Hradiště u Mařína

Hradiště u Mařína
Chybí zde svobodný obrázek
Poloha
AdresaZadní Arnoštov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°40′22,29″ s. š., 16°38′47,02″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky18772/6-3381 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště u Mařína v je raně středověké hradiště. Nachází se nedaleko zaniklého dvora a osady Mařín, na rozhraní katastrálních území Křenov a Zadní Arnoštov, které je součástí Jevíčka v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.

Situace

Hradiště je rozsáhlá archeologická lokalita v katastrálním území Zadní Arnoštov a Křenov, na pomezí východních Čech a severozápadní Moravy. Zaujímá vrchol kopce Hradisko s nadmořskou výškou 571 metrů. Ačkoliv jde o nápadnou a rozsáhlou lokalitu, až do roku 2005 zde nebyl prováděn archeologický výzkum. Teprve díky Regionálnímu muzeu ve Vysokém Mýtě byl v roce 2005 zahájen patnáct let trvající archeologický výzkum.[1] Během výzkumu a geofyzikální prospekce byly nalezeny importované předměty denní potřeby avarského, byzantského i karolínského původu ze 7.–9. století.[2]

Podle náhodně nalezených keramických zlomků bylo hradiště osídleno zhruba v 9. století. K druhotnému osídlení lokality došlo ve 12. a 13. století, patrně v souvislosti s těžbu železné rudy.[3] Ve středověku kolem lokality vedla Trstenická stezka.[2]

Popis

Rozloha dvoudílného hradiště dosahuje asi dvaceti hektarů. Akropoli s rozměry 330 × 210 metrů obklopuje opevnění tvořené příkopem a valem, jehož výška je až pět metrů. Podle starších destrukcí mívala původní hradba dřevěnou konstrukci s čelní kamennou zdí. Vypálená hlína na koruně valu naznačuje existenci palisády nebo jiné dřevěné stavby.[3] K akropoli na jihu přiléhá svažité předhradí, přičemž v místech styku jeho fortifikace s hradbou akropole, bývaly vstupní brány. Celková délka opevnění je 800 metrů.[3] Další předhradí se nachází na západní straně akropole ve svahu kopce.[1]

Reference

  1. ↑ a b VÍCH, David; PROFANTOVÁ, Naďa; KŘIVÁNEK, Roman; JARŮŠKOVÁ, Zuzana; ZAVŘEL, Jan. Hradiště u Mařína (okr. Svitavy) a jeho širší zázemí ve světle kovových artefaktů z 6.–10. století. Archeologické rozhledy. 2021, roč. LXXIII, čís. 3, s. 360. Dále jen Vích a kol. (2021). Dostupné online. ISSN 0323-1267. DOI 10.35686/AR.2021.12. 
  2. ↑ a b Vích a kol. (2021), s. 359.
  3. ↑ a b c ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Křenov, s. 154–155. 

Literatura

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“