Hrobka Dlauhoweských (Čestice)

Hrobka Dlauhoweských v Česticích
Základní informace
Slohnovogotika
Poloha
AdresaČestice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°10′5,44″ s. š., 13°48′5,48″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Dlauhoweských je pohřebiště českého šlechtického rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi (Dlauhowesky von Langendorf) na hřbitově v Česticích v okrese Strakonice. Jednoduchá orientovaná novogotická do tří stran otevřená stavba kaplového typu se nachází na ohrazeném pozemku. Nejstarší pohřbená osoba v hrobce zemřela v roce 1861 a byla přivdána do příbuzného rodu Chanovských z Dlouhévsi, od kterých Dlauhowesští zdědili majetky včetně zámku v Němčicích. Hrobka není památkově chráněná a je veřejnosti přístupná.

Seznam pohřbených

Náhrobní desky

V hrobce bylo pohřbeno jedenáct osob. Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách. Další hrobka Dlauhoweských se nachází na hřbitově v Noutonicích v okrese Praha-západ.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[1] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Dlauhoweských, modře Chanovských, žlutě jsou vyznačeny manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Němčice. Počátky rodu, který pocházel z Dlouhé Vsi u Sušice, sahají do přelomu 13. a 14. století.[2] Zde jsou však generace počítány teprve od Jana Dlauhoweského z Dlouhévsi († 1595).[3] Dlauhowesští z Dlouhévsi byli povýšeni do panského stavu v roce 1829. Po vymření linie Chanovských z Dlouhévsi Františkem Xaverem v roce 1877 zdědili majorát Němčice, Kraselov a Hodějov.[4] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Seznam pohřbených

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.Alžběta z Puteani[pozn. 1]18. 10. 1810 Chlumec nad Cidlinou[5]Karel Ferdinand z Puteani

František Xaver Chanovský z Dlouhévsi
27. 12. 1789 – 21. 5. 1877 Němčice		Pohřbena 21. 5. 1861 na hřbitově v Česticích.[6]Bezdětná. Zemřela ve věku 50 let na mrtvici.[6][pozn. 2]

Manžel byl ultimus familiae Chanovských z Dlouhévsi,[4] c. k. hejtman, v roce 1809 přišel o levou paži v bitvě u Aspern, jako invalida působil jako profesor na Vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, později se stal ředitelem Pražské techniky.[7] Majitel majorátu Němčice, Kraselov.[7] Pohřben v kryptě v Kraselově.

15. 5. 1861 Němčice[6]Františka Helversenová z Helversheimu
2.12.Karel Dlauhoweský z Dlouhévsi13. 9. 1844 Sânnicolau Mare,[pozn. 3] dnes Rumunsko[pozn. 4]Bedřich Dlauhoweský z Dlouhévsi
3. 2. 1811 – 22. 10. 1881		27. 9. 1875 Jodłova:[pozn. 5]
Gabriela Kuczyce-Wisłocka (č. 3)		Pohřben 2. 3. 1907 na farním hřbitově v Česticích.[8]Hlava rodu Dlauhoweských (1881–1907). C. k. komoří (1874) a tajný rada 1897, generál jezdectva, nejvyšší hofmistr arcivévody Otty, rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1906).[4] Majitel majorátu Němčice, Kraselov a Hodějov.[4] Zemřel ve věku 62 let na zápal žeber a srdeční slabost.[8]
27. 2. 1907 Vídeň[8]Friederika (Bedřiška) z Küenburgu
8. 11. 1813 Praha – 31. 3. 1893 Salcburk[9]
3.(12.)Gabriela Kuczyce-Wisłocka27. 9. 1847 SędziszówApolinary Kuczyce-Wisłocki
27. 9. 1875 Jodłova:
Karel Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 2)		Pohřbena 23. 4. 1909 na farním hřbitově v Česticích.[10]Dáma Řádu hvězdového kříže (1877).[4] Zemřela ve věku 61 let na jaterní cirhózu.[10][pozn. 6]

Narodily se jí dvě děti:

19. 4. 1909 Vídeň[10]Henrieta (Jindřiška) z Puteani
4.13.Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi2. 9. 1876 VídeňKarel Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 2)24. 8. 1901 Krakov:
Hedvika Konopka (č. 5)		Hlava rodu Dlauhoweských (1907–1956). C. k. komoří (1900) a major v záloze.[4] Majitel statků Němčice, Kraselov a Hodějov.[4] V září 1939 podepsal prohlášení české šlechty o věrnosti českému národu. Po komunistickém puči byl jeho majetek znárodněn.
13. 6. 1956 SmečnoGabriela Kuczyce-Wisłocka (č. 3)
5.(13.)Hedvika, roz. Konopková (Hedwig von Konopka)19. 11. 1880 KrakovFrantišek von Konopka
24. 8. 1901 Krakov:
Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1901).[4]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Anna (1902–1977), jako S. Paula byla členkou Kongregace šedých sester
  • 2. Gabriela (1905–1982; č. 8)
  • 3. Jan Ignác (1909–1996; č. 10)
  • 4. Karel Felix (1910–1976; č. 7)
17. 1. 1969 BroumovAnna von Bobrówka-Bobrowska
6.15.Jan Dlauhoweský22. 5. 1948 PísekJan Ignác Dlauhoweský (č. 10)
Zemřel v nemocnici po motocyklové havárii.[11]
4. 8. 1971 Hradec KrálovéEliška Dusilová (č. 11)
7.14.Karel Felix Dlauhoweský31. 8. 1910 NěmčiceKarel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4)18. 9. 1945 Němčice:
Marie Turleyová (č. 9)		JUDr., právník.[11]
5. 1. 1976 TřinecHedvika Konopková (č. 5)
8.14.Gabriela Dlauhoweská5. 3. 1905 TarnówKarel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4)
9. 6. 1982 zámek DianaHedvika Konopková (č. 5)
9.(14.)Marie, roz. Turleyová20. 12. 1907 OstravaStanislav Turley
18. 9. 1945 Němčice:
Karel Felix Dlauhoweský (č. 7)		Bezdětná.
12. 11. 1983 JablunkovKateřina Šwatrochová
10.14.Jan Ignác Dlauhoweský2. 8. 1909 NěmčiceKarel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 4)25. 9. 1945 Písek:
Eliška Dusilová (č. 11)		Hlava rodu Dlauhoweských (1956–1996), majitel statků Němčice, Kraselov a Hodějov.
20. 6. 1996 Zábrodí (u Červeného Kostelce)Hedvika Konopková (č. 5)
11.(14.)Eliška, roz. Dusilová18. 10. 1910 ZámělFrantišek Dusil
25. 9. 1945 Písek:
Jan Ignác Dlauhoweský (č. 10)		Narodily se jí dva synové:
  • 1. Václav (* 1946), hlava rodu
  • 2. Jan (1948–1971; č. 6)
29. 4. 2001 Zábrodí (u Červeného Kostelce)Marie Plocková

Galerie

Náhrobní desky

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pokřtěna v den narození 18. října 1810 jako Elisabeth Johanna Nepomucena Baronesse von Puteani.[5]
  2. ↑ Na náhrobní desce je uvedeno, že zemřela 15. května léta Páně 1861 večer po 7. hodině v 48. roku věku svého. Věk je ale uveden chybně jak na desce, tak v matričním zápise.
  3. ↑ Dříve Nagyszentmiklós v Banátu.
  4. ↑ V matrice zemřelých je uvedeno, že se narodil 13. srpna 1844.[8]
  5. ↑ V matrice zemřelých je uvedeno datum sňatku 9. prosince 1875.[8]
  6. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky Cirrhosis hepatis.[10]

Reference

  1. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 60. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  2. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 69. 
  3. ↑ JIROUT, Vlastimil. Dlauhoweský z Dlouhévsi [online]. patricus.info [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 135
  5. ↑ a b Matrika narozených 1801–1814, rok 1810, Chlumec nad Cidlinou, sign.: 55-3, poř. č. 3578, pag. 58 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Matrika zemřelých 1815–1880, rok 1861, Čestice, kniha 25, fol. 233b [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b VAVŘÍNEK, Karel; MAŠEK, Petr; LENHART, David; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 480 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 239. Dále jen Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028. 
  8. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1880–1914, rok 1907, Čestice, kniha 26, fol. 227 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028, s. 163
  10. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1880–1914, rok 1909, Čestice, kniha 26, fol. 228 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 136

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dlauhoweský Vault in Čestice 09.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Dlauhoweský Vault in Čestice, Bohemia, Czechia
Dlauhoweský Vault in Čestice 06.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Dlauhoweský Vault in Čestice, Bohemia, Czechia
Dlauhoweský Vault in Čestice 19.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Dlauhoweský Vault in Čestice, Bohemia, Czechia
Dlauhoweský Vault in Čestice 08.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Dlauhoweský Vault in Čestice, Bohemia, Czechia
Dlauhoweský Vault in Čestice 05.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Dlauhoweský Vault in Čestice, Bohemia, Czechia