Hrdějovice

Hrdějovice
Kaple Panny Marie na návsi
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	České Budějovice
Obec s rozšířenou působností	České Budějovice (správní obvod)
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°1′8″ s. š., 14°28′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 521 (2023)[1]
Rozloha	8,82 km²[2]
Katastrální území	Hrdějovice
Nadmořská výška	385 m n. m.
PSČ	373 61
Počet domů	536 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dlouhá 221 373 61 Hrdějovice obec.hrdejovice@c-mail.cz
Starosta	Petr Stejskal
Oficiální web: www.hrdejovice-opatovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hrdějovice
Další údaje
Kód obce	544558
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrdějovice (v místním nářečí a do roku 1923 oficiálně Hrdějice, německy Hartowitz) jsou obec v Jihočeském kraji, ležící 5 km severně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 500^[1] obyvatel.

Historie

Na území obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). Název pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (Hrdywiczi), tak Opatovice (Opatowiczi) jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem Lišovem král Karel IV. zastavil Janovi z Leuchtenberka. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k hlubockému panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové.

Přes Hrdějovice vedla původní silnice z Českých Budějovic na Tábor, na které se někdy nacházely v kolejích kousky jantaru. V polovině 18. století byla silnice přeložena do míst dnešního Borku.

Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané Hrdějice, německy Hartowitz) roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a Nemanice. Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 1907–1943 a 1945–1960. Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce 1954. V roce 1954 byla část hrdějovického katastrálního území převedena na nově vzniklou obec Borek.

V roce 1950 bylo založeno JZD, 1968 zaveden vodovod a od roku 1983 zajíždí do Hrdějovic českobudějovická MHD. Od roku 2000 má obec vlastní znak.

Obecní správa

Místní části

Obec Hrdějovice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Hrdějovice.

• Hrdějovice (431 domů, 1 434 obyvatel)
• Opatovice (31 domů, 44 obyvatel)

K Hrdějovicím přísluší též samota Nová Obora.

(údaje dle sčítání lidu roku 2001)

Představitelé obce

Pamětihodnosti

(c) Czeva, CC BY-SA 3.0

• Kaple na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876. Tehdy se koupil za 60 zlatých křížek, který dnes stojí před kaplí. V kapli je oltářík s točenými sloupky, který kryje ubrus s výšivkou prosby ke svatému Janu Nepomuckému. Původně se v kapli sloužily dvakrát do roka mše svaté: jednak na svátek sv. Linharta, patrona dobytka a jednak na sv. Floriána, patrona hasičů. V současnosti se v kapli slouží mše svatá na svátek svatého Jana Nepomuckého, který je vnímán jako patron kaple a ob rok na svátek svatého Bartoloměje, jehož slavnost připadá na období těsně po žních.
• Poutní kaple Panny Marie Lurdské v místní části Těšín s léčivou studánkou, známá také jako kaple na Těšíně. Původní kaple postavena před rokem 1770, zbořena byla za josefínských reforem. Počátkem 19. století byla postavena nová kaplička a v letech 1888–1889 nynější novogotická kaple Panny Marie Těšínské. O stavbu této kaple se zasloužily především kongregace bratří a sester Nejsvětější Svátosti, sídlící v Českých Budějovicích v Žižkově a Lipenské ulici. Stromořadí před kapli bylo vysázeno v roce 1946. V letech 2014–2015 byla na náklady obce nově upravena studánka s pramenem léčivé vody vedle poutní kaple. Původně se v kapli slavila pouť na svátek Jména Panny Marie, nyní se v ní slaví ob rok pouť na svatého Bartoloměje (střídá se s návesní kaplí).
• Výklenková kaplička svatého Rocha na křižovatce Hlubocké a Těšínské ulice. Postavena v 18. století, opravena v roce 1995.
• Pomník Antonína Švehly na návsi. Pomník akademického sochaře Václava Duška z Tábora byl slavnostně odhalen v roce 1938. Na jeho vzniku mělo zásluhu Sdružení republikánského dorostu a zaštítil ho předseda republikánské strany, poslanec Beran. Plastika s Antonínem Švehlou byla odstraněna ze žulového podstavce v roce 1947. Znovuobnoven byl pomník v roce 1997. Repliku plastiky vytvořil syn autora, Václav Dušek mladší. Znovuodhalení se konalo v rámci oslav 100. výročí hrdějovického Sboru dobrovolných hasičů.
• Orty, bývalý kaolinový důl severně od vsi
• Opatovice, historická náves
• Pomník obětem první světové války
• Lidová architektura
• Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž Českého Vrbného, připomíná smrt vojenských pilotů nadporučíka Františka Křečana a poručíka Jaroslava Vondráška. Pomník byl odhalen v roce 1926, jeho autorem je Jan Vítězslav Dušek.^[5]

Rodáci

• Matyáš Blažek (1844–1896), filolog, překladatel a spisovatel.

Odkazy

Reference

Literatura

• KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrdějovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Hrdějovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)