Hrobka Auerspergů (Vlašim)

Pohřební kaple Auerspergů
Základní informace
Sloh	Neoklasicismus
Výstavba	1884
Současný majitel	Římskokatolická farnost Vlašim
Poloha
Adresa	Vlašim, Vlašim, Česko Česko
Souřadnice	49°42′20,19″ s. š., 14°53′55,36″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	10250/2-4279 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Auerspergů nebo také Auersperská hrobka je pohřební kaple původně kraňského šlechtického rodu Auerspergů ve Vlašimi v okrese Benešov. Neoklasicistní budova z roku 1884 se nachází severně od ulice Prokopova v parku, který vznikl na místě zrušeného hřbitova. Hrobka je památkově chráněná^[1] a vlastní ji římskokatolická farnost Vlašim.

Historie

Vlašimské panství získala v roce 1744 knížata z Auerspergu, k čemuž došlo sňatkem Marie Josefy z Trautsonu (1724–1792) s Karlem Josefem z Auerspergu (1720–1800).^{[2][pozn. 1]}

Hřbitov u sv. Jiljí se rozkládal přibližně mezi ulicemi Komenského a Lumíra Březovského. Plocha hřbitova, který byl zrušen v roce 1979, získala parkovou úpravu. V jeho jižní části se nachází samostatně stojící pohřební kaple. Byla postavena v roce 1884 pro majitele vlašimského zámku. Jako první zde byla pohřbena Johanna Auerspergová, rozená Festeticsová z Tolny (1830–1884), poté její manžel Adolf Vilém z Auerspergu (1821–1885) a nakonec jejich vnuk.^[1]

Po zrušení hřbitova byly ostatky knížecí rodiny přeneseny do krypty pod kostelem sv. Jiljí.^[1]

Architektura

Osamoceně stojící hrobka v neoklasicistním stylu má podobu kaple obdélného půdorysu. Kdysi dominantní prvek se stal poslední připomínkou zaniklého hřbitova.

Nejvíce zdobené je vstupní, tedy severní průčelí, které je úmyslně obrácené ke kostelu sv. Jiljí, kam také přes hřbitov vedla přímá cesta. Z tohoto důvodu je oltář poněkud netradičně orientovaný na jih. Průčelí předstupuje portikus na dvou hranolových pilířích. Nad ním je trojúhelníkový štít, který zakončuje kamenný kříž se zaoblenými rameny. Na architrávu je vsazen kovový nápis PAX VOBIS (Pokoj s Vámi). Uprostřed štítů je plasticky vyveden alianční znak Auerspergů a Festeticsů a nad ním knížecí koruna. Znak je doplněný o florální motivy. Další zdobné prvky portiku se nedochovaly, připomínají je však otvory v kameni.^[1][4]

Kamenný pravoúhlý vstupní portál je rámovaný květinovým dekorem.^[1] V něm je vsazena dvoukřídlá mříž.

Fasády jsou členěny omítkovým kvádrováním. Boční fasády navíc zdobí slepá okna zakončená tympanonem. Na zadní stěně je malé kruhové okénko, které osvětluje oltář, a dva jednoduché okapové svody (chrliče). V horní části hrobku obíhá římsa podpíraná zdobnými volutovými konzolami. Nad ní je kamenná ohrádka s třemi sloupky na každé straně, která zakrývá mírně šikmé střechy se světlíkem.^[4]

Interiér má valenou klenbu se světlíkem.^[1] Podlahu tvoří černé a bílé dlaždice položené na koso a žulový kámen zakrývající vchod do krypty, na kterém je znázorněn kříž a letopočet 1884.^[4] Vnitřní stěny stěny jsou členěny pilastry. V interiéru kaple se dochovala mramorová oltářní mensa proti vchodu.^[4] Na východní stěně je zazděna žulová deska ve štukovém rámu s německým nápisem Was eng umschlossen dieser Raum enthaelt Für unsere Herzen war es eine Welt 9ten Maerz 1884 (Na tomto místě je uloženo vše, co nás těsně obklopuje. Pro naše srdce to znamená svět. 9. března 1884).^[5]

