Hrobka Haugviců

Hrobka Haugviců
Hrobka Haugviců
Hrobka Haugviců
Účel stavby

pohřební kaple

Základní informace
Slohempír
ArchitektJosef Kornhäusel
Výstavba1822–1825
Přestavba80.–90. léta 20. století
Materiálycihla a kámen
StavebníkJindřich Vilém Haugvic
Další majiteléHaugvicové z Malé Obiše
Poloha
AdresaNáměšť nad Oslavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°12′35,17″ s. š., 16°9′23,98″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky36339/7-2932 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Haugviců je místo posledního odpočinku hraběcího rodu Haugviců v městě Náměšť nad Oslavou. Haugvicové pobývali na zdejším zámku v letech 1752–1945. V současné době je tato hrobka součástí kulturní promenády města, neboť se jedná o kulturní památku.[1][2] Vstup do vnitřních prostor hrobky je možný po domluvě s místním Informačním centrem a za doprovodu jedním z členů centra.

Historie

Bedřich Vilém Haugvic (1702–1765) získal v roce 1752 panství v Náměšti. Haugvicové se rozhodli na zdejším panství usadit. Pod jejich vedením okolí Náměště vzkvétalo, především co se týče kulturní stránky. Problémem pro ně byly pohřby zesnulých členů rodu. Z počátku pochovávali svoje zesnulé do hrobky, která se nacházela pod děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. V letech 1761–1763 nechal Bedřich Vilém Haugvic s povolením císařovny Marie Terezie postavit v blízkosti zámku (v Zámecké ulici) kapucínský klášter s rodinnou hrobkou pod ním. Po jeho dokončení v roce 1768 byly ostatky zesnulých Haugviců přeneseny na toto místo. Ovšem v roce 1784 byl tento klášter císařem Josefem II. zrušen a ostatky byly přestěhovány do nedalekého kostela sv. Petra a Pavla v Jinošově. Z klášterní budovy se v roce 1795 stala továrna na sukna. V roce 1805 byl náměšťský hřbitov přemístěn z původního místa u kostela sv. Jana Křtitele do současné lokality na ulici Vítězslava Nezvala. V těsné blízkosti hřbitova si nechali Haugvicové vybudovat vlastní rodinnou hrobku, kam byly umístěny veškeré ostatky zesnulých.

O hrobce

Čtvercová stavba o velikosti 15,17 m x 15,17 m s pravoúhlou předsíní byla vystavěna v letech 1822–1825 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela, jenž patřil ve své době mezi nejvýznamnější představitele klasicismu. Hrobka je postavena v empírovém stylu, který je silně inspirovaný řeckou, ale i římskou antikou. Tento styl je typický pro většinu staveb na našem území v období první poloviny 19. století. Vliv antiky je značný a velmi dobře viditelný. Fasáda je členěna pásovými římsami a rustikou, nikami, lunetovými okny a střízlivě zdobena sepulkrálními motivy.[3] Sochy v interiéru hrobky, které byly vyrobeny z mramoru, jsou dílem dalšího významného umělce z Vídně, sochaře Josefa Kliebera. Také se zde projevuje zřetelný vliv antiky, který je patrný na řasení oděvu dvou sousoší piet, umístěných ve dvou protilehlých okenních vitrážích, a dále na klasickém tvaru jejich rukou i paží. Antický odkaz podtrhují i olivové věnce na hlavách soch. Tyto dvě alegorie mají představovat Smutek a Loučení.

Hrobku nechal vystavět Jindřich Vilém Haugvic. Po jejím dokončení do ní byly přeneseny ostatky příslušníků rodu, které byly dočasně pohřbené v jinošovském kostele.

V posledních dvou desetiletích 20. století se město rozhodlo hrobku opravit. Opravy se měly týkat především střechy objektu, která byla za finančního přispění pana Karla Antonína hraběte Haugwitze opravena v roce 1994. Ten také uspořádal slavnost, kam pozval všechny příslušníky rodu Haugwitzů. Podařilo se mu shromáždit příslušníky rodu zejména z Rakouska, Německa a Kanady. V předvečer slavnosti dne 4. června 1995 ho náhle zasáhl infarkt, kterému podlehl. V témže roce byl pochován v rodinné hrobce po boku svých předků.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hrobka Haugwitzů, Náměšť nad Oslavou. KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/sepulkralni_socharska_a_drobna_architektura-8/?id=581
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-20]. Identifikátor záznamu 148187 : Pohřební kaple Haugwitzů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ Hrobka Haugwitzů. MĚSTO NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU. Náměšť nad Oslavou [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.namestnosl.cz/view.php?cisloclanku=2005092507 Archivováno 19. 5. 2014 na Wayback Machine.

Literatura

  • STEJSKAL, Karel. Náměšť nad Oslavou: historie a současnost. Vyd. 1. V Náměšti nad Oslavou: Městské kulturní středisko, 2005, s. 220–221. Edice Vysočiny. ISBN 80-903416-1-6.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“