Hrobka Bohorodice

Hrobka Bohorodice je jedna z nejvýznamnějších křesťanských svatyní, kam podle církevní tradice apoštolové pohřbili Pannu Marii. Třetího dne po pohřbu byl hrob nalezen prázdný.

Umístění

Nad skalním hrobem Bohorodice je postaven pravoslavný chrám Zesnutí Bohorodice, který patří Jeruzalémské pravoslavné církvi a Arménské církvi, a nachází se v Getsemanech na západním úpatí Olivetské hory v údolí Cedron ve východní části Jeruzaléma.

Pohřbení Bohorodice

Panna Maria zesnula v Jeruzalémě na hoře Sion a apoštolové ji pohřbili v rodinné hrobce v Getsemanské zahradě, kde již byli pohřbeni její rodiče svatý Jáchym a svatá Anna a také svatý Josef. Apokryf Příběh o Nanebevzetí Panny Marie (napsaný až ve 4. století) uvádí, že Panna Maria byla apoštoly pohřbena v Getsemanech v novém hrobě.

Apoštol Tomáš nebyl pohřbu přítomen, přišel do Getseman o tři dny později a požádal apoštoly o otevření hrobky, aby se mohl s Pannou Marií rozloučit. Po otevření hrobky všichni shledali, že je prázdná.

Příběh z Historie Euthymiaca (pravděpodobně sepsané Cyrilem ze Scythopolis v 5. století) vypráví, jak císař Marcianus a jeho žena Pulcheria během Chalkedonského koncilu požádali jeruzalémského patriarchu Juvenála o relikvie Panny Marie, ale patriarcha odpověděl, že na třetí den po pohřbu Panny Marie byl její hrob nalezen prázdný a na místě byla nalezena jen její říza. Řízu Bohorodice potom v roce 452 převezli do Konstantinopole a uložili v Blachernském chrámu.

Chrám Zesnutí Bohorodice

První písemná zmínka o chrámu pochází ze 6. století, kdy císař Maurikios nechal nad hrobem Panny Marie postavit kulatou rotundu. Chrám byl zničen Peršany v roce 614 a později byl přestavěn na dvoupodlažní. V sedmém století byla hrobka z rozhodnutí šestého ekumenického koncilu otevřena a podle tradice v ní byl nalezen pás Bohorodice a pohřební plátna. Chrám byl poté znovu zničen (pravděpodobně za Al-Hakima v roce 1009), ale hrobka Panny Marie se zachovala. Křižáci chrám v roce 1130 přestavěli také na dvoupatrový a udělali z něj benediktinský klášterní kostel, který nazvali opatský kostel Panny Marie Jozafatské. Součástí klášterního komplexu byly raně gotické sloupy, červenozelené fresky a tři obranné věže. V dolním kostele byla v roce 1161 pohřbena královna Melisenda, dcera krále Balduina II. Kostel byl zničen vojáky Saláh ad-Dína, kteří v roce 1187 dobyli Jeruzalém, ale spodní patro s hrobem se zachovalo, protože muslimové uctívají Pannu Marii jako matku proroka Ježíše. V letech 1363–1757 patřil kostel františkánům. Turci poté předali chrám Jeruzalémské pravoslavné církvi a Arménské církvi. Syrské a koptské pravoslavné církvi bylo přiznáno pouze právo konání bohoslužeb.^[1]

Popis chrámu

Chrám se nachází v podzemí a jeho vchod je z jihu. Od vchodu vede dolů široké kamenné schodiště o 48 schodech. Podzemní část má tvar kříže a obsahuje mramorovou kuvuklii (tj. malou kapli o rozměrech něco málo přes 2 x 2 metry; lat. cubiculum) s hrobkou Bohorodice. Kuvuklie má dva vchody, jeden ze západu a druhý ze severu. Poutníci obvykle vstupují západním vchodem a vycházejí severním vchodem. Za kuvuklií, ve východní části chrámu, se nachází uctívaná zázračná Jeruzalémská ikona Matky Boží ruského původu, která je uložená v kivotu z růžového mramoru. Nalevo od svatyně u zdi stojí pravoslavný oltář. Na jižní straně kuvuklie byl postaven mihráb, pravděpodobně na počátku 17. století v době turecké nadvlády, protože muslimové také uctívají Pannu Marii, a Turci používali kostel jako mešitu. Chrám měří přibližně 34 m na délku ve směru východ-západ a 6 m na šířku ve směru sever-jih. Schody vedoucí do chrámu jsou široké asi 6,5 m.

