Hromnice (okres Plzeň-sever)

Hromnice
Restaurace v Hromnici
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třemošná
Obec s rozšířenou působností	Nýřany (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′57″ s. š., 13°26′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 328 (2024)[1]
Rozloha	36,23 km²[2]
Nadmořská výška	350 m n. m.
PSČ	330 11
Počet domů	512 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hromnice 60 330 11 Třemošná u Plzně hromnice@hromnice.cz
Starosta	Milan Brož
Oficiální web: www.hromnice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hromnice
Další údaje
Kód obce	558915
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hromnice (název v jednotném čísle) je vesnice v jihovýchodní části okresu Plzeň-sever, 12 km severovýchodně od Plzně. V celé obci žije přibližně 1 300^[1] obyvatel, její katastrální území je 3622,45 ha a PSČ všech adres je 330 11. V samotné Hromnici žije okolo 420 obyvatel a její katastrální území je 1568,83 ha.

Vsí protéká říčka Třemošná, do které se zleva vlévá Býkovský potok (též nazýván Hromnickým potokem).

První písemná zmínka pochází z roku 1180 (Gromnicae).

Kraslický podnikatel Johann David Starck přenesl v roce 1802 své podnikatelské aktivity do minerálního závodu v Hromnicích. Prvním správcem dolů a chemické továrny v Hromnicích se stal v létech 1802–1830 jeho bratr Anton Starck (4. březen 1781 – 19. září 1830), Sichtmeister in Hromitzer Mineralbergwerke, a následně i jeho synovec Franz Anton Starck (24. únor 1815 – 21. července 1864), ředitel v Hromnicích od roku 1832 do 1864. Po ukončení těžby břidlice koncem 19. století se dochovala šedesát metrů hluboká těžební jáma, na jejímž dně se vytvořilo Hromnické jezírko, chráněné jako přírodní památka.

• Hromnice
• Chotiná
• Kostelec
• Nynice
• Planá
• Žichlice

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Nadryby (Nadryby se, již bez Kostelce, opět osamostatnily k 24. listopadu 1990).^[4]

• Sousoší třech svatých – bylo postavené roku 1814 v souvislosti s těžbou a nachází se při cestě k Hromnickému jezírku. Tato pozdně barokní památka, která měla chránit horníky z nedalekého dolu před neštěstím, byla v roce 2007 restaurována. Tvoří ji socha Krista v životní velikosti uprostřed. Oděn je ve splývavé roucho s pokrčenou levou nohou, v levé ruce drží zeměkouli, pravá ruka je pozdvižena k žehnání. Vlevo stojí socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti s křížem před levým ramenem. Vpravo od Krista stojí v poutnickém oděvu socha svatého Jakuba staršího. Ten je opatrovníkem, s mořskou škeblí ve znaku, ruce pozvednuty dopředu, pravá ruka drží hůl, nese vodu pro žíznivé a pomáhá lidem. Socha Spasitele je vyšší, stojí na lehce konvexním soklu s patkou a římsovou hlavicí, na trnoži zkřížená kladiva a na dříku nápis: IESUS DU WELT HEILAND SEGNE DIESES MINERALWERK BEHUTE ES VOR ALLEN UNGLUCK UND LEITE ALLE S ZU DESSEN BESTEN, což v překladu zní: „Ježíši, spasiteli světa, žehnej tomuto dolu, chraň ho před veškerým neštěstím a řiď všechno k jeho prospěchu“.
• Zemědělský dvůr Býkov
• přírodní památka Hromnické jezírko

Antonín Liška (1911–1998), pilot 312. československé stíhací perutě RAF^[5][6]

Hromnice na severu sousedí se samotou Třebekov, na severovýchodě s hospodářským dvorem Třemošnice, na východě s Chotinou, na jihovýchodě s Žichlicemi, na jihozápadě s Českou Břízou a Třemošnou a na severovýchodě s hospodářským dvorem Býkov.

• 
  Sousoší Krista Spasitele, sv. Jana Nepomuckého a Jakuba Většího
• 
  Starý statek
• 
  Dolní část Hromnice u potoka
• 
  Část Habeš na severovýchodě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hromnice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hromnice ve Wikislovníku
• Hromnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)