Hrobka Silva-Tarouců (Čechy pod Kosířem)

Hrobka Silva-Tarouců
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecČechy pod Kosířem
Zeměpisné souřadnice49°32′53,08″ s. š., 17°2′13,27″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka rodu Silva-Tarouca je pohřebiště původně portugalského šlechtického rodu Silva-Tarouca v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v okrese Prostějov. Ve 20. letech 20. století ji v podobě jednoduchého rodinného hřbitova založil František Josef II. Silva-Tarouca. Silva-Taroucové vlastnili panství a později velkostatek Čechy pod Kosířem v letech 1768–1945. Zámecký park s hrobkou i zámek jsou majetkem Olomouckého kraje a spravuje je Vlastivědné muzeum v Olomouci.[1]

Historie

V roce 1760 získal rod Silva-Tarouca český inkolát.[2] V roce 1768 koupil Emanuel hrabě Silva-Tarouca (1696–1771), zakladatel rakouské rodové větve, panství Čechy pod Kosířem se zámkem a statky Drahanovice a Krakovec od Jiřího Antonína svobodného pána Grechtlera.[3][4] Kolem zámku byla založena barokní zahrada, která byla v 1. polovině 19. století proměněna v romantický anglický park.[pozn. 1]

Hrobka se nachází poblíž Červené věže.[pozn. 2] Silva-Taroucové bývali původně pohřbeni v kryptě pod kostelem sv. Jana Křtitele. V roce 1921 po velkých deštích stoupla spodní voda a podzemní kryptu zatopila. Tehdy František Josef II. Silva Tarouca nechal přenést ostatky svých předků a příbuzných na nově založený hřbitov v zámeckém parku.[6][7] Následkem pozemkové reformy a špatným hospodařením Egberta Silva-Taroucy (1887–1971), který převzal správu velkostatku po první světové válce, se rod dostal do tíživé finanční situace a reprezentativní hrobka v barokním duchu se vzhledem k vysokým nákladům nemohla realizovat. Dominantou malého rodinného hřbitova se tak stal pouze starší kamenný náhrobek s křížem, který nechal František Josef II. přemístit z obecního hřbitova a který původně připomínal zesnulého příbuzného – hraběte Gallenberga.[7]

Přesun ostatků se ovšem neobešel bez komplikací. František Josef II. záměr neohlásil úřadům a někdo ho udal. Úředníci nařídili navrácení ostatků, a tak byly přes odpor hraběte za policejního dozoru převezeny zpět. Po několikaleté bitvě s úřady byly ostatky uloženy do hrobky v parku teprve v roce 1927.[5][8]

Popis

Pohřebiště je ohraničeno živým plotem, na hrobech roste vegetace. Na náhrobku vzadu je vytesán latinský nápis:

QVI MARIAM ABSOLVISTI ET LATRONEM EXAVDISTI MIHI QVOQVE SPEM DEDISTI PIE IESV DOMINE DONA EIS REQVIEM REQVIEM AETERNAM AMEN[5]

Český překlad zní: Ty, který jsi Marii zprostil viny a zločince jsi vyslechl, také mně jsi dal víru. Zbožný Pane Ježíši, daruj jim klid, klid věčný, Amen. V textu je obsažen kryptogram MLLMVVVVI, tedy rok 1921.[5]

Na přední straně se nachází původní text náhrobku v němčině:

Hier ruhet Friedrich Graf Gallenberg, geb. 29. 12. 1809, gest. 16. 10. 1862, R. I. P.[5]

Český překlad zní: Zde odpočívá Friedrich hrabě Gallenberg, nar. 29. 12. 1809, zemř. 16. 10. 1862, [Requiescat in pace] Ať odpočívá v pokoji.[5]