Kaple a oltáře

V chrámu se nachází nejméně devět oltářů a v současné době se v něm konají bohoslužby pravoslavných a starovýchodních křesťanů (arménských, koptských a syrsko-jakobínských). Římsko-katolické mše a protestantské bohoslužby se v chrámu nekonají.

• Pravoslavný oltář (hlavní) –  uvnitř svatyně, něco přes 0,5 m přímo nad kamenným lůžkem Panny Marie. Nedávno Arméni získali právo sloužit na něm bohoslužbu. Nad oltářem visí lampa.^[2]
• Pravoslavná kaple svatého Jáchyma a svaté Anny se nachází po pravé straně při sestupu po schodech, na 23. schodu. Je zde pohřbena královna Melisenda, což dokládá nápis na kamenné desce zasazené do podlahy. U východní stěny kaple stojí oltář svatého Jáchyma a u severní stěny oltář svaté Anny, jejichž ostatky podle legendy pod těmito oltáři leží.
• Arménská boční kaple svatého Josefa se nachází vlevo při sestupu, zhruba uprostřed schodiště, pod jejímž oltářem leží ostatky sv. Josefa a která od roku 1814 patří Arménům.
• Pravoslavný oltář svatého prvomučedníka Štěpána se nachází hned při sestupu po schodech na pravé straně u zdi.
• Pravoslavný oltář svatého Mikuláše je postaven v severní části chrámu.
• Arménský oltář je postavený u západní stěny svatyně zvenčí, vlevo od vchodu do svatyně.
• Syrsko-jakobínský oltář je poblíž severního východu z hrobky, ve zvláštní malé uličce.
• Koptský oltář je umístěn v západní části chrámu.

Svědectví igumena Daniila

Na počátku 12. století poutník igumen Daniil poprvé popsal hrobku Panny Marie v ruštině ve svém díle Život a cesta igumena Daniila z Ruské země:

Hrob Panny Marie byl umístěn na rovném místě: v kameni byla vytesána malá jeskyně s malými dvířky, aby se člověk mohl ohnout a vstoupit; v hloubi této jeskyně, naproti dvířkům, byla v témže kameni vytesána lavice; na této lavici bylo uloženo tělo Panny Marie a odtud bylo vzato do nebe, zůstalo neporušené. Výška jeskyně byla větší než výška člověka a šířka jeskyně byla čtyři lokte; zvenčí byla krásně upravená mramorovými deskami, jako zámek. Nad hrobem blahoslavené Panny Marie byl postaven velmi velký chrám Zesnutí Bohorodice; dnes je toto místo zničeno pohany. Hrob Panny Marie se nachází pod velkým oltářem tohoto chrámu.

Galerie

• 
  Schodiště do chrámu, pohled od vchodu
• 
  Hrobka Bohorodice (kuvuklie), pohled ze západu
• 
  Kaple sv. Jáchyma a Anny vpravo od schodiště. Hrobka královny Melisendy
• 
  Kaple sv. Jáchyma a Anny vpravo od schodiště – ikona Pohřbení spravedlivého Jáchyma
• 
  Křesťanky u hrobky Bohorodice, Jean-Jules-Antoine Lecomte du Nouÿ, 1871
• 
  Hrobka Bohorodice – interiér chrámu
• 
  Zesnutí Bohorodice, pravoslavná ikona
• 
  Hrobka Bohorodice (kuvuklie) – pohled ze západu, nalevo od vchodu arménský oltář
• 
  Jeruzalémská ikona Matky Boží v kivotu z růžového mramoru
• 
  Půdorys hrobky Bohorodice v Getsemanech
• 
  Hrobka Bohorodice – kamenné lože, na kterém tělo Bohorodice spočívalo

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Гробница Богородицы na ruské Wikipedii.

Související články

• Maria, matka Ježíšova
• Bohorodice
• Zesnutí přesvaté Bohorodice
• Jeruzalémská ikona Boží Matky
• Getsemanská zahrada

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary´s tomb na Wikimedia Commons
• The Dormition of our Most Holy Lady the Mother of God and Ever-Virgin Mary [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky)