Hrobka Nostitzů (Planá)

Hrobka Nostitzů
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecPlaná
Zeměpisné souřadnice49°52′49,15″ s. š., 12°43′17,86″ v. d.
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Nostitzů (také Nosticů), případně Nostitzká hrobka je ohrazené pohřebiště šlechtického rodu Nostitzů na západ od kostela sv. Anny v Plané u Mariánských Lázní. Byla založena na podnět Karla Ervína (Carla Erweina) hraběte z Nostitz-Rienecku v roce 1910.[1] Uprostřed malého hřbitova se nachází masivní kamenný kříž s Kristem a před ním pět hrobů. Hrabata z Nostitz-Rienecku byli majiteli nedalekého zámku Planá v letech 1822–1945.[2]

Seznam pohřbených

Chronologicky podle data úmrtí

Na rodinném hřbitově bylo pochováno pět členů Nostitzů. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[3][4] Fialově jsou vyznačeni příslušníci všech větví rodu Nostitzů. První písemná zmínka o rodu je z roku 1280, zde jsou však generace počítány až od Kašpara I. z Nostitz († 1484). Pohřbeni jsou zde příslušníci jak rokytnické linie, která byla povýšena do stavu svobodných pánů v roce 1631, v roce 1675 do českého a v roce 1692 do říšského hraběcího stavu, tak rienecké linie, která byla povýšena do stavu svobodných pánů v roce 1631 a v roce 1651 do říšského hraběcího stavu.[5]

PořadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.12.Karel Ervín z Nostitz-Rienecku22. 6. 1850 SmečnoHugo Maria z Nostitz-Rienecku
14. 6. 1814 Měšice – 24. 1. 1884 Praha		26. 7. 1874 Praha:
Marie Anna z Nostitz-Rienecku (č. 2)		Pochován 6. 10. 1911, pohřbu se zúčastnil i český místodržitel František Antonín z Thun-Hohensteinu a český zemský maršálek Jiří Kristián Lobkowicz.[1]C. k. komoří (1880), tajný rada (1901), poručík dragounů,[4] poslanec Českého zemského sněmu (1883–1901), doživotní a od roku 1907 dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1905–1911),[6] komtur Řádu Františka Josefa (1898),[4] prezident Jednoty katolicko-politické v království Českém (1905–1911),[6] majitel statku Horky nad Jizerou a spolumajitel statků Planá u Mariánských Lázní a Rokytnice v Orlických horách.[4]
2. 10. 1911 PlanáMarie Christina z Clam-Martinic
24. 7. 1827 Svätý Jur – 26. 10. 1910 Praha
2.14.Marie Anna z Nostitz-Rokitnitz30. 4. 1853 PrahaJosef II. z Nostitz-Rokitnitz
5. 12. 1821 Praha – 16. 10. 1890 Planá		26. 7. 1874 Praha:
Karel Ervín z Nostitz-Rienecku (č. 1)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1885), nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1908), po otci zdědila statky Planá u Mariánských Lázní a Rokytnici v Orlických horách.[4] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Caroline Marie, provd. von Wumbrand-Stuppach a podruhé von Abensperg-Traun (1876–1950)
  • 2. Maria Josef (1878–1946; č. 3)
  • 3. Maria-Anna Franziska, provd. von Ringhoffer (1882–1952)
  • 4. Ernestine Maria (1885–1949)
17. 10. 1928 PlanáArnoštka z Waldstein-Wartenbergu
24. 9. 1829 – 2. 11. 1857
3.13.Josef z Nostitz-Rienecku21. 2. 1878 PrahaKarel Ervín z Nostitz-Rienecku (č. 1)8. 5. 1900 Praha:
Rosa z Lobkowicz (z mělnicko-hořínské sekundogenitury)
15. 3. 1879 Praha – 20. 8. 1957 Holzen bei München-Ebenhausen		C. k. komoří (1903),[4] poslanec Českého zemského sněmu (1908–1913), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1912–1918),[7] předseda kuratoria Vincentina v Praze (1918–1939),[pozn. 1] komtur Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1917), majitel statků Planá u Mariánských Lázní, Rokytnice v Orlických horách a Horky nad Jizerou (od roku 1928).[4] Narodily se mu následující děti:
  • 1. Karl Maria (1901–1961; č. 4)
  • 2. Maria Josefine (1902–1980)
  • 3. Georg Maria (1904–1992)
  • 4. Anna Maria, provd. von Wuthenau-Hohenthurm (1905–1934)
  • 5. Theresia Maria (1908–1984)
  • 6. Vincenz Maria (1911–1993)
  • 7. Christof Wenzel (1914–1988)

