Hrobka Černínů

Hrobka Czerninů ve Vinoři
Základní informace
Sloh	klasicismus
Architekt	neznámý
Výstavba	mezi lety 1805 a 1841, pravděpodobně 1813[1]
Současný majitel	Hlavní město Praha
Poloha
Adresa	Vinoř, Česko Česko
Ulice	Prachovická
Souřadnice	50°8′42,12″ s. š., 14°34′44,75″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	104763 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Černínů, také Czerninů nebo Černínská hrobka^[1] je klasicistní stavba z první poloviny 19. století, která stojí na hřbitově při Mladoboleslavské ulici v Praze-Vinoři. Sloužila jako pohřebiště vinořské linie šlechtického rodu Czerninů. Budova je památkově chráněná,^[2] je v majetku Hlavního města Prahy a spravuje ji Městská část Praha-Vinoř.^[3]

Czerninové vlastnili nevelké panství Vinoř od roku 1650, kdy ho koupil Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) od Karla Ferdinanda z Waldsteinu (1634–1702).^[4] V roce 1797 bylo přepsáno na vinořskou větev rodu.

Hřbitov, na kterém hrobka stojí, byl založen v roce 1805. Klasicistní reprezentativní hrobka byla postavena někdy mezi lety 1805 a 1841.^[2] Tehdy vlastnil vinořské panství Wolfgang Maria Czernin (1766–1813) a po něm jeho syn Otakar Evžen Czernin z Chudenic (1809–1886). Žádná dokumentace se nezachovala,^[1] architekt je neznámý.^[2]

Po první světové válce byl Ottokar Czernin (1872–1932) pro svůj nepřátelský postoj k nové republice zbaven, částečně za náhradu, veškerého majetku v Československu.

Czerninská hrobka je volně stojící stavba se střední převýšenou částí a nižšími křídly na bocích a zadní straně. Byla zbudována z režného cihelného zdiva, všechny architektonické detaily jsou však z kamene. Střešní krytina je z plechu.^[2]

Průčelí směřuje k jihovýchodu. Jeho střední vyšší část, která je zakončena trojúhelným štítem, tvoří rizalit. Na vrcholu štítu vévodí kamenný kříž na podstavci. Edikulový portál je zvýrazněn nástavcem nad římsou, jejíž oblomená část slouží zároveň jako architráv edikuly. Po stranách vstupu jsou pilastry se stylizovanými hlavicemi tvořenými florálními prvky. V tympanonu se nachází czerninský erb. Průčelí je rozčleněno horizontálními architektonickými články, ke kterým patří kamenný sokl ukončený profilovanou římsou, hlavní římsa oddělující horní část stavby a drobnější korunní římsy, které završují jak plné atiky na nižších postranních částech, tak lemují trojúhelný štít. Vstupní kovové dveře jsou dvoukřídlé, jsou členěny výplněmi a vyzdobeny hřeby s dekorativní hlavicí.^[2]

Boční zjednodušené fasády jsou členěny soklem, hlavní římsou a římsou atiky, která překrývá střechu bočních křídel. Na zadní fasádě je lunetové okno s rustikovým ostěním. Na zadní stěně je také umístěna mramorová deska s těžko čitelným nápisem: WYSOCE VROZENÝ PAN HRABIE / WOLFGANG CZERNIN Z CHVDENIC / PAN PANSTVÍ WINORZ A S. AT. V / GBELL, SATALIC, RADONIC A CZWRŽOWIZ / CYS. KRÁL. KOMORNIK OBRSST W WOGSKV / KOMANDATOR CYS. RAK. ....^[1]

Kaple má obdélný půdorys a je sklenuta křížovou klenbou svedenou na příložky v rozích s lunetami. Luneta proti vstupu tvoří osvětlovací okno, ostatní lunety jsou zaslepeny. Profilovaná hlavní římsa obíhající celý vnitřní prostor je z mramoru. Mramorem je rovněž obložena dolní část hrobky. Celkem se zde nachází 36 kójí na rakve (po 12 kójích na 3 stěnách). Jednotlivé sklípky pro rakve jsou odděleny mramorovými pásky a opatřeny nápisovými deskami. Na desce Antonie, provdané hraběnky z Fünfkirchenu (1841–1874) je při dolním okraji nápis: OTTO SANDTNER PRAHA. Podlaha je také z mramoru a koresponduje se vzorcem na stěnách. Lemující pásy jsou z modrošedého mramoru, střed je vyplněn růžovým mramorem.^[2]

Vybavení kaple je empírové, vesměs z černě lakovaného dřeva. Oltář stojí na dřevěném stupni. Menza půlválcového tvaru spočívá na čtveřici nožek tvaru lvích tlap. Kříž je z černě lakovaného dřeva, zatímco korpus ze zlaceného dřeva. Krucifix je na podstavci s reliéfem chíró ve stylizovaném vavřínovém věnci. Součástí oltáře jsou 3 mešní tabulky, které jsou připevněny k predele oltáře (po roce 1813). Po stranách menzy je dvojice dřevěných pilířků na smuteční svíce.^[2]

V kapli bylo pohřbeno šestnáct příslušníků rodu Czerninů nebo jejich příbuzných.

Z vinořské linie Czerninů pocházel také Ottokar Czernin (26. září 1872 Dymokury – 4. duben 1932 Vídeň), ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska (1916–1918). Po první světové válce zůstal v Rakousku a byl pohřben, stejně jako manželka Marie, roz. Kinská (1878–1945), na hřbitově v Bad Aussee ve Štýrsku.^[5]

V hrobce byl kromě Czerninů pohřben i Jindřich Bělohříbek (1878–1942), generální ředitel Živnobanky, který koupil statek a zámek Vinoř v roce 1925. Dále jeho žena Melanie, rozená Larischová z Mönnichu (1895–1942) a dcera Melanie, která zemřela na tuberkulózu v mladém věku.^[6] Mramorové desky před jejich sklípky ovšem nejsou označeny. V níže uvedené tabulce nejsou uvedeni.

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^[7][8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela, u Karla Thysebaerta se jedná o generaci manželky.

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Czerninů. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý mužský člen oženil více než jednou. Zeleným orámováním je zvýrazněn Jan Rudolf Czernin z Chudenic (1757–1845), 3. vladař domu hradeckého a chudenického. Modře je zvýrazněn Ottokar Czernin (1872–1932), ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Czerninů.

Čísla nad jménem odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Nápisy na deskách jsou v některých případech majuskulním písmem, zde jsou však uvedeny minuskulou. Texty nápisů vycházejí z publikace Umělecké památky Prahy. Velká Praha 2. V–Ž, s. 1058, ale nejsou zcela přesné, jak vyplývá z fotografií.

• DALIOBOR, Prix, a kol. Umělecké památky Prahy. Svazek Velká Praha M/Ž. 2. Veleslavín – Žižkov. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2469-5. S. 1058. V publikaci je půdorys. 

• Kostel svatého Jakuba (Jindřichův Hradec)
• Zámecká kaple Morzinů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hrobka Černínů na Wikimedia Commons