské a laténské. Mělo snad obranou funkci a v čase ohrožení poskytovalo útočiště obyvatelstvu. Díky nadmořské výšce umožňovalo také dobrý rozhled do okolní krajiny a samo mohlo být významným orientačním bodem. Svým charakterem se částečně podobá hradištím na Hradišťanech nebo na Plešivci, která nejspíše plnila funkci kultovních center. Na rozdíl od nich jsou na Sedle patrné stopy běžného osídlení, přičemž v mladší době laténské se Sedlo stalo možným sídlem tehdejší elitní společenské vrstvy, byť nejbližší soudobé osídlení se nacházelo až v Sušici a v okolí Rabí a Volyně. Sídlo elity tak nejspíše souviselo s rýžováním zlata v okolí řeky Otavy.[2] Není jisté, zda bylo během mladší doby laténské obnoveno také opevnění.[3] V pozdějších fázích osídlení v době římské a raném středověku už byly využity jen rozvaliny starších hradeb.[4]

Hradiště bylo opakovaně zkoumáno menšími archeologickými výzkumy, které vedli v letech 1930–1932 Bedřich Dubský, roku 1934 L. Franc a C. Streitová a v letech 1953–1955 Jiří Břeň. Za významný nález se považuje bronzové obloukové držadlo (snad opěrka cedníku) dovezená ze severní Itálie.[4]

Stavební podoba

Val

Hradiště bylo postaveno na skalnatém vrcholu hory Sedlo s nadmořskou výškou 905[5] metrů,[4] což z něj dělá, po Obřím hradu, druhé nejvýše položené místo tohoto typu v Česku.[6] Přestože je ze všech stran chrání strmé svahy, bylo po celém obvodu vybudováno opevnění.[4] To se skládá z četných přirozených skalních útvarů propojených kamenitými valy. Opevněná plocha s rozlohou 2,9 hektaru má půdorys nepravidelného čtyřúheúhelníku dlouhého 440 metrů a širokého 32–114[4] metrů. Celková délka opevnění dosahuje délky 920 metrů.[2]

Opevnění nebylo zkoumáno. Původní hradba byla pravděpodobně postavena z nasucho kladených kamenů kolem vnitřní dřevěné konstrukce.[4] V dochované podobě dosahuje převýšení valů až deset metrů na vnější a 1–1,5 metru na vnitřní straně.[2] Šířka se místy pohybuje až kolem třinácti metrů.[4] Na některých místech bylo archeologicky zjištěno spečení valů, což bývá vysvětlováno jako cílené zpevnění hradby, nebo naopak stopy zániku hradby požárem. Zásoba oblázků nalezená u paty valu mohla sloužit jako munice do praků.[3]

Areál hradiště byl přístupný dvěma bránami. V jihovýchodním cípu hradiště se nacházela brána tvořená ulicově protaženými valy v délce sedmnácti metrů. Druhá brána chráněná mohutným skaliskem bývala na severozápadě (jižně od novodobé cesty). Vnitřní prostor hradiště byl údajně členěn na tři až čtyři[4] části, ale z vnitřních valů nejasného stáří je patrný jen jeden ve východní polovině hradiště. Zdrojem pitné vody byly prameny v severozápadním rohu a za severní linií opevnění.[2]

Přístup

Vrchol Sedla s pozůstatky hradiště je volně přístupný po červeně značené turistické trase z Alberechtic do Žlíbku. Na vrcholu stojí rozhledna.[7]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-07-22]. Identifikátor záznamu 126161 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Sedlo, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Albrechtice u Sušice, s. 36–39. 
  3. a b Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 56. (česky, německy) 
  4. a b c d e f g h ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. Kapitola Albrechtice, s. 29–30. 
  5. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  6. SKLENÁŘ, Karel. Archeologické památky. Opava: Optys, 1994. ISBN 80-85819-08-2. S. 37. 
  7. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
2014-07-09 Sedlo - val 1.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
2014-07-09 Sedlo - val 2.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Sedlo-jižní svah.jpg
Autor: Nissan0, Licence: CC BY-SA 3.0
Prudký skalnatý svah na jižní straně Sedla těsně pod vrcholem, Šumavské podhůří, okres Klatovy