Hrobka rodu Mensdorff-Pouilly

Pohřební kaple svaté Terezie v Nečtinách
Základní informace
Slohnovorománský
Výstavba1858
StavebníkAlfons Friedrich Mensdorff-Pouilly
Současný majitelobec Nečtiny
Poloha
AdresaHrad Nečtiny, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°57′29,17″ s. š., 13°9′13,77″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky24943/4-1457 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka rodu Mensdorff-Pouilly v Nečtinách je novorománská pohřební kaple sv. Terezie pro příslušníky šlechtického rodu Mensdorff-Pouilly z roku 1858. Nachází se v ohrazeném parčíku za hospodářským dvorem v západní části vesnice Hrad Nečtiny, která spadá pod obec Nečtiny v okrese Plzeň-sever, v nadmořské výšce 550 metrů. Hrobová kaple je ve vlastnictví obce a je památkově chráněná.[1]

Historie

Původně lotrinský šlechtický rod Mensdorff-Pouilly, kterému byl v Rakousku v roce 1818 přiznán hraběcí stav, koupil panství Nečtiny v roce 1839.[2] Po smrti prvního majitele z tohoto rodu Emanuela Mensdorff-Pouilly (1777–1852) přešly Nečtiny v roce 1852 na jeho syna Alfonse Friedricha Mensdorff-Pouilly (1810–1894), který si je zvolil jako své hlavní sídlo. Zatímco zámek Nečtiny nechal přestavět v letech 1855–1858 v novogotickém stylu, novou rodinnou hrobku nechal na vyvýšeném místě postavit v roce 1858 v novorománském stylu.[3] Pohřební kaple byla zasvěcena svaté Terezii. V roce 1945 byl majetek této větve rodu znárodněn. Po válce začala kaple chátrat, teprve po roce 1992 byla zdevastovaná stavba zrestaurována.[1]

Architektura a sochařská výzdoba

Exteriér

Erb rodu a latinský nápis nad vchodem
Portál kaple

Hrobní kaple byla postavena na kruhovém půdorysu s předsazenou předsíní. Nad nízkou pultovou střechou se zvedá zděná válcová lucerna zakončená kupolí, která je pobita plechem a na jejímž vrcholu je kříž. Lucerna je hladce omítaná, ukončuje ji hlavní římsa, která je nesena konzolami a nad ní probíhá drobný obloučkový vlys. Průčelí přízemí je hladce omítané a ukončuje ho profilovaná římsa. Vysoká obdélníková okna s profilovaným ostěním jsou zakončena půlkruhovými záklenky.[1] Výplně tvoří barevné vitráže, na kterých převládá modrá a červená barva. Vstupní portál s profilovaným ostěním a půlkruhovým záklenkem je obrácený k východu. V nadpraží na konzolách je osazena půlkruhová římsa. Dřevěné dveře jsou zdobeny gotizujícími vyřezávanými prvky (kružbou). Celek vstupu zdůrazňuje stupňovitě řešený štít se středním půlkruhovým tympanonem, do něhož je vložena litinová kruhová deska s erbem rodu Mensdorff-Pouilly a pod ní je obdélná deska s latinským nápisem RESURGENT.[1]

Interiér

Za vchodem je malá obdélná předsíň, která je zaklenuta českou plackou. Na ni navazuje krátká chodba, která je zaklenuta valenou klenbou a po stranách ji zdobí tři páry plochých výklenků, ovšem ve středních výklencích jsou ještě hlubší niky. Samotná kaple je centrála, kterou obklopuje v kruhu arkáda z osmi oblouků. Za oblouky je arkádová chodba, zaklenutá českými plackami, mezi nimiž jsou dělicí pásy valené klenby. Stěny v interiéru jsou hladké a nečleněné. Nad arkádami je prolomeno osm oken, která mají stejné rozměry jako přízemní arkády. Centrála je zaklenuta šestnáctidílnou klenbou, která je oddělena vysokou, bohatě profilovanou římsou, nesenou klasicistními konzolami. Uprostřed klenby je kříž. Podlaha je tvořena jemnou mozaikou z oblázků, která napodobuje motivy klenby s křížem uprostřed. Na západě se v ose kaple za arkádovou chodbou nachází malá sakristie, která má půdorys čtverce a je zaklenuta českou plackou.[4]

