Hrobka Dlauhoweských (Noutonice)

Hrobka Dlauhoweských v Noutonicích
Poloha
AdresaNoutonice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°9′51,54″ s. š., 14°17′11,33″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Dlauhoweských je pohřebiště šlechtického rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi (Dlauhowesky von Langendorf) na hřbitově v Noutonicích v okrese Praha-západ. Hrobka se nachází u zadní stěny kostela Narození sv. Jana Křtitele. Její architektonické zpracování odpovídá funerálním památkám druhé poloviny 19. století. V hrobce bylo pohřbeno minimálně sedm osob. Není památkově chráněná.

Historie a umělecké ztvárnění

Původní hrob Osvalda a Bedřicha Dlauhoweských
V roce 2025 se náhrobek nebezpečně nakláněl a musel být podpírán

Do majetku Dlauhoweských se statek Statenice se zámkem a blízké Noutonice dostaly v roce 1850,[1] to jest deset let poté, co se Bedřich Dlauhoweský (1811–1881) oženil s jejich dědičkou Bedřiškou z Kuenburgu (1813–1893).[2][pozn. 1]

O statek Dlauhowesští, resp. jejich dědicové Harmosové z Hihálomu přišli v důsledku pozemkové reformy začátkem dvacátých let po vzniku Československé republiky.[4][pozn. 2]

Hrobka má tvar protáhlého jehlanu, který představuje naskládané nahrubo opracované kameny. Na čelní stěně jsou upevněny čtyři nápisové desky z černého leštěného mramoru, na nichž jsou vyjmenováni pohřbení příslušníci rodu. V horní části je zpodobněn alianční znak a náhrobek je zakončen křížem. Hrobka bývala ohrazena mřížovím s neogotickým tvaroslovím, v roce 2025 na místě už nebylo.

Vedle náhrobku leží nenápadný obdélníkový plochý kámen, který je náhrobkem Marie Dlauhoweské (1812–1873).

Nedaleko uprostřed hřbitova se nachází ještě jeden starší hrob. Tam byli pohřbeni rakouští důstojníci Bedřich (1811–1881) a Osvald (1853–1877), pravděpodobně se jedná o jejich původní hrob.[4]

Legenda

Na hřbitově má bloudit duch zlé šlechtičny Biry, která se provdala za uherského důstojníka. Údajně ji nenáviděli nejen lidé na panství, ale neměla ji ráda ani vlastní rodina. Zemřela tragicky ve věku 26 let, když za jízdy vypadla z kočáru.[2]

Jiná legenda tvrdí, že se zdejší hraběnka zřítila i se svým koněm z prudkého srázu, kam ji ve tmě zahnali loupežníci. Mělo se to stát na kopci Kamýk u Velkých Přílep, kde se dodnes nachází kříž na bílém podstavci.[4]

Seznam pohřbených

Seznam vychází z nápisů na náhrobcích, údajů v matrikách a z Almanachu českých šlechtických a rytířských rodů.[5] Další Dlauhowesští byli pohřbeni v hrobce Dlauhoweských v Česticích.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[5][6] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Dlauhoweských, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Statenice. Počátky rodu, který pocházel z Dlouhé Vsi u Sušice, sahají do přelomu 13. a 14. století.[7] Zde jsou však generace počítány teprve od Jana Dlauhoweského z Dlouhévsi († 1595).[6] Dlauhowesští z Dlouhévsi byli povýšeni do panského stavu v roce 1829.[8] U manželek, resp. manželů z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace manžela, resp. manželky. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.11.Marie Dlauhoweská z Dlouhévsi5. 3. 1813 Haag, Dolní Rakousy[9][pozn. 3]Arnošt Josef Kryštof Dlauhoweský z Dlouhévsi
6. 7. 1779 Hořejší Krušec – 24. 2. 1855 Štýrský Hradec		Pohřbena 19. 10. 1873 na noutonickém hřbitově.[11]Zemřela ve věku 60 let na vleklý zánět průdušniček.[11]
15. 10. 1873 Statenice[11]Ludmila Panoschová z Kreuzinfeldu[pozn. 4]
19. 7. 1788 Plzeň – 26. 7. 1839
2.12.Osvald Bedřich Dlauhoweský z Dlouhévsi25. 8. 1853Bedřich Dlauhoweský z Langendorfu (č. 3)C. k. poručík dragounů.[12]
28. 6. 1877 Wels, Horní RakousyBedřiška z Kuenburgu (č. 4)
3.11.Bedřich (Friedrich) Dlauhoweský z Dlouhévsi3. 2. 1811 Kostelec nad LabemArnošt Josef Kryštof Dlauhoweský z Dlouhévsi
6. 7. 1779 Hořejší Krušec – 24. 2. 1855 Štýrský Hradec		15. 2. 1840 Praha:
Bedřiška z Kuenburgu (č. 4)		Pohřben 27. 10. 1881 na noutonickém hřbitově.[13]C. k komoří, c. k. generálmajor (1859).[12] Zemřel ve věku 70 let na srdeční vadu.[13]
22. 10. 1881 Salcburk[13]Ludmila Panoschová z Kreuzenfeldu
19. 7. 1788 Plzeň – 26. 7. 1839
4.(11.)Bedřiška (Friederike) z Kuenburgu8. 11. 1813 PrahaJan Nepomuk z Kuenburgu
1774–1838[3]		15. 2. 1840 Praha:
Bedřich Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 3)		Mrtvola byla 4. 4. 1893 převezena do Noutonic.[14]Majitelka Statenic a Kamýku u Prahy.[12] Dáma Řádu hvězdového kříže a čestná dáma Královského bavorského řádu sv. Anny.[14] Zemřela ve věku 79 let na ochrnutí srdce.[14][pozn. 5]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Bedřiška (1840–1911; č. 7)
  • 2. Barbora, provd. Hármos de Hihálom (1842–1906; č. 6)
  • 3. Karel Alexander (1844–1907; pohřben v hrobce Dlauhoweských v Česticích)
  • 4. Osvald Bedřich (1853–1877; č. 2)
  • 5. Marie Gabriela, provd. Artholdová (1853–1932), spolumajitelka Statenic[9]
31. 3. 1893 Salcburk[14]Bedřiška z Ehrenburgu[12][pozn. 6]
1785–1850 Praha[3]
5.(12.)Kálmán (Koloman) Hármos de Hihálom3. 1. 1840 Varsány, župa Nograd, Uhry
15. 2. 1868:
Barbora Dlauhoweská z Dlouhévsi (č. 6)		Pohřben 19. 11. 1897 na hřbitově v Noutonicích.[15]C. k. major,[12] sloužil mj. u uherské královské gardy (die königlich ungarische Leibgarde).[16] Byl vyznamenán Válečnou medailí (Kriegsmedaille) a Vojenským služebním odznakem III. třídy pro důstojníky (Militärdienstzeichen III. Klasse für Offiziere).[16] Zemřel ve věku 56 let v katolické nemocnici v Badenu na řeznou ránu na krku v důsledku pokusu o sebevraždu.[15][16][pozn. 7]
16. 11. 1897 Baden u Vídně[15]
6.12.Barbora (Barbara, Borbála) Dlauhoweská z Dlouhévsi, zv. Babeta[12] nebo Biri9. 5. 1842 Marcali, župa Somogy, UhryBedřich Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 3)15. 2. 1868:
Kálmán Hármos de Hihálom (č. 5)		Pohřbena 30. 10. 1906 na hřbitově v Noutonicích.[17]Spolumajitelka Statenic.[12] Zemřela ve věku 64 let na vysílení.[17][pozn. 8]

Narodily se jí dva synové:[16]

27. 10. 1906 Baden u Vídně[17]Bedřiška z Kuenburgu (č. 4)
7.12.Bedřiška (Friederike) Dlauhoweská z Dlouhévsi17. 11. 1840 MarcaliBedřich Dlauhoweský z Dlouhévsi (č. 3)Pohřbena 21. 1. 1911 v rodinné hrobce na hřbitově v Noutonicích.[20]Čestná dáma ústavu šlechtičen Maria Schul v Brně.[12] Zemřela ve věku 70 let na chřipku a bronchitidu (zánět průdušek).[20][pozn. 11]
19. 1. 1911 Salcburk[20]Bedřiška z Kuenburgu (č. 4)

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce na noutonickém hřbitově, zeleně je zvýrazněn Karel Alexander Dlauhoweský (1844–1907), dědic fideikomisu Němčice, Kraselov a Hodějov.[8] Arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se někdo oženil více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Dlauhoweských.

 
 
 
 
 
 
 
 
Arnošt Josef Kryštof Dlauhoweský
1779–1855
 
 
Ludmila Panoschová z Kreuzinfeldu
1788–1839
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Bedřich Dlauhoweský
1811–1881
 
 
4. Bedřiška z Kuenburgu
1813–1893
 
 
1. Marie Dlauhoweská
1813–1873
 
 
Anna Dlauhoweská
1816–?
 
 
Arnošt Dlauhoweský
1830–1878
 
 
Adéla z Udrycka
1834–?
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
7. Bedřiška Dlauhoweská
1840–1911
 
 
6. Barbora Dlauhoweská
1842–1906
 
 
5. Kálmán Hármos de Hihálom
1840–1897
 
 
Karel Alexander Dlauhoweský
1844–1907
 
 
Gabriela Kulczyce-Wislocka
1847–1909
 
 
2. Osvald Bedřich Dlauhoweský
1857–1877
 
 
Gabriela Dlauhoweská
1853–1932
 
 
Jan Arthold
1838–1914
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Dlauhoweský
1876–1956
 
 
Hedwig von Konopka
1880–1969
 
 
I. Leo von Beulwitz
1866–1914
 
 
Friederike Marie Dlauhoweská
1883–1957
 
 
II. Otto Pfleger
 ?–1949
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nápisy

Velký náhrobek za kostelem.

FRIEDRICH
FREIHERR DLAUHOWESKY
VON LANGENDORF
K. U K. GENERAL-MAJOR UND KÄMMERER
GEBOREN 3. FEBRUAR 1811
GESTORBEN ZU SALZBURG
DEN 22. OKTOBER 1881

FREDERIKE
FREIFRAU DLAUHOWESKY
LANGENDORF
GEBORENE GRÄFIN KÜENBURG
GEBOREN 8. NOVEMBER 1811
GESTORBEN ZU SALZBURG
DEN 31. MÄRZ 1893.

FREDERIKE FREIFRAU DLAUHOWESKY
LANGENDORF
K. K. EHRENSTIFTSDAME
GEBOREN 12. NOVEMBER 1940 ZU MARCZALI
GESTORBEN 19. JANUAR 1911 ZU SALZBURG.

DEN THEUEREN UNVERGESSLICHEN ELTERN GOTT LOHNE EUCH
IM HIMMEL WAS IHR AUF ERDEN FÜR UNS GETHAN

OSWALD
FREIHERR DLAUHOWESKY VON LANGENDORF
K. U K. LIEUTENANT
IM 4. DRAGONER REGIMENTE
GEBOREN DEN 25. AUGUST 1853
GESTORBEN AM 23. JUNI 1877 ZU WELLS.

KÁLMÁN
HARMOS DE HIHALOM
K. U K. MAJOR
GEBOREN DEN 3. JÄNNER 1840
ZU VARSÁNY
GESTORBEN AM 16. NOVEMBER 1897
ZU BADEN.

BIRI
HARMOS DE HIHALOM
geborene FREIFRAU DLAUHOWESKY VON LANGENDORF
GEBOREN DEN 9. MAI 1842 ZU MARCZALI
GESTORBEN DEN 27. OKTOBER 1906 ZU BADEN

Náhrobní kámen naležato za kostelem.[10]

Hier ruhet
MARIE freiin DLAUHOVESKY
von LANGENDORF
geboren am 1. Dezember 1812.
gestorben den 15. Oktober 1873.
Friede ihrer Asche!
Gewidmet von ihren trauernden
Geschwistern.

Hrobka uprostřed hřbitova.[21] Na náhrobku je vyrytý nápis připomínající Osvalda Dlauhoveského. Když zemřel jeho otec Bedřich, byla na náhrobek připevněna nápisová deska. Ta však z náhrobku spadla a bývala opřená o náhrobek (určitě ještě v roce 2010). V roce 2025 se u hrobu už nenacházela.

NÁPIS NA DESCE:

Hier ruhet
Friedrich Freiherr
Dlauhowesky-Langendorf
K. K. GENERAL MAJOR & KÄMERRER
geb. den 3. Febr. 1811
gest. den 22. Okt. 1881 zu Salzburg
und
Oswald Freiherr
Dlauhowesky-Langendorf
K. K. LIEUTENANT IM 4. DRAGONER REGIMENT
geb. den 25. August 1853
gest. den 23. Juli 1877
Lasse sie ruhen in Frieden.

NÁPIS VYRYTÝ PŘÍMO DO NÁHROBKU:

Hier ruhet
Oswald
Freiherr
Dlauhowesky-
Langendorf
k. k. Lieutenant im 4. Dragoner
Regiment
geb. 25. August 1853 gest. 23. Juli 1877
Friede seiner Asche!
Gewidmet von seinen trauernden Eltern
Geschwistern.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Panství a zámek Statenice koupila v roce 1821 od právníka a majitele roztockého statku Josefa Löhnera (1767–1837) Marie Barbora z Ehrenburgu (1785–1850 Praha), druhá manželka Jan Nepomuka Josefa Gandolfa hraběte z Kuenburgu (1774–1838) a matka Bedřišky.[3]
  2. ↑ Béla Hármos de Hihálom ho 6. července 1920 narychlo prodal údajně za 1 600 000 korun Františku Strakovi.[3]
  3. ↑ Na náhrobním kameni je uvedeno datum narození 1. prosince 1813.[10]
  4. ↑ V matrice zemřelých je uvedeno z Kreuzenfeldu.[11]
  5. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Herzlähmung.[14]
  6. ↑ Nebo snad Marie Barbora z Ehrenburgu.[3]
  7. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Schnittwunde am Hals, Tentamen suicidium, Geistesstörung.[15]
  8. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Entkräftung.[17]
  9. ↑ Béla Harmos de Hihalom se 15. září 1903 ve Štýrském Hradci oženil s hraběnkou Marií Johannou Wiederspergerovou z Wiederspergu (1878–1956), dámou Řádu hvězdového kříže (1907), a měl s ní syna Lászla (Ladislava).[16][18] Béla byl c. k. komoří, rytmistr husarského pluku, majitel statenického statku.[19] Padl 31. srpna 1916 v Delejówě (ukrajinsky Delijewe) ve Východní Haliči.[18]
  10. ↑ István Harmos de Hihalom se oženil s hraběnkou Ludoviku Zamoyskou a měl s ní dceru Marii a syna Ferencze (Františka).[16]
  11. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Influenza, Bronchitis.[20]

Reference

  1. ↑ HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VII. Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. 222 s. S. 165. 
  2. ↑ a b KONEČNÝ, Vratislav. Může hraběnka Biri za to, že je noutonický hřbitov nejstrašidelnější? [online]. Novinky.cz, 2019-02-09 [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e DRAHOTA, Leoš. Noutonické přízraky [online]. Moskyt, 2014-11-30 [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c LENKOVÁ, Jitka. Na hřbitov v Noutonicích není radno chodit o samotě. Dějí se tu divné a nevysvětlitelné věci [online]. Náš region, 2018-05-12 [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b VAVŘÍNEK, Karel (†); MAŠEK, Petr; LENHART, David; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028. Praha: Nakladatelství Zdeněk Vavřínek ve spolupráci s nakladatelstvím Martin, 2016. 480 s. ISBN 978-80-906610-0-4. S. 159–164. Dále jen Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028. 
  6. ↑ a b JIROUT, Vlastimil. Dlauhoweský z Dlouhévsi [online]. patricus.info [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 69. 
  8. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 135. 
  9. ↑ a b Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028, s. 164
  10. ↑ a b Marie Dlauhovesky Von Langendorf [online]. Find a Grave [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1860–1894, rok 1873, Noutonice 23, fol. 21 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f g h Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028, s. 163
  13. ↑ a b c Matrika zemřelých 1860–1894, rok 1881, Noutonice 23, fol. 16 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1870–1893, rok 1893, Salzburg-Dompfarre, sign. STBVII, fol. 465 [online]. Matricula Online [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1897–1899, rok 1897, Baden-St. Stephan, sign. 3-18, fol. 40 [online]. Matricula Online [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ a b c d e f KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Noutonické přízraky - pravdivý příběh baronky Biri Dlauhoweské [online]. blog.idnes.cz, 2023-06-04 [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1904–1907, rok 1906, Baden-St. Stephan, sign. 3-20, fol. 233 [online]. Matricula Online [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 451. 
  19. ↑ KAŠEK, Václav. Spolek vysloužilců. Přílepský zpravodaj. Roč. 2020, čís. 1, s. 23–26, zde 26. Dostupné online [cit. 2025-02-08]. 
  20. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1894–1915, rok 1911, Salzburg-Dompfarre, sign. STBVIII, fol. 282 [online]. Matricula Online [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ LENKOVÁ, Jitka. Noutonice: Hrob Fridrich a Oswald Dlauhowesky [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 20.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 22.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 13.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 03.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 09.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 08.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 21.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 19.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 17.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ
Dlauhoweský Tomb in Noutonice 02.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi na hřbitově v Noutonicích, okres Praha-západ