Hrobka Thun-Hohensteinů (Liblice)
Hrobka Thun-Hohensteinů v Liblicích | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | pseudorománský |
Výstavba | 1899 |
Stavebník | Christiana z Waldstein-Wartenbergu, provd. Thun-Hohensteinová |
Poloha | |
Adresa | Liblice, Česko |
Souřadnice | 50°18′42,3″ s. š., 14°35′1,05″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 41791/2-1290 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Liblice) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrobka Thun-Hohensteinů je pohřební kaple Panny Marie,[1] dříve také nazývaná mausoleum[2] s ostatky třech členů šlechtického rodu Thun-Hohensteinů v Liblicích v okrese Mělník. Novorománská stavba z roku 1899 se nachází v březovém hájku západně od zámku Liblice. Hrobka je památkově chráněná jako součást areálu zámku.[3]
Historie a popis
V roce 1863 koupila od hraběte Vojtěcha Deyma ze Stříteže (1812–1863) statek a zámek Liblice hraběnka Antonie z Waldstein-Wartenbergu, rozená Boudová (1827–1901), vdova po Jiřím Antonínu z Waldstein-Wartenbergu (1818–1854) z duchcovské linie rodu. Po její smrti zámek zdědila její dcera Christiana, provdaná Thun-Hohensteinová (1854–1937),[4] která také po smrti manžela iniciovala výstavbu pohřební kaple.
Hrobní kaple byla postavena v roce 1899 a původně se nacházela nedaleko zaniklé obce Mladá u Milovic. V roce 1904 byl na území, kde stála kaple s hrobkou, zřízen vojenský prostor. Aby nebyla stavba při vojenských střelbách poničena, bylo rozhodnuto, že bude kaple na náklady armády přesunuta. Před koncem první světové války byla kaple i s oplocením rozebrána, převezena do Liblic a znovu postavena.[2][1]
Novorománská osmiboká kaple s lichými arkádami má jehlanovitou střechu zakončenou lucernou a je sklenuta kupolí.[5] Nad vstupem je plastický erb rodu Thun-Hohensteinů.
V roce 1945 byl Thun-Hohensteinům v Československu zabaven majetek na základě Benešových dekretů.[4]
Seznam pohřbených
V kapli byli pochováni Leopold Bohumil hrabě z Thun-Hohensteinu z benátecké rodové větve, jeho syn Leonard hrabě z Thun-Hohensteinu, který padl na frontě na začátku první světové války, a nakonec i sama hraběnka Christiana z Thun-Hohensteinu, zakladatelka kaple.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě je vyznačena manželka přivdaná do rodiny.
Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | Leopold Bohumil z Thun-Hohensteinu | 3. 3. 1842 Praha[7][8] | Leopold Leonhard 15. 11. 1797 Praha – 10. 4. 1877 Praha | 6. 6. 1874 Duchcov:[9][8] Christiana z Waldstein-Wartenbergu (č. 3) | Pohřeb 29. 11. 1898, dne 4. 11. 1901 převezen do rodinné hrobky u Mladé.[10] | ||
27. 11. 1898 Štěpánský zámeček v Obříství[10] | Alžběta Mladotová ze Solopisk 10. 4. 1805 Praha – 17. 1. 1876 Praha | ||||||
2. | Leonard z Thun-Hohensteinu | 23. 5. 1876 Benátky nad Jizerou[11] | Leopold Bohumil z Thun-Hohensteinu (č. 1) | V západní části zámeckého parku nedaleko hrobní kaple se nachází kříž, který byl postaven na památku hraběte padlého v 1. světové válce. | |||
11. 12. 1914 Limanov (padl) | Christiana z Waldstein-Wartenbergu (č. 3) | ||||||
3. | Christiana z Waldstein-Wartenbergu | 6. 7. 1854 Duchcov | Jiří Antonín z Waldstein-Wartenbergu 20. 1. 1818 Litomyšl – 6. 7. 1854 Duchcov | 6. 6. 1874 Duchcov:[9][8] Leopold Bohumil z Thun-Hohensteinu (č. 1) | Zakladatelka hrobky. Měla čtyři děti:
| ||
28. 9. 1937 Liblice | Antonie Boudová 20. 2. 1827 – 2. 9. 1901 Liblice |
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý mužský člen oženil více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Thun-Hohensteinů.
Jiří Antonín z Waldstein-Wartenbergu 1818–1854 | Antonie Boudová 1827–1901 | I. Josefína Mladotová ze Solopisk 1804–1827 | Leopold Leonhard z Thun-Hohensteinu 1797–1877 | II. Alžběta Mladotová ze Solopisk 1805–1876 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3. Christiana z Waldstein-Wartenbergu 1854–1937 | 1. Leopold Bohumil z Thun-Hohensteinu 1842–1898 | Antonín Vincenc z Thun-Hohensteinu 1834–1888 | Silvie z Leonu 1847–1918 | Ladislav Rudolf z Thun-Hohensteinu 1835–1887 | Marie Gabriela z Trauttmansdorff-Weinsbergu 1840–1923 | Terezie z Thun-Hohensteinu 1837–1908 | Bedřich Maria z Nostitz-Rienecku 1835–1866 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Leopoldina z Thun-Hohensteinu 1875–1964 | Alois Podstatzky-Lichstenstein 1873–1918 | 2. Leonard z Thun-Hohensteinu 1876–1914 | Christian z Thun-Hohensteinu 1878–1970 | Josefine von Blome 1902–1984 | Josefina z Thun-Hohensteinu 1886–1971 | Bedřich Maria z Lobkowicz 1881–1923 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Romedius Thun-Hohenstein 1925–1984 | Philippa von Bredow 1923–? | I. Juliane Bock 1928–? | Christian Thun-Hohenstein 1927–1980 | II. Dagmar von Kalnein 1929–? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ a b Hrobní kaple [online]. Místopis.eu [cit. 2021-12-08]. Dostupné online.
- ↑ a b KOTLABA, Jaroslav. Hrobka Leonarda z Thun-Hohensteinu [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Zámek Liblice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 273.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 249.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Thunů 9 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených 1838–1846, rok 1842, pag. 125v, farnost u Panny Marie Sněžné, Praha-Nové Město [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 442.
- ↑ a b Matrika oddaných 1860–1881, rok 1874, pag. 105, farnost Duchcov [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika zemřelých 1880–1907, rok 1898, pag. 106, farnost Obříství [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika narozených 1872–1902, rok 1876, pag. 42, farnost Nové Benátky, Benátky nad Jizerou [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online.
Související články
- Kostel Povýšení svatého Kříže (Děčín)
- Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást)
- Hrobka Thun-Hohensteinů (Klášterec nad Ohří)
- Hrobka Thun-Hohensteinů (Choltice)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrobka Thun-Hohensteinů na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Liblice - hrobka Thun-Hohensteinů západně od zámeckého areálu
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Liblice - hrobka Thun-Hohensteinů západně od zámeckého areálu