Na západní straně kaple je oltář s kamennou sochou ukřižovaného Krista od Emanuela Maxe (1810–1901) z roku 1858,[5][6] na kterém je vyryt nápis Em: Max, inv: et fec: Prag 1858. Kříž je zasazen do kamene, po kterém se plazí had, který v tlamě drží Adamovo jablko hříchu. Lavice nejsou původní součástí vybavení, v kapli se nacházejí od roku 2008. Mají gotické tvarosloví s fiálami, na čelní straně jsou dva erby (pravý představuje Sasko), které se vztahují k Žofii Sasko-Kobursko-Saalfeldské, a mezi nimi je trojúhelník jako symbol Nejsvětější Trojice s okem Prozřetelnosti uprostřed. Původně bylo v kapli 6 křesel, která nepřečkala 2. polovinu 20. století.

Seznam pochovaných

V hrobce bylo pochováno třináct osob ze třech generací rodu.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[7] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Mensdorff-Pouilly, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou vyznačeni majitelé panství a později velkostatku Nečtiny. Generace jsou počítány od Alberta Louise (1731–1800), kterému byl ve Francii udělen hraběcí titul s přídomkem de Roussy a který za Velké francouzské revoluce opustil Francii. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.(2.)Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
19. 8. 1778
Coburg		František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
15. 7. 1750 Coburg –
9. 12. 1806 Coburg		23. 2. 1804 Coburg:
Emanuel Mensdorff-Pouilly (č. 3)		Sestra Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské a Leopolda I. Belgického a teta královny Viktorie; nositelka velkokříže ruského Řádu sv. Kateřiny.[8]

Narodilo se jí 6 synů:

9. 7. 1835
Tušimice		Augusta Reuss Ebersdorf
19. 1. 1757 Saalburg-Ebersdorf – 16. 11. 1831 Coburg
2.3.Hugo Ferdinand Mensdorff-Pouilly24. 8. 1806
Coburg		Emanuel Mensdorff-Pouilly (č. 3)Císařský komoří (1841), plukovník kyrysnického pluku č. 4, nositel velkokříže portugalského řádu sv. Benedikta z Avizu, komtur Sasko-ernestinského domácího řádu.[8]
21. 10. 1847 GräfenbergŽofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (č. 1)
3.2.Emanuel Mensdorff-Pouilly
24. 1. 1777 Pouilly/NancyAlbert Louis Pouilly-Chaffour (č. x795)
13. 12. 1731 Pouilly – 14. 11. 1800 Miltenberg		23. 2. 1804 Coburg:
Žofie ze Sasko-Koburg-Saalfeldu (č. 1)		V roce 1839 získal inkolát v Čechách, koupil Nečtiny.
28. 6. 1852 VídeňAntoinetta Filipína z Custine
21. 8. 1746 Méty –
29. 3. 1800 Bayreuth
4.4.Antonie Mensdorff-Pouilly8. 8. 1848 Boskovice[9]Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (č. 10)Pohřbena 10. 2. 1855.[10]Zemřela jako dítě ve věku 6 let.[10]
7. 2. 1855 Boskovice[10][pozn. 1]Terezie z Dietrichstein-Proskau-Leslie (č. 5)
5.(3.)Terezie z Dietrichstein-Proskau-Leslie31. 8. 1823
Vídeň		František Xaver Josef z Dietrichstein-Proskau-Leslie
9. 7. 1774 Vídeň – 17. 7. 1850 Innsbruck		23. 7. 1843 Vídeň:
Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (č. 10)		Poslední rozloučení se konalo 2. 1. 1857 v Boskovicích a poté byly ostatky převezeny do rodinné hrobky.[12]Dáma Řádu hvězdového kříže (1848) a palácová dáma, dědička Boskovic.[11]

Narodily se jí 4 děti:

  • 1. Viktorie, provd. von Oberndorff (1844–1918)
  • 2. Žofie, provd. Kinská (1845–1909; pohřbena v hrobce Kinských v Budenicích)
  • 3. Antonie Marie Terezie (1848–1855; č. 4)
  • 4. Arthur Emanuel Hugo (1852–1862; č. 6)
29. 12. 1856 Boskovice[12][11]Rosa z Wallisu
8. 10. 1792 Vídeň – 27. 6. 1844 Vídeň
6.4.Arthur Mensdorff-Pouilly4. 5. 1852Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (č. 10)Poslední rozloučení se konalo 20. 1. 1862 v Boskovicích, poté byly ostatky převezeny do rodinné hrobky.[13]Zemřel jako dítě v 9 letech.[13]
16. 1. 1862 Boskovice[13][11]Terezie z Dietrichstein-Proskau-Leslie (č. 5)
7.4.Terezie Mensdorff-Pouilly12. 3. 1863Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (č. 10)Poslední rozloučení se konalo 16. 1. 1867 v Boskovicích, do rodinné hrobky byla pohřbena o dva dny později.[14]Zemřela jako dítě ve věku 4 let.[14]
14. 1. 1867
Boskovice[14][pozn. 2]		Marie Terezie z Lambergu (č. 9)
8.4.Fridrich (Bedřich) Mensdorff-Pouilly18. 1.[11] nebo 19. 1. 1869
Boskovice (?)[pozn. 3]		Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (č. 10)Zemřel jako dítě.
17. 1.[11] nebo 18. 1. 1872
Boskovice (?)[pozn. 4]		Marie Terezie z Lambergu (č. 9)
9.(3.)Marie Terezie z Lambergu3. 12. 1833
Moor		František Filip z Lambergu
30. 11. 1790 Prešpurk (Bratislava) – 28. 9. 1848 zavražděn na mostě mezi Budínem a Peští		31. 5. 1862 Vídeň:
Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (č. 10)		V Boskovicích byla 4. 2. 1876 farářem vykropena a poté převezena do rodinné hrobky.[15]Dáma Řádu hvězdového kříže (1863) a palácová dáma.[11]

Narodily se jí 4 děti:

1. 2. 1876 Boskovice[15][11]Karolína Hoyos
3. 5. 1811 Vídeň – 19. 4. 1875 Vídeň
10.3.Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly
25. 1. 1810
Coburg		Emanuel Mensdorff-Pouilly (č. 3)23. 7. 1843 Vídeň:
Terezie z Dietrichstein-Proskau-Leslie (č. 5)		Pohřben 14. 12. 1894 v rodinné hrobce.[17]Zakladatel hraběcí linie (bratr Alexander založil knížecí linii), císařský komoří (1841), c. k. tajný rada (1881), doživotní člen rakouské Panské sněmovny (od 1862), plukovník kyrysnického pluku č. 4 (1852), komtur Leopoldova řádu (1860), nositel velkokříže belgického Leopoldova řádu, velkokříže portugalského Kristova řádu, velkokříže saského Vojenského řádu sv. Jindřicha, majitel statků Nečtiny a Boskovice.[8] Zbudoval rodinnou hrobku a přestavěl zámek v Nečtinách.
10. 2. 1894 Boskovice[17][8]Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (č. 1)31. 5. 1862 Vídeň:
Marie Terezie z Lambergu (č. 9)
11.3.Artur August Mensdorff-Pouilly19. 8. 1817
Coburg		Emanuel Mensdorff-Pouilly (č. 3)25. 10. 1853 Benátky (rozvedeni 1882[18]):
Magdalena Kremzow
13. 11 . 1835 – 15. 4. 1899 Vídeň		Císařský komoří (1846), generálmajor (1877), rytíř Řádu železné koruny 3. třídy, rytíř Leopoldova řádu (s válečnou dekorací, 1866), nositel ruského Řádu sv. Stanislava 2. třídy (1853), komtur belgického Leopoldova řádu (1853), majitel statku Einöd b. Cilly.[8]

Jeho první manželka byla cirkusovou krasojezdkyní.

23. 4. 1904
Velenje		Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (č. 1)11. 12. 1902 Velenje:
Bianka z Wickenburgu
6. 10. 1837 Štýrský Hradec – 19. 9. 1912 Velenje
12.4.Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly
16. 8. 1864 Boskovice[19][11]Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (č. 10)2. 9. 1890 Vídeň:
Ida Marie z Paaru (č. 13)		Pohřben 25. 6. 1935.[20]Politik, císařský komoří (1888), c. k. tajný rada (1913), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, čestný rytíř Maltézského řádu, majitel statků Nečtiny a Boskovice.[11]

Zemřel na rakovinu ledvin (hypernephroma).[20]

20. 6. 1935
Brno[20]		Marie Terezie z Lambergu (č. 9)
13.(4.)Ida Marie z Paaru1. 3. 1867
Vídeň		Karel z Paaru
7. 7. 1834 Bechyně –
21. 4. 1917 Vídeň		2. 9. 1890 Vídeň:
Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly (č. 12)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1890) a palácová dáma.[11]

Narodilo se jí 7 dětí:

  • 1. Alfons Karel (1891–1973; pohřben na hřbitově v Boskovicích)
  • 2. Gabrielle, provd. Khevenhüller-Metsch (1893–1972)
  • 3. Karl (1894–1981)
  • 4. Leopoldine, provd. Salm-Reifferscheidt-Raitz (1895–1980; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu[21])
  • 5. František (1897–1991)
  • 6. Eduard (1900–1966; č. x966)
  • 7. Sophia (1904–1998)
9. 8. 1945
Nečtiny		Leopoldina z Pallavicini
7. 10. 1845 Vídeň –
26. 10. 1928 Kardašova Řečice

Podle uložení

Sarkofágy s rakvemi jsou umístěny v arkádové chodbě, která obklopuje centrální prostoru kaple.

Zleva:

  • 1. Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (Sophie von Sachsen-Coburg-Saalfeld; 19. 8. 1778 – 8. 7. 1835)
  • 2. Emanuel Mensdorff-Pouilly (24. 1. 1777 – 28. 6. 1852)
  • 3. Hugo Ferdinand Mensdorff-Pouilly (24. 8. 1806 – 21. 10. 1847)
  • 4. Antonie Mensdorff-Pouilly (Antonia Maria Theresia Mensdorff-Pouilly; 8. 8. 1848 – 7. 2. 1855[10]
  • 5. Artur Mensdorff-Pouilly (Arthur Emanuel Hugo Alexander Mensdorff-Pouilly; 4. 5. 1852 – 16. 3. 1862)
  • společný sarkofág:
    • 6. Terezie Mensdorff-Pouilly (Therese Mensdorff-Pouilly; 12. 3. 1863 – 14. 1. 1867[14])
    • 7. Fridrich Mensdorff-Pouilly (Fredericus Mensdorff-Pouilly; 19. 1. 1869 – 18. 1.[11] nebo 19. 1. 1872)
  • 8. Terezie z Dietrichstein-Proskau-Leslie (Theresia von Dietrichstein-Proskau-Leslie; 31. 8. 1823 – 29. 12. 1856)
  • 9. Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (Alphons Friedrich Ferdinand hrabě Mensdorff-Pouilly; 25. 1. 1810 – 10. 12. 1894)
  • 10. Marie Terezie z Lambergu (Maria Theresia von Lamberg, 3. 12. 1833 – 1. 2. 1876)
  • 11. Artur August Mensdorff-Pouilly (19. 8. 1817 – 23. 4. 1904)

Zprava:

  • 12. Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly (Alfons Wladimir Franz Emanuel Rochus hrabě Mensdorff-Pouilly; 16. 8. 1864 – 20. 6. 1935)
  • 13. Ida z Paaru (Ida Maria hraběnka Paarová; 1. 3. 1867 – 9. 8. 1945)

Osoby připomenuté pouze na pamětních deskách

V hrobce jsou také zmíněny tři osoby, které zde ovšem nebyly pohřbeny. Pamětní desky, které je připomínají, jsou umístěny na chodbě v posledních nikách od vstupu, vlevo je bílá deska Alberta Louise Pouilly a vpravo černá deska Eduarda Marii Josepha Johannese Sarkandra a jeho ženy Giseldy Anny Mensdorff-Pouilly.

PořadíGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
x795.1.Albert Louis z Pouilly a Chauffouru[pozn. 5]13. 12. 1731
Pouilly[22]		Louis Josef z Pouilly a Chauffouru
okolo 1702 – 2. 3. 1755 Carignan		2. 12. 1762 Inor:
Marie-Henriette de Vassinhac d’Imecourt
20. 8. 1743 – 26. 12. 1768 Inor		Generál královské armády, majitel jezdeckého pluku, rytíř Řádu sv. Ludvíka (1770), poslanec šlechty na zasedání generálních stavů (1789).[22] Opustil Francii s bratry Ludvíka XVIII.[22] Majitel statků Poury-St-Remy, Autrecourt, Escombes, Ste-Marie-sur-Semois.[22] Otec Emanuela Mensdorff-Pouilly (č. 3).
29. 6. 1795[22] nebo 14. 11. 1800[zdroj?]
Miltenberg[22]		Luce Louise z Hézecques
* 30. 10. 1711 zámek Lobut		3. 4. 1770 Roussy-le-Village (Moselle):
Marie Antoinetta Filipína z Custine[pozn. 6]
21. 8. 1746 Méty –
29. 3. 1800 Bayreuth
x966.5.Eduard Mensdorff-Pouilly25. 3. 1900
Boskovice		Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly (č. 12)23. 2. 1922 Staatz:
Giselda Collalto et San Salvatore (č. x983)
11. 4. 1966
Greillenstein		Ida Marie z Paaru (č. 13)
x983.(5.)Giselda Anna Collalto et San Salvatore21. 9. 1902
Teschendorf		Manfred Collalto et San Salvatore
18. 1. 1870 San Salvatore – 22. 7. 1940 Uherčice		23. 2. 1922 Staatz: Eduard Mensdorff-Pouilly (č. x966)Porodila 6 dětí.
27. 11. 1983
Horn		Thekla z Ysenburg-Büdingenu
16. 10. 1878 Büdingen – 22. 2. 1950 Mistelbach

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Zeleně jsou orámované osoby připomenuté na pamětních deskách. Modře je orámován belgický král Leopold I. Belgický (vládl 1831–1865) a britská královna Viktorie (vládla 1837–1901, od roku 1876 také indická císařovna). Tučně jsou zvýrazněni restituenti zámku Boskovice (1992–1993). Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

x795. Albert Louis z Pouilly a Chauffouru
1731–1795 (1800)
 
 
II. Antoinetta Filipína z Custine
1746–1800
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
1750–1806
 
 
Augusta Reuss zu Ebersdorf
1757–1831
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Emanuel Mensdorff-Pouilly
1777–1852
 
 
1. Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
1778–1835
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Šarlota Augusta Hannoverská
1796–1817
 
 
Leopold I. Belgický
1790–1865
 
 
II. Luisa Marie Orléanská
1812–1850
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Emich Karel z Leiningenu
1763–1814
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
1786–1861
 
 
II. Eduard August Hannoverský
1767–1820
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
2. Hugo Ferdinand Mensdorff-Pouilly
1806–1847
 
 
Alexandr Mensdorff-Pouilly
1813–1871
 
 
Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly
1824–1906
 
 
5. I. Terezie z Dietrichstein-Proskau-Leslie
1823–1856
 
 
10. Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly
1810–1894
 
 
9. II. Marie Terezie z Lambergu
1833–1876
 
 
I. Magdalena Kremzow
1835–1899
 
 
11. Artur August Mensdorff-Pouilly
1817–1904
 
 
II. Bianka z Wickenburgu
1837–1912
 
 
Viktorie Britská
1819–1901
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
1819–1861
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
4. Antonie Mensdorff-Pouilly
1848–1855
 
 
6. Arthur Mensdorff-Pouilly
1852–1862
 
 
Bedřich Karel Kinský
1834–1899
 
 
Žofie Mensdorff-Pouilly
1845–1909
 
 
7. Terezie Mensdorff-Pouilly
1863–1867
 
 
12. Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly
1864–1935
 
 
13. Ida Marie z Paaru
1867–1945
 
 
8. Bedřich Mensdorff-Pouilly
1869–1872
 
 
Emanuel Mensdorff-Pouilly
1866–1948
 
 
Anna Marie, roz. Westphalenová z Fürstenbergu
1869–1948
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karl Mensdorff-Pouilly
1894–1981
 
 
Maria Immakulata, roz. Thurn-Taxisová
1906–1980
 
 
Alfons Karel Mensdorff-Pouilly
1891–1973
 
 
Marie Karolina, roz. Strachwitzová
1901–1971
 
 
Leopoldine Mensdorff-Pouilly
1895–1980
 
 
Hugo Nikolaus zu Salm-Reifferscheidt-Raitz
1893–1946
 
 
x966. Eduard Mensdorff-Pouilly
1900–1966
 
 
x983. Giselda Anna, roz. Collalto et San Salvatore
1902–1983
 
 
František Josef Mensdorff-Pouilly
1897–1991
 
 
Terezie, roz. Sternbergová
1902–1985
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Bedřich Karel Mensdorff-Pouilly
1925–2018
 
 
Christiane, roz. Bérenger d'Herbemont
1927–2001
 
 
Albert Mensdorff-Pouilly
1926–2015
 
 
Julia, roz. Kertész
* 1934
 
 
Hugo Mensdorff-Pouilly
1929–2023
 
 
Barbora, roz. Poláková
1943–2010
 
 
Jan Mensdorff-Pouilly
1933–2020
 
 
Sylvia Maria, roz. Chiarino
* 1946
 
 
Therese, roz. Mensdorff-Pouilly
1934–2000
 
 
Vladimír Božek
1924–2020
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 257 uvádí úmrtí v březnu 1862.[11]
  2. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 257 mylně uvádí datum úmrtí 13. ledna 1867.[11]
  3. ↑ V matrice Boskovic chybí.
  4. ↑ V matrice Boskovic chybí.
  5. ↑ Albert Louis de Pouilly, baron du Chauffour, hrabě de Roussy.[22]
  6. ↑ Marie-Antoinette de Custine comtesse de Roussy.[22]

Reference

  1. ↑ a b c d Památkový katalog: Pohřební kaple sv. Terezie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 204. 
  3. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (IV). Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 226. 
  4. ↑ Památkový katalog - původní evidenční list [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (1) A/J. Praha: Academia, 1977. S. 450. 
  6. ↑ RYBAŘÍK, Václav. Kamenná sochařská díla bratrů Josefa a Emanuela Maxových [online]. Revuekamen.cz [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Mensdorff-Pouilly [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 256. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  9. ↑ Matrika narozených 1846–1854, rok 1848, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1848–1869, rok 1855, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b c d e f g h i j k l m Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 257
  12. ↑ a b Matrika zemřelých 1848–1869, rok 1856, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b c Matrika zemřelých 1848–1869, rok 1862, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1848–1869, rok 1867, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b Matrika zemřelých 1870–1908, rok 1876, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Emanuel Mensdorff-Pouilly [online]. Find a Grave [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b Matrika zemřelých 1870–1908, rok 1894, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser. Gotha: Justus Perthes, 1892. Dostupné online. S. 653. (německy) 
  19. ↑ Matrika narozených 1862–1871, rok 1864, farnost Boskovice [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b c Matrika zemřelých 1930–1935, číslo knihy 17324, rok 1935, Brno-Zábrdovice, Nanebevzetí Panny Marie, pag. 582 [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ Wien / Vienna Friedhof Hietzing [online]. Royalty Guide [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d e f g h Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 491

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
SophieSaCoSa.jpg
This portrait of Princess Sophia of Saxe-Coburg-Saalfeld is a copy after the pastel portrait by J.H. Schroeder of c.1795 which forms part of a set of Francis Anthony, Duke of Saxe-Coburg-Saalfeld, his Duchess and his children, at Schloss Callenburg, Coburg (exh. Coburg 1997, no. 1-19, repr.). Herbert Luther Smith was commissioned to make copies after the pastels for Queen Victoria.
Hrobka rodu Mensdorff-Pouilly Nečtiny 06.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodu Mensdorff-Pouilly neboli pohřební kaple sv. Terezie, Hrad Nečtiny, obec Nečtiny
Alphonse Mensdorff-Pouilly.jpg
Count Alphons von Mensdorff-Pouilly (1810-1894)
Pohrebni kaple Nectiny vstup.JPG
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Hrobka rodu Mensdorff-Pouilly Nečtiny 10.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Portál hrobky rodu Mensdorff-Pouilly neboli pohřební kaple sv. Terezie, Hrad Nečtiny, obec Nečtiny
Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly (1864–1935).jpg
Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly (1864–1935)