Součástí kaple bývala pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, která byla z bezpečnostních důvodů v 90. letech 20. století přesunuta do předsíně bočního vchodu nedaleko stojícího děkanského kostela sv. Jiljí.^[1]

Seznam pochovaných

V hrobce byly pohřbeny tři osoby, ale ostatky se v ní už nenacházejí.^[1]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^[6][7][8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Auerspergů, žlutě je vyznačena manželka přivdaná do rodiny. První zmínky o rodu jsou doloženy k roku 1220, zde jsou však generace počítány až od Děpolda z Auerspergu (1362–1428), jehož vnuci Pankrác (1441–1496) a Vollrath († 1495) založili dvě hlavní linie rodu. V roce 1550 získal rod stav svobodných pánů, v roce 1630 hraběcí stav, v roce 1653 byla jedna rodová linie povýšena do knížecího stavu.^[9][10] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Příbuzenství Viléma Adolfa je třeba blíže určit a ověřit.^{[pozn. 2]}

Pořadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
1.	(14.)	Johanna Festeticsová z Tolny	15. 6. 1830 Tolna	Ernő Jan Festetics z Tolny 24. 8. 1800 Praha – 19. 11. 1869 Praha	6. 10. 1857 Vlašim:[11] Adolf Vilém z Auerspergu	Pohřbena 13. 3. 1884 na hřbitově ve Vlašimi.[12]	Zemřela na zatuzení jater.[12] Narodilo se jí pět dětí: 1. Karel 9. kníže z Auerspergu (1859–1927) 2. Johanna, provd. Rohanová (1860–1922; pohřbena v Rohanské hrobce v Loukově) 3. Ernestina (1862–1935) 4. Aglaja, provd. Kinská (1868–1919) 5. František Maria (1869–1918)
			9. 3. 1884 Vídeň[12]	Jana Kocová z Dobrše 19. 3. 1809 – 9. 11. 1869 Praha
2.	14.	Adolf Vilém z Auerspergu	21. 7. 1821 Vlašim[13][pozn. 3]	(Karel) Vilém II. z Auerspergu (č. x827)	26. 10. 1845 Praha:[8] Johanna Aloisie Mladotová ze Solopisk 14. 11. 1820 Mašťov – 26. 10. 1849 Bad Ischl[8]	Pohřben 10. 1. 1885 v kryptě na hřbitově.[14]	Ministerský předseda Předlitavska (1871–1879), v tomto úřadě vystupoval proti českým zájmům.[15] V roce 1859 odešel z armády s hodností majora ad honores,[16] c. k. tajný rada (1868),[14] nejvyšší zemský maršálek Českého království (1867–1870),[16] předseda c. k. nejvyššího účetního dvora (1879–1885),[16][14] poslanec Českého zemského sněmu (1867–1870, 1872–1883),[16] doživotní člen rakouské Panské sněmovny (1869–1885),[14][16] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1878).[14] Majitel zámku Goldegg (od roku 1880)[16] a velkostatku Libouň. Zemřel na krvácení do mozku (encephalorrhagia).[14] Jeho starší bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890), 8. kníže z Auerspergu a vévoda z Gotschee, byl ministerským předsedou Předlitavska (1867–1868).
			5. 1. 1885 zámek Goldegg, Dolní Rakousy[14]	Frederika Luisa z Lente (č. x860)	6. 10. 1857 Vlašim:[11] Johanna Festeticsová z Tolny (č. 2)
3.	16.	Vilém Adolf (z Auerspergu ?)	1886			[pozn. 4]	Vnuk Adolfa Viléma z Auerspergu (č. 2) a Johanny Festeticsové z Tolny (č. 1).[1]
			1886

Auerspergové pohřbení jinde ve Vlašimi

Ve Vlašimi byli pohřbení i další příslušníci rodu.

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Modře jsou vyznačeny osoby pohřbené na jiných místech ve Vlašimi, mají speciální číslování. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Tučně jsou vyznačena knížata z Auerspergu. Zeleně jsou orámované osoby pohřbené ve Vlašimi na jiném místě než v popisované hrobce. Příbuzenství Viléma Adolfa je potřeba určit. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohřební kaple Auerspergů na Wikimedia Commons