Hrnčířův mlýn
| Hrnčířův mlýn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1598 |
| Poloha | |
| Adresa | Osvobození č.p. 94, České Meziříčí, okres Rychnov nad Kněžnou,  Česko |
| Ulice | Osvobození |
| Souřadnice | 50°17′6,8″ s. š., 16°2′53,9″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 106366 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrnčířův mlýn v Českém Meziříčí v okrese Rychnov nad Kněžnou je vodní mlýn, který stojí na řece Dědina východně od kostela svaté Kateřiny u cukrovaru.[1] Od roku 2019 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Mlýn je zmíněn roku 1598 v urbáři opočenského panství, kdy si jej pronajímal mlynář Pavel Šnorař. Po zrušení poddanství jej koupil roku 1848 za 8 000 zlatých František Šefelín a od něj roku 1862 Jan Hrnčíř ze Lhoty u Nahořan za 22 000 zlatých. Rodina Hrnčířova vlastnila mlýn ještě v 50. letech 20. století, kdy se v něm přestalo mlít.[1]
Koncem června 2017 byla schválena demolice mlýna. Podařilo se však zahájit jednání o jeho prohlášení za kulturní památku a převod na Společnost ochránců památek ve východních Čechách, která započala práce na jeho záchraně.[1]
Popis
Kamenné zdivo stavby je silné až 1 metr, střecha byla původně kryta šindelem. Mlýn měl tři vodní kola, z nichž jedno sahalo údajně až do patra. V 70. letech 19. století bylo změněno jeho technologické složení z obyčejného na umělecké. Dochované technologické vybavení pochází z konce 19. až první třetiny 20. století; této době odpovídá také konstrukce střechy s vaznicovým krovem.[1]
Přízemí mlýna vyzděné z opukového lomového zdiva pochází pravděpodobně z poloviny 18. století, kdy byly provedeny také valené klenby s pětibokými výsečemi v obytné části mlýna. V interiéru obytné části se dochovaly prvky z 1. poloviny 20. století, například koupelna s historickými bateriemi, splachovací záchod s plechovou nádrží nebo skříňový mrazák.[1]
Kolmo k podélnému průčelí mlýna přiléhá z cihel vyzděný přístavek z počátku 20. století pro Francisovu turbínu, který nahradil krytou dřevěnou lednici s vantroky. Pod ním protékal mlýnský náhon.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Hrnčířův mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Jan Škoda, 22.12.2013. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Mlýn vodní. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1999993572, rejstříkové číslo ÚSKP 106366. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online
Literatura
- ŠIMEK, Vlastimil. Válcový mlýn K.Hrncire v Českém Meziříčí. In: Dobrušský vlastivědný almanach III. Dobruška: město Dobruška, 2019, s. 57–59
- Zpravodaj. Společnost ochránců památek ve východních Čechách, z.s. Ročník XXVIII. 2018, č. 3–4. pdf. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Novinky.cz. Spolek ochránců památek opravuje Hrnčířův mlýn. Lucie Bajtalonová, 11.6.2021
- Rychnovský Deník.cz. Vlastimila Šimka okouzlila historie a meziříčský mlýn. 18.5.2019, Jana Kotalová
- Rychnovský Deník.cz. Hrnčířův mlýn by se mohl stát kulturní památkou. V plánu je muzeum mlynářství. 26.1.2018. E. Macková, NPÚ v Josefově
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“