Manželka byla pohřbena na klášterním hřbitově v Schäftlarnu.[8]

26. 5. 1946 PlanáMarie Anna z Nostitz-Rokitnitz (č. 2)
4.14.Karel Maria z Nostitz-Rienecku6. 3. 1901 PrahaJosef z Nostitz-Rienecku (č. 3)3. 9. 1935 Pförten:
Maria Sophia von Brühl
4. 8. 1909 Pförten – 5. 10. 1998 Erpernburg		Narodily se mu následující děti:
  • 1. Mathilda, provd. Quagliotti (1936–2021; č. 5)
  • 2. Friedrich (1938–1997)
  • 3. Josef (* 1941)
  • 4. Hugo (* 1943)
  • 5. Rosa, provd. von und zu Brenken (* 1945)
5. 6. 1961 SchrunsRosa z Lobkowicz
15. 3. 1879 Praha – 20. 8. 1957 Holzen bei München-Ebenhausen
5.15.Mathilda Nostitz-Rieneck-Quagliotti
12. 6. 1936 PlanáKarel Maria z Nostitz-Rienecku (č. 4)29. 10. 1970 Tschagguns
Mario Quagliotti
3. 1. 1938 Řím – 11. 12. 2019		Poslední rozloučení se konalo 28. 8. 2021 v kostele sv. Anny v Plané, mši celebroval opat tepelského kláštera Filip Zdeněk Lobkowicz, poté byla urna s ostatky uložena do hrobky.[9]Zakladatelka Nadačního fondu Mathilda, držitelka Stříbrné pamětní medaile předsedy Senátu za podporu zrakově postižených (2012).
20. 7. 2021 ItálieMaria Sophia von Brühl
4. 8. 1909 Pförten – 5. 10. 1998 Erpernburg

Podle uložení

Schéma uložení
kříž
1.2.3.4.5.
Karel Ervín
1880–1911		Marie Anna
1853–1928		Maria Josef
1878–1946		Karel Maria
1901–1961		Mathilda
1936–2021

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Verein vom Hl. Vinzenz von Paul für freiwillige Armenpflege für das Königreich Böhmen.[7]

Reference

  1. ↑ a b ŠVANDRLÍK, Richard. Z krátké historie redemptoristů na Svaté Anně [online]. Mariánské Lázně: Hamelika (č. 2, ročník XXIV), 2000-02-28 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 257. 
  3. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Nostitzů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-08-31 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 283–284. 
  5. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 215. 
  6. ↑ a b Nostitz-Rieneck, Karl Erwein Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ a b Nostitz-Rieneck, Josef Graf (1878-1946) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ VAN DAM, Marianne. Schäftlarn Klosterfriedhof [online]. http://www.royaltyguide.nl/ [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Rozloučení s paní hraběnkou Mathildou Nostitzovou [online]. Mathilda, 2021-08-31 [cit. 2022-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-09-27. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Mathilda Nostitzová (2017).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Mathilda Nostitzová (2017)
Planá svatá Anna hrobka Nosticů červen 2023 (3).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Planá, hrobka Nosticů při kostele svaté Anny, okres Tachov