Hronský Beňadik

Hronský Beňadik
Panorama obce Hronský Beňadik
Panorama obce Hronský Beňadik
Hronský Beňadik – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresŽarnovica
Hronský Beňadik
Hronský Beňadik
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,2 km²
Počet obyvatel1 122 (2021)[1]
Hustota zalidnění121,6 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaImrich Rajčok
Vznik1075
Oficiální webwww.obechronskybenadik.sk
Adresa obecního úřaduObecný úrad, Mýtne námestie 446
966 53 Hronský Beňadik
Telefonní předvolba045
PSČ966 53
Označení vozidel (do r. 2022)ZC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hronský Beňadik, do roku 1960 Svätý Beňadik (latinsky Sanctus Benedictus, maďarsky Garamszentbenedek, německy Sankt Benedikt) je obec na Slovensku v Banskobystrickém kraji, v okrese Žarnovica. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Obec leží na pravém břehu Hronu v takzvané Slovenské bráně, která spojuje Podunajskou pahorkatinu se středním Slovenskem – oblastí báňských měst. Hron severně od obce protéká mezi pohořími Pohronský Inovec a Štiavnické vrchy.

Klášter Hronský Beňadik s kostelem sv. Benedikta a Panny Marie patří k nejvýznamnějším gotickým památkám na Slovensku, byl prohlášen národní kulturní památkou.

Historie

Osídlení v této lokalitě je dokumentované již z období neolitu a doby halštatské. Stopy slovanského osídlení jsou z doby velkomoravské. K roku 1075 se hlásí zakládací listina opatského kostela sv. Benedikta (Ecclesia Sancti Benedicti), dochovaná v opise ze 13. století. Správou patřilo ostřihomskému opatství (později Ostřihomská kapitula).

Klášter

Hronský Beňadik na litografii z poloviny 19. století

Mezi léty 1074-1077 na malém návrší nad řekou založil uherský král Gejza I. po předchozí iniciativě nitranského knížete románský kostel s benediktinským klášterem. Klášter byl bohatě nadaný, patřily mu četné majetky v Pohroní (Tekovská župa) i v Potisí. Potvrdil je papež Inocenc III. svou ochrannou bulou z roku 1248. V letech 13461410 byl rozšířením původního románského kostela vybudován gotický trojlodní kostel s klášterem. Po bitvě u Moháče vedly obavy z tureckého útoku ve 2. čtvrtině 16. století k přestavbě objektů kláštera na pevnost, do nároží kvadratury byly vloženy bastiony a zdi zesíleny. Vesnice však byla v roce 1599 Turky vypálena.

V 18. století Hronský Beňadik přešel do majetku česnecké větve rodu Esterházyiů[2] Středověký farní kostel svatého Jiljí (latinsky a slovensky Egidius) byl zcela přestaven v barokním slohu a slouží do současnosti. Východní a jižní křídlo kvadratury konventu bylo zbořeno.

Po požáru kláštera z roku 1881 ostřihomský kanovník Ferdinand Knauz zdokumentoval situaci středověkých staveb a dal klášter i kostel přestavět v puristickém duchu regotizace. Kostel má novogotický západní portál s bohatou kamenickou výzdobou, novogotické malované deskové oltáře se zlaceným pozadím, do dvou věžiček na postranních oltářích jsou vsazeny kopie gotických soch madon.

Rozsáhlý archeologický výzkum proběhl v letech 1972-1976 pod vedením Štefana Holčíka a Alojze Habovštiaka. Po něm následovala památková úprava stavebního areálu[3].

Náboženské tradice byly obnoveny po roce 1989, areál kláštera a všechny kostely i kaple jsou přístupné veřejnosti. Z Hronského Beňadiku se pořádají každoroční pouti do Ostřihomí[4] a farnost je evidována mezi 38 benediktinskými poutními místy Slovenska.[5] při klášteře působí členové Společnosti katolického apoštolátu (Pallatini).

Památky v klášteře

Klášterní kostel od západu
  • Klášter s kostelem sv. Benedikta a Panny Marie má významné památky:
  • gotické síňové trojlodí chrámu z let 1346-1375
  • gotická freska s legenda o boji sv. Jiří s drakem a osvobození princezny, 14. století
  • severní křídlo konventu s gotickou křížovou chodbou a rajským dvorem
  • monumentální dřevěný kříž se sochou ukřižovaného Krista z 13. století v apsidě kostela:
  • krypta s hrobkou velitele císařského vojska Štefana I. Koháryho (1616–1664), který padl v bitvě proti Turkům u Levic; nápisová deska epitafu z roku 1690
  • renesanční opevnění kláštera s nárožními válcovými bastiony

Památky v obci

  • Osmiboká barokní kaple sv. Heleny a Boží krve - s relikvií Svaté krve z roušky svaté Veroniky, která kapky Kristovy krve během křížové cesty utírala Ježíšovi z tváře. Papež Pavel II. relikvii daroval králi Matyáši Korvínovi a ten ji dal uložit v Hronském Beňadiku.
  • kostel sv. Egidia, barokní jednolodní stavba z roku 1674 na románských základech se středověkou věží, cenné vnitřní zařízení: 3 barokní oltáře, varhany a dřevěná malovaná empora.
  • Barokní sousoší Golgoty
  • Sousoší sv. Jana Nepomuckého mezi anděly, z konce 18. století
  • Morová kaplička na Háji z roku 1713
  • Prachárna
  • Hřbitov při farním kostele

Památky v muzeích

  • Boží hrob, Křesťanské muzeum, Ostřihom; Boží hrob o rozměrech 325 × 226 × 100 cm, s figurou Krista v sarkofágu na kolečkách, s reliéfními scénami aktérů pašijí na stěnách, v nástavci kaple Božího Jeruzaléma se soškami apoštolů na sloupcích pod baldachýny; pozdně gotická práce anonymního řezbářského mistra z okolí Kremnice, kolem roku 1480; hrob sloužil při velkopáteční liturgii, vozil se v procesí a vyjímala se z něj rovněž dochovaná socha Krista s pohyblivými pažemi[6]

Místní část Psiare a lokalita Krivín

Znak obce Psiare

Součástí obce je vesnice Psiare, doložená písemně k roku 1773 jako Psare nebo Psary. Leží jižně od Hronského Beňadiku, rovněž na pravém břehu Hronu.
Probíhá jí železniční trať Kozárovce-Zvolen, na níž mají Psiare zastávku. Obyvatelé byli dříve převážně rybáři a voraři, což přešlo do erbu obce. V centru stojí zděná kaple se zvonem ve věžičce, kryté helmicí z konce 19. století.

Psiare jsou součástí takzvané „Slovenské brány“, jež tvořila vstup k bohatým hornickým městům jako Banská Bystrica, Kremnica a Banská Štiavnica.
Dominantou vsi je vrch Krivín o výšce 315,9 m, který je součástí pohoří Štiavnické vrchy. Podle historických dohadů na něm stálo hradiště z doby halštatské a velkomoravské. Tato lokalita je od roku 1993 přírodní rezervací.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 298

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kaplnka svätej Heleny, Božej krvi - Hronský Beňadik.jpg
Autor: Synalik (diskuse), Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 612-1230/0 CHMSK/612-1230/0,CHMSK/612-1230(other) Slovenské republiky.
Hronský Beňadik kostolík 01.JPG
Autor: Lure, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 612-2591/0 CHMSK/612-2591/0,CHMSK/612-2591(other) Slovenské republiky.
Hronský Beňadik kostolík 03.jpg
Autor: Lure, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlavný oltár kostola
Garamszentbenedek 19.szd.jpg
Kláštor a kostol v Hronskom Beňadiku litográfia z 19. storočia
Kláštor Hronský Beňadik 02.jpg
Autor: Michal Hruška, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 612-1229/1 CHMSK/612-1229/1,CHMSK/612-1229(other) Slovenské republiky.
Hronsky benadik klaster.jpg
Autor: Kwakinek, architect: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Chodba kláštera v Hronském Beňadiku
Hronsky benadik.jpg
Autor: Kwakinek, arcitect unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 612-1229/2 CHMSK/612-1229/2,CHMSK/612-1229(other) Slovenské republiky.
Hronský Beňadik Wappen.png
Wappen von Hronský Beňadik Slowakei
Hronsky Benadik-Hlavny portal klastorneho kostola.jpg

Benediktínsky kláštor, Hronský Beňadik. Hlavný portál kláštorneho kostola.
Basilica, Hronský Beňadik WMP 20 Slovakia 5.jpg
Autor: Ing.Mgr.Jozef Kotulič, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 612-1229/2 CHMSK/612-1229/2,CHMSK/612-1229(other) Slovenské republiky.
Garamszegcivertanlegi1.jpg
Autor: Civertan, Licence: CC BY-SA 3.0
Hronský Beňadik, Slovakia, monastery, aerial photography
Hronský Beňadik - Golgota - súsošie.JPG
Autor: Fotografie: Patrik Kunec (diskuse), Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 612-1231/0 CHMSK/612-1231/0,CHMSK/612-1231(other) Slovenské republiky.