Hradská brána (Olomouc)

Hradská brána
Poloha
Adresa	Olomouc, Česko Česko
Ulice	1. máje
Souřadnice	49°35′48,95″ s. š., 17°15′43,55″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradská brána je zaniklá městská brána v Olomouci, součást někdejšího městského opevnění. Byla postavena ve 13. století jako jedna ze čtyř bran města v místech vyústění pozdější třídy 1. Máje ven z města. Roku 1876 byla zbořena v souvislosti s bouráním struktur olomoucké pevnosti a na jejím místě vyrostla tzv. Dómská čtvrť.

Hradská brána vznikla ve východní části města v době jeho založení a opevňování, v blízkosti biskupského paláce a chrámu sv. Václava, spolu s ostatními třemi městskými branami (Blažejskou-Kateřinskou, Střední a Rohelskou-Františkovou) v polovině 13. století, jakožto jedna z hlavních bran. Vznikla nejprve jako dřevěná,^[1] později pak byla vystavěna z kamenného zdiva. Sestávala se z dvojitých vrat krytých jednoduchou gotickou věží. Jakožto součást městských hradeb úspěšně odolala výpadům během husitských válek na Moravě v první polovině 15. století. V 16. století byla brána posílena o předsunuté rondely,^[2] což byl koncept, který zaznamenal a v Olomouci prosadil zdejší písař a pozdější olomoucký kanovník Řehoř Nitsch při své návštěvě Krakova a studiu zdejšího opevnění.

Spolu s opevněním však nedokázala během třicetileté války vzdorovat obléhání Švédů pod vedením generála Lennarta Torstensona roku 1642, kteří následně město kontrolovali až do roku 1650,^[3] tedy dva roky po skončení konfliktu, a odrazili dva obléhací pokusy rakouské císařské armády město dobýt zpět.

Město bylo Švédy těžce zdevastováno a jeho opevnění poškozeno. Císař Ferdinand III. pak roku 1655 prohlásil Olomouc díky její strategické pozici pevnostním městem, čímž zahájil dlouhodobou výstavbu olomoucké pevnosti. Projekt rozsáhlé přestavby dosavadního městského opevnění v barokní pevnost vypracoval v roce 1658 polní maršálek Jean-Louis Raduit de Souches^[4] a v následujících letech byla až do konce 17. století pevnost dostavována. To souviselo i se zbořením původní gotické Hradské brány, která navíc roku 1678 vyhořela,^[5] a její nahrazení systémem dvou bran oddělených parkánem. Struktura byla obranně kryta přilehlými bastiony, dokončena byla roku 1680,^[5] i díky finančnímu odkazu generála Felixe Scherovského. Vnější brána měla podobu barbakánu.^[6]

Ve druhé polovině 19. století rozhodla městská rada o postupné demolici pevnostních konstrukcí, aby se mohlo město nadále stavebně rozrůstat. Hradská brána byla zbořena roku 1876, jako první z městských bran, aby uvolnila prostor výstavbě nové městské třídy, spojující nejkratší cestou hranici olomouckého Starého Města s asi kilometr vzdálenou budovou železničního nádraží, vybudovanou zde roku 1841. To zahrnovalo též stavbu celkem tří mostů přes Bystřici a Moravu. Nedlouho nato byly zbořeny též všechny ostatní městské brány, včetně zbylých tří původních: Kateřinská (1878), Litovelský výpad (1882), Terezská vnitřní (1883), Dolní (1884) a Rohelská (1885). Na místě uvolněném po Hradské bráně byl následně postaven urbanistický soubor obytných domů, tzv. Dómská čtvrť (Domviertel), v dalších letech pak byla v místech brány zavedena tramvajová trať, zprovozněná roku 1897.

Existenci někdejší brány připomíná památník umístěný v prostoru někdejší vnitřní Hradské brány s kovovou plastikou její gotické podoby ze 13. století,^[1] který byl vybudován během rekonstrukce ulice v roce 2017.

• FISCHER, Richard. Olomoucká pevnost a její zrušení: (1934-1935). V Olomouci: nákladem vlastním, 1935, s. 8. Online
• KŠÍR, Josef. Olomoucká barokní pevnost. Olomouc: Vlastivědný ústav, 1971. 27 s. 
• NEŠPOR, Václav. Vlastivěda moravská, II, [Čís. 58]: Místopis Moravy. Dějiny Olomouce. V Brně: Musejní spolek, 1936, s. 254. Online
• SCHULZ, Jindřich, a kol. Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 389 s. ISBN 80-244-0493-1. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradská brána na Wikimedia Commons