Hrouzek Kesslerův

Hrouzek Kesslerův
	Malba hrouzka Kesslerova
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii);
Řád	máloostní (Cypriniformes);
Čeleď	kaprovití (Cyprinidae);
Podčeleď	Gobioninae;
Rod	hrouzek (Romanogobio);
Binomické jméno
	Romanogobio kesslerii; (Dybowski, 1862)
Synonyma
	Gobio kessleri Dybowski, 1862; Romanogobio kessleri;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrouzek Kesslerův (Romanogobio kesslerii, Dybowski 1862) nebo také hrouzek banátský (Romanogobio banaticus) je malá sladkovodní ryba patřící do řádu máloostní (Cypriniformes), čeledi kaprovití (Cyprinidae), podčeledi Gobioninae.

Morfologie

Hrouzek Kesslerův je podobný ostatním hrouzkům. Jedná se však o drobnější rybu dorůstající maximálně 12 cm. Tělo je mnohem štíhlejší. Ocasní násadec je užší, válcovitý a delší, než u hrouzka obecného. Skvrny na ocasní ploutvi jsou pravidelně seřazeny většinou do dvou řad a kopírují linii ploutve. U hrouzka obecného jsou rozmístěny nepravidelně nebo ve více řadách. Hrouzek Kesslerův má také delší vousky než hrouzek obecný. Vousky dosahují až k zadnímu okraji oka. Obvykle má na hřbetní ploutvi 2-3 tvrdé paprsky a 8 měkkých rozvětvených paprsků. Hrouzek běloploutvý, se kterým je často zaměňován má měkkých větvených paprsků hřbetní ploutve obvykle pouze 7^[2].

Biologie a potrava

O biologii tohoto druhu není známo mnoho informací. Hrouzek Kesslerův je sladkovodní ryba. Vyskytuje se u dna čistých toků. Druh je vázaný na mělčí, proudivé, peřejnaté úseky se štěrkem a oblázky na dně^[3]. Na dně toků tvoří malá hejna. Jedná se o všežravce. Potravu tvoří jak drobní bezobratlí živočichové, vyskytující se mezi kameny, tak i nánosy řas^[2].

Výskyt

Hrouzek Kesslerův byl v České republice poprvé pozorován v roce 1950 v Bečvě^[4]. Česká republika představuje západní hranici výskytu druhu. Přirozeně se vyskytuje ve střední a jihovýchodní Evropě v povodí řeky Dunaj, Dněstr a Visla.

Hrouzek Kesslerův je na Červeném seznamu mihulí a ryb České republiky veden jako kriticky ohrožený druh^[5]. V České republice se tento druh hrouzka vyskytuje pouze ve středním toku Moravy a dolním toku Bečvy ve formě málo početných, ostrůvkovitých populací^[6]. Pro hrouzka Kesslerova existují na těchto místech dvě evropsky významné lokality (EVL). Jedná se o EVL Morava-Chropyňský luh a EVL Bečva-Žebračka. Podle studií z roku 2017 byly počty jedinců v Bečvě pod hranicí detekovatelnosti. Naopak v Moravě se jejich počty zvyšovaly^[7]. V posledních letech byl však výskyt potvrzen pouze v Bečvě - přírodní meandrující úsek Grymov-Oldřichov se štěrkovými plážemi^[8].

Ohrožení a ochrana

Hlavním faktorem, který negativně působí na populaci hrouzků je lidská činnost narušující přirozenou morfologii řek, tj. kanalizace toků. Lidská činnost zahrnuje především úpravu koryt řek (např. napřimování toků a odstraňování meandrů) a těžbu štěrkových lavic. Znečišťování vody je dalším významným faktorem, který má za následek snižování počtů jedinců tohoto druhu. Hrouzek Kesslerův totiž vyhledává čisté tekoucí vody^[6]^[7]^[8].

Hrouzci jsou vlivem změny přirozených a optimálních podmínek nuceni vyhledávat nová trdliště ve zhoršených podmínkách, což má za následek zhoršení reprodukční úspěšnosti, zvýšení hybridizace (křížení s hrouzkem obecným a běloploutvým, kteří se vyskytují na stejných lokalitách), a tím pádem i snížení početnosti původních druhů. Hlavním opatřením v ochraně populací hrouzka je především revitalizace toků, zachování či obnovení přirozených toků, podpora diverzity ekosystému, možná by byla i ochrana populací pomocí umělé reprodukce nebo vysazováním jedinců^[7].

