Hroby

Hroby
Stavení čp. 5
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Radenín
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′18″ s. š., 14°50′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	24 (2021)[1]
Katastrální území	Hroby (3,03 km²)
PSČ	391 55
Počet domů	22 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hroby
Další údaje
Kód části obce	48259
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hroby (německy Hrob) jsou vesnice, část obce Radenín v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Nachází se 3,5 kilometru jihovýchodně od Chýnova a 1,7 kilometru severně od Radenína na silnici II/409 asi dvanáct kilometrů východně od Tábora, 27 kilometrů západně od Pelhřimova a sedmnáct kilometrů severovýchodně od Soběslavi. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.^[3]

V Hrobech je evidováno 25 poštovních adres. Nejbližší železniční stanice v Chýnově na trati Tábor – Horní Cerekev.

Hroby leží v nadmořské výšce v rozmezí 505–520 metrů na ostrohu obtékaném Kozmickým a Lažanským potokem, které po spojení pokračují jako Hrobský potok směrem k Turovci (někde je uváděn pod jménem potok Turovecký). Podél silnice z Hrobů do Radenína je zajímavá a cenná oboustranná, asi 800 metrů dlouhá maďalová alej.

Název vesnice s největší pravděpodobností nemá nic společného s hroby,^[4] ale vzniklo ze slova hrůbky, jak se staročesky říkalo valům nebo náspům.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358.^[5] Z roku 1376 je znám majitel vsi Smil z Hrobů.

Při sčítání lidu v letech 1850–1929 Hroby byly osadou obce Kozmice v okrese Tábor. V letech 1930–1975 byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 1. ledna 1976 jsou částí obce Radenín v okrese Tábor. V letech 1930–1975 k obci patřily Nuzbely a v letech 1961–1975 také Kozmice a Lažany.^[8]

Hrobská škola byla původně v malé chaloupce u kostelních schodů, kde je nyní zelinářská zahrada a bývala tehdy i později středem staré muzikantské slávy našich učitelů. Působil zde řídící učitel Václav Vacek (narozen 1879), uměl hrát na všechny nástroje, s vlastní kapelou hrál v místě i okolí a skládal při ni skladby. Později školu převzal Matěj Praveček – kantor, muzikant a ředitel kůru. Jeho syn Jindřich (narozený 1885) byl hudebním skladatelem a výborným dirigentem, syn Alois (narozený 1880) byl vojenským kapelníkem, violistou a skladatelem. Pozdější řídicí učitel Jan Menšík řídil chrámovou hudbu a bývalý řídící učitel-muzikant Jan Sejk (syn Františka Sejka, rodáka z Chýnova – 1851, organizátora hudebního života Soběslavska, dirigenta studentské kapely a smyčcového orchestru učitelského ústavu) hrál na více nástrojů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen již roku 1358. V letech 1596, 1666 a 1791 vyhořel. V 16. století byl zbaven fary, v roce 1687 byla při kostele zřízena administratura a v roce 1758 opět fara. Kostel byl v roce 1828 obnoven. Je považován za nadprůměrný vesnický středověký kostel.^[9]

Areál hrobského zámku se skládá ze dvou částí oddělených silnicí. Severně od ní stojí zámek s hospodářským dvorem a parkem (celková výměra 2,4 hektaru). Jižně je terasová zahrada (0,9 hektaru), v níž stojí altán. Součástí zahradní zdi je kaplička. Trojkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou, fasádu zvýrazňuje jednoosý plochý rizalit s trojúhelníkovým nástavcem, nad nímž je na hřebenu střechy umístěna čtverhranná vížka s cibulovitou nástavbou. Zámek vznikal postupně a dokončený byl během první poloviny 18. století; jednopatrovou budovu dal místo bývalé tvrze vystavět František Jiří Koch a první zmínka o tomto raně barokním zámku se váže k roku 1751. Roku 1753 koupila zámek hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. V roce 1839 zámku přibyla tři krátká křídla směrem do dvora. V roce 1878 se Hroby dostaly do vlastnictví Latourů, kteří je drželi do roku 1948. Potom byl objekt užíván československou armádou a nebyl řádně udržován. Současný stav (2007) budov není dobrý a areál v soukromém vlastnictví potřebuje opravy a úpravy. V zámecké zahradě roste památný strom Hrobský dub (dub letní).

Hřbitov s novogotickou hrobkou Kolowratů východně od vsi byl zasvěcen 14. října 1832 (prvním pochovaným byl Jan Tenkl (Prucha), sedlák z Kozmic). V areálu byla vystavěna novogotická obřadní síň. U odbočky na hřbitov stojí železný křížek, za ním dále při silnici na Kozmice dosud stojí budova starého špýcharu.

• Lev Winter (1876–1935) byl advokát, významný český sociálně demokratický politik, ministr československé vlády;
• Arnošt Winter (1880–1944) byl sociálnědemokratický politik a odborník na železniční stavby. Narodil se v Nových Dvorech.
• Gustav Winter (1889–1943) byl novinář a publicista, zpravodaj v Paříži, překladatel, činný v odboji ve Francii a Anglii. Narodil se v Radeníně – 1,7 km jižně od obce Hroby.
• Alois Praveček (1880–1957) byl český dirigent, skladatel a hudební pedagog;
• Jindřich Praveček (starší) (1885–1969) byl český pedagog, dirigent a skladatel. Syn učitele v Hrobech – Matěje Pravečka, otec Jindřicha Pravečka mladšího (1909–2000), vojenského kapelníka a skladatele
• František Voborský (1906–1984), výtvarník, literát, novinář, textař a skladatel, autor skladby Chaloupky pod horami

• Roman Cikhart: Kraj kalicha
• Jaroslav Wimmer: Táborské listy č. 246/1997, str. 15

• Hroby (přírodní památka)
• Římskokatolická farnost Hroby

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroby na Wikimedia Commons
• Římskokatolické matriky Hrobů ve Státním oblastním archivu v Třeboni
• Hroby v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)