Seznam pohřbených

Na rodinném hřbitově bylo pochováno deset členů Silva-Tarouců nebo jejich příbuzných.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci Silva-Tarouců, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Podle legendy předci Silva-Tarouců pocházeli z města Alba Longa, ze kterého měli pocházet i zakladatelé Říma Romulus a Remus. Mezi předky měli mít rovněž členy barbarského kmene Vizigótů, kteří se v dnešním Španělsku usadili v době stěhování národů.[10] Každopádně patří Silva-Taroucové k nejstarším šlechtickým rodům na Pyrenejském poloostrově, v roce 1755 jim byl přiznám rakouský hraběcí stav.[2] Generace jsou počítány od Jana ze Silvy (1671–1738), který se oženil s Janou z Menezes († 1734), dědičkou rodu Tarouca.[11] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řa-díGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.(5.)Gisela ze Stolberg-Stolbergu7. 5. 1824 Visk, UherskoKristián Arnošt ze Stolberg-Stolbergu
30. 7. 1783 Tremsbüttel – 22. 5. 1846 Lvov		24. 8. 1847 Nordkirchen:
August Alexander Silva-Tarouca (č. 3)		Pohřbena 22. 2. 1864.[12]V matrikách jsou uvedena jména Maria Isabella Sophia.[12][13] Amatérská malířka, kterou vyučoval Josef Mánes.[4] Zemřela ve věku 39 let na obstrukci dolního břicha.[12] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Henriette (1856[14]–1920)
  • 2. František Josef II. (1858–1936; č. 9)
  • 3. Arnošt Emanuel (1860–1936, pohřben ve Schwaigern)
19. 2. 1864 Čechy pod Kosířem[12]Josefína z Gallenbergu
10. 5. 1784 Štýrský Hradec – 19. 3. 1839 Tišnov
2.(4.)Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu10. 7. 1791 PrahaFrantišek Josef ze Sternberg-Manderscheidu
4. 9. 1763 Praha – 5. 4. 1830 Praha		23. 11. 1811 Zásmuky:
František Josef I. Silva-Tarouca
27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem		Pochována 17. 12. 1870 v rodinné hrobce pod farním kostelem svým synem – Bedřichem Silva-Taroucou, radou knížecí arcibiskupské konzistoře olomoucké.[15]Zemřela ve věku 80 let na sešlost.[15] Manžel byl skutečným císařským komořím a rytířem Císařského rakouského řádu Leopoldova, majitelem panství Čechy pod Kosířem, Drahanovice, Krakovec a Jesenec.[15] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Ervín Vilém (1815[16]–1846)
  • 2. Bedřich (1816[17]–1881)
  • 3. August Alexander (1818–1872; č. 5)
  • 4. Kristina, provd. O'Hagerty (1819[18]–1872)
15. 12. 1870 Čechy pod Kosířem[15]Maria Františka z Schönborn-Heussenstammu
28. 7. 1763 Vídeň – 20. 10. 1825 Praha
3.5.August Alexander Silva-Tarouca14. 4. 1818 Čechy pod Kosířem[19]František Josef I. Silva-Tarouca
27. 4. 1773 Vídeň – 2. 12. 1835 Čechy pod Kosířem		24. 8. 1847 Nordkirchen:
Gisela ze Stolberg-Stolbergu (č. 1)		Pohřben 26. 10. 1872 v rodinné hrobce pod farním kostelem.[20]C. k. komoří a rytmistr.[20] Majitel panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem, Drahanovice, Krakovec a Hluchov.[20] Zemřel ve věku 54 let na ochrnutí srdce.[20]
24. 10. 1872 Čechy pod Kosířem[20]Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu (č. 2)24. 8. 1865 Brodek u Prostějova:
Helena Kálnokyová z Köröspataku (č. 7)
4.Kristina Kálnokyová z Köröspataku28. 8. 1831 LetoviceGustav Josef Kálnoky z Köröspataku
17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec		7. 7. 1862 Brodek u Prostějova:
Günther ze Stolberg-Stolbergu zu Bramstedt
22. 11. 1820 Prešpurk (Bratislava) – 3. 8. 1895 Průhonice		Pohřbena 17. 4. 1877 na hřbitově v Čechách pod Kosířem.[21]Sestra Heleny (č. 7), švagrová Gisely (č. 1). Zemřela bezdětná ve věku 46 let na sešlost.[21]
14. 4. 1877 Baden u Vídně[21]Isabella ze Schrattenbachu
15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova
5.7.Vilém Silva-Tarouca28. 7. 1894 Čechy pod Kosířem[22]František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)
Zemřel mlád.
2. 1. 1895 Čechy pod KosířemGabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)
6.7.Alois Silva-Tarouca12. 3. 1892 Čechy pod Kosířem[23]František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)
Padl za první světové války.
30. 7. 1917 Breaza, padl v bitvěGabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)
7.(5.)Helena Kálnokyová z Köröspataku2. 6. 1835 LetoviceGustav Josef Kálnoky z Köröspataku
17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec		24. 8. 1865 Brodek u Prostějova:
August Alexander Silva-Tarouca (č. 3)		Bezdětná.
10. 8. 1931 Čechy pod KosířemIsabella ze Schrattenbachu
15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova
8.(6.)Gabriela ze Schwarzenbergu9. 10. 1856 PrahaKarel III. ze Schwarzenbergu
5. 8. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha		23. 5. 1882 Praha:
František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1889) a palácová dáma.[24] Sestra Karla IV. knížete Schwarzenberga.

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Karl (1883–1958)
  • 2. Egbert (1887–1971; pohřben na hřbitově v Hornu[25])
  • 3. Friedrich (1888–1968)
  • 4. František Arnošt (Franz Ernst; 1890–1943; č. 10)
  • 5. Alois (1892–1917; č. 6)
  • 6. Vilém (1894–1895; č. 5)
4. 12. 1934 Čechy pod KosířemVilemína z Oettingen-Wallersteinu
30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha
9.6.František Josef II. Silva-Tarouca13. 3. 1858 Čechy pod Kosířem[13]August Alexander Silva-Tarouca (č. 3)23. 5. 1882 Praha:
Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)		C. k. komoří a nadporučík u hulánského pluku č. 13, dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918, do roku 1907 doživotní), od roku 1872 majitel fideikomisu.[26]
4. 8. 1936 BrnoGisela ze Stolberg-Stolbergu (č. 1)
10.7.František Arnošt Silva-Tarouca18. 7. 1890 Čechy pod Kosířem[27]František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9)
Jako jediný z rodu se za druhé světové války přihlásil k české národnosti.[10]
7. 12. 1943 Čechy pod KosířemGabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)

Podle uložení

Uprostřed se nachází náhrobek. Po každé straně je po pěti nebožtících.[6] Vpravo byl pohřben František Josef II., jeho manželka a synové. Čísla odpovídají pořadí úmrtí v tabulce výše.

2.1.4.3.7.náhrobek6.5.8.9.10.
Leopoldina ze Sternberg-ManderscheiduGisela ze Stolberg-StolberguKristina Kálnokyová z KöröspatakuAugust Alexander Silva-TaroucaHelena Kálnokyová z KöröspatakuAlois Silva-TaroucaVilém Silva-TaroucaGabriela ze SchwarzenberguFrantišek Josef II. Silva-TaroucaFrantišek Arnošt Silva-Tarouca
1791–18701824–18641831–18771818–18721835–19311894–19171894–18951856–19341858–19361890–1943

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zámecký areál má v současnosti rozlohu 21,5 hektaru.[1]
  2. ↑ Červená věž byla postavena v roce 1842 v historizujícím slohu.[5]

Reference

  1. ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem. Olomouc: Olomoucký kraj, 2021. 26 s. Dostupné online. S. 1. Dále jen Zámek Čechy pod Kosířem. 
  2. ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 259. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 
  3. ↑ SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Severní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. 360 s. S. 49. 
  4. ↑ a b Historie zámku a jeho majitelé [online]. Zámek Čechy pod Kosířem [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f Zámek Čechy pod Kosířem, s. 12
  6. ↑ a b Průvodce zámeckým parkem v Čechách pod Košířem [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 11
  8. ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Na zámku v Čechách pod Kosířem se přetahoval majitel s úřady o nebožtíky [online]. Novinky.cz, 2016-08-17 [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Silva-Tarouca [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Zámek Čechy pod Kosířem, s. 20
  11. ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 393. 
  12. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1864, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 2 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b Matrika narozených 1836–1859, rok 1858, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 199 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ Matrika narozených 1836–1859, rok 1856, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8813, fol. 178 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1870, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 30 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1815, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 61 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1816, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 73 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1819, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 93 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ Matrika narozených 1805–1835, rok 1818, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8812, fol. 83 [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1872, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 38 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1892, rok 1877, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8827, fol. 58 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ Matrika narozených 1889–1907, rok 1894, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 51b [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ Matrika narozených 1889–1907, rok 1892, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 27 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 341. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  25. ↑ Horn Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Silva-Tarouca, Franz Josef Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-29. (německy) 
  27. ↑ Matrika narozených 1889–1907, rok 1890, Čechy pod Kosířem, číslo knihy 8816, fol. 13 [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Čechy pod Kosířem, hrob.JPG
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Čechy pod Kosířem, okres Prostějov, Česká republika. Hrob v zámeckém parku a rozhledna.