Zajímavosti

Slovo (rod) hrouzek je odvozeno od slovesa "hroužiti se". Jedním z významů tohoto slovesa je potápění, ponořování se ke dnu. Dříve se místo pojmenování hrouzek používalo např. řízek^[9].

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ ^a ^b Merta, L. (2008). Vzácné druhy mihulí a ryb Olomouckého kraje. Rozšíření a ochrana. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, krajské středisko Olomouc, 30–32. ISBN 978-80-87051-30-6.
↑ Lusk, S. (2011). Hrouzek Kesslerův (Romanogobio kesslerii) metodika monitoringu.
↑ Lusk, S., Halačka, K., Lusková, V., & Horák, V. (2005). Distribution of Gobio species in the Czech Republic. Folia Zoologica, 54(1), 56–64.
↑ Chobot, K., & Němec, M. (2017). Červený seznam ohrožených druhů České republiky: OBRATLOVCI: Red List of Threatened Species of Czech Republic: VERTEBRATES. Příroda, 1-182.
↑ ^a ^b Merta, L., & Lusk, S. (2004). Výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii Dybowski, 1862) v řece Moravě. Biodiverzita ichtyofauny České republiky V, 65–70.
↑ ^a ^b ^c Halačka, K., Vetešník, L., & Muška, M. (2019). Charakteristika populací vybraných evropsky významných druhů ryb na území České republiky: Fish Species Listed in the EU Nature Directives on Territory of the Czech Republic. Příroda, 39, 55–66.
↑ ^a ^b Halačka, K., Vetešník, L., Merta, L., & Muška, M. (2023). Výsledky monitoringu pontokaspických druhů ryb v letech 2019–2023: Results of the monitoring of Ponto-Caspian fish species in 2019-2023. Příroda, 44, 75–85.
↑ Hanel, L., & Andreska, J. (2011). Vernakulární názvy mihulí a ryb České republiky. Bulletin Lampetra, 7, 36–71.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hrouzek Kesslerův na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo hrouzek ve Wikislovníku
Hrouzek Kesslerův v atlasu ryb na CHYTEJ.cz
Hrouzek Kesslerův na MRK.cz

[131a56809a70656ad11dc759f0266fcb5f61d256-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[:0-2] Merta, L. (2008). Vzácné druhy mihulí a ryb Olomouckého kraje. Rozšíření a ochrana. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, krajské středisko Olomouc, 30–32. ISBN 978-80-87051-30-6.

[3] Lusk, S. (2011). Hrouzek Kesslerův (Romanogobio kesslerii) metodika monitoringu.

[4] Lusk, S., Halačka, K., Lusková, V., & Horák, V. (2005). Distribution of Gobio species in the Czech Republic. Folia Zoologica, 54(1), 56–64.

[5] Chobot, K., & Němec, M. (2017). Červený seznam ohrožených druhů České republiky: OBRATLOVCI: Red List of Threatened Species of Czech Republic: VERTEBRATES. Příroda, 1-182.

[:1-6] Merta, L., & Lusk, S. (2004). Výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii Dybowski, 1862) v řece Moravě. Biodiverzita ichtyofauny České republiky V, 65–70.

[:2-7] Halačka, K., Vetešník, L., & Muška, M. (2019). Charakteristika populací vybraných evropsky významných druhů ryb na území České republiky: Fish Species Listed in the EU Nature Directives on Territory of the Czech Republic. Příroda, 39, 55–66.

[:3-8] Halačka, K., Vetešník, L., Merta, L., & Muška, M. (2023). Výsledky monitoringu pontokaspických druhů ryb v letech 2019–2023: Results of the monitoring of Ponto-Caspian fish species in 2019-2023. Příroda, 44, 75–85.

[9] Hanel, L., & Andreska, J. (2011). Vernakulární názvy mihulí a ryb České republiky. Bulletin Lampetra, 7, 36–71.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály