Hranické viadukty

Hranické viadukty
Hranické viadukty v roce 2013
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Olomoucký
Okres	Přerov
Město	Hranice
Komunikace	železniční trať Přerov–Bohumín
Doprava	železniční doprava
Přes	údolí Veličky
Řeka	Velička
Správce	Správa železnic
Začátek výstavby	1844
Souřadnice	49°33′42,99″ s. š., 17°43′46,72″ v. d.
Parametry
Typ	obloukový
Materiál	cihla, kámen, beton
Délka	446,5 m
Nadmořská výška	271 m n. m.
Mapa
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hranické viadukty
Další data
Kód památky	102439 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hranické viadukty jsou tři souběžné železniční mosty na železniční trati Přerov–Bohumín u stanice Hranice na Moravě původní dráhy společnosti c.k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda. Viadukty byly prohlášeny v roce 2007 kulturní památkou České republiky.^[1]

V roce 1844 až 1846 byl nad údolím řeky Veličky před stanicí Hranice na Moravě postaven cihlový most. Most má 32 cihlových oblouků a dosahoval celkové délky 448,5 m. Nejvyšší oblouk měl světlou výšku 11,38 m. Během výstavby zde pracovalo až 2500 osob a zahynulo na 20 osob.^[2] Most byl uveden do provozu s jednou kolejí v roce 1846.^[3][4]

V roce 1873 byl z důvodu zdvojkolejnění železniční trati postaven druhý kamenný most, který je s cihlovým mostem veden rovnoběžně a m 32 polokruhových kleneb. Délka je 426,5 m, mezera mezi mosty 2,5 m a dotýkají se v místech sdružených pilířů. Mezera je zakrytá betonovými deskami.^[5] Projekty vypracovali Ludwug Schiele a Karl Hummel.^[6]

V roce 1910 byla zahájena výstavba třetího betonového mostu pro 2 koleje, opět veden rovnoběžně s předchozími mosty na straně kamenného mostu. Délka 434,3 m, má 30 kleneb, mezera mezi mosty je 5 m a jsou propojeny lávkami. Stavba byla přerušena v roce 1914 a v letech 1915–1918 pokračovala s využitím válečných zajatců. Bylo zda nasazeno na 300 italských a ruských zajatců,^[3] jiné prameny uvádějí až 2000.^[2] Po první světové válce byla nedokončená stavba zakonzervována. Další negativní vliv na dostavbu mostu měla hospodářská krize. Výstavba mostu byla obnovena až v roce 1936 a most byl dostavěn v roce 1939.^[5]

V roce 1956 byla trať elektrizována.^[7]

V letech 2000–2001 v rámci modernizace II. tranzitního železničního koridoru byl rekonstruován a opraven betonový most.^[8] Kvůli špatnému technickému stavu se uvažovalo o zbourání nejstaršího, zděného viaduktu,^[9] po kterém navíc po rekonstrukci betonového mostu přestaly jezdit vlaky. Zděný viadukt byl nakonec v roce 2008 rekonstruován, přičemž z něj byla odstraněna nepotřebná kolej.^[10][11] V roce 2007 byly mosty prohlášeny kulturní památkou ČR.^[12][13]

K viaduktům vede modrá turistická značka od nádraží v Hranicích směr Lipník nad Bečvou a červená turistická značka od nádraží v Hranicích směr Potštát. Od nádraží v hranicích vede cyklotrasa 6139A, která se napojuje na cyklotrasy 6139, 6058 vedoucí k viaduktům.^[14]

Při realizaci projektu VRT Moravská brána I dojde k rekonstrukci obou mostů a na cihlový most, kde je dnes položena jedna kolej bude položena i kolej druhá. Jelikož jeden z mostů bude sloužit pro stávající trať a druhý z mostů budou sloužit jako sjezd z VRT.^[15]

• JOSEF, Dušan, Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri 1999

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hranické viadukty na Wikimedia Commons