Hroznata

Blahoslavený Hroznata z Ovence, O. Praem.
Bl. Hroznata v okovech, Ludvík Šimek nad portálem kostela sv. Václava na Smíchově
mučedník
Narození	kolem 1160 Teplá
Úmrtí	14. července 1217 zámek Starý Hrozňatov
Svátek	14. července
Místo pohřbení	Kostel Zvěstování Panny Marie v Teplé
Řád	Řád premonstrátských řeholních kanovníků
Vyznání	křesťanství
Blahořečen	Uznání kultu: 16. září 1897, Lev XIII.
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	model kostela, okovy, řetězy
Patronem	Čech, plzeňské diecéze
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Hroznata z Ovence byl český šlechtic, narozený kolem roku 1160 (někdy se uvádí i letopočet 1170) jako syn Hroznatovce Sezemy, číšníka královny Judity, a Dobroslavy, která zřejmě pocházela z rodu Drslaviců.^[1] Od blahoslaveného Hroznaty odvozuje svůj původ šlechtický rod Vrtbů.

Život

Po předčasné smrti otce Sezemy z Krašova, který padl v bitvě u Loděnic roku 1179, byl vychováván u své sestry Vojslavy, která byla provdána v Krakově za krakovského purkrabího či městského prefekta. Měl bratra Arnošta. Páni z Gutštejna také pravděpodobně vycházejí z jejich rodu. Hroznata jako jeden z prvních použil i svoji pečeť (trojice jeleních paroží – roku 1197^[2]), přivěšenou modrým provázkem.

Nadaný mladý muž se po návratu do Čech oženil, ale brzy ztratil svého syna i manželku. V roce 1193, výměnou za slib účasti na křížové výpravě do Svaté země, založil na svém panství v Teplé klášter premonstrátů a kolem roku 1200 klášter pro sestry-premonstrátky v Chotěšově. Podle tradice byl později v Římě papežem Inocencem III. oblečen do bílého hábitu premonstrátů a stal se řeholníkem v nově založeném tepelském klášteře.

Již předtím vlastnil několik obcí na Litoměřicku a Českolipsku. Je doloženo dokladem z roku 1197, že mu patřila ves Jezvé, ležící v dnešním okrese Česká Lípa.^[3]

Díky bohatým zkušenostem jej opat Jan jmenoval svým zástupcem a správcem majetku. Ze všech sil se potom řeholní bratr (tj. laik) Hroznata zasazoval za věci kláštera. To bylo nepřátelům kláštera trnem v oku. Byl od nich zajat a uvězněn v hradu Kinsperk (historik Petr Kubín uvádí hrad Hohenberg nad Ohří),^[4] a protože odmítal zaplatit výkupné, nechali ho zemřít hlady. Stalo se tak 14. července 1217 (nebo 14. července 1218, nebo 12. července 1217, nebo 12. července 1218).^[4]

Již v polovině 13. století byl sepsán Hroznatův životopis: Vita fratris Hroznatae. Papež Lev XIII. potvrdil roku 1897 jeho uctívání jako blahoslaveného a o 100 let později byl papežem sv. Janem Pavlem II. jmenován patronem nově vzniklé Plzeňské diecéze^[5] a též patronem vězňů svědomí a vězňů pro víru v Boha a pronásledovaných křesťanů.^[zdroj?] Na počátku roku 2004 zahájil tehdejší (římskokatolický) plzeňský diecézní biskup František Radkovský kanonizační proces.

Odkazy

Reference

Literatura

• BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4. 
• JÁNSKÝ, Jiří. Hroznatovci a páni z Gutštejna. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2009. ISBN 978-80-87316-02-3. Kapitola Nejproslulejší člen rodu blahoslavený Hroznata - zakladatel tepelského a chotěšovského kláštera, s. 26–46. 
• KUBÍN, Petr. Blahoslavený Hroznata : kritický životopis. Praha: Vyšehrad, 2000. 284 s. ISBN 80-7021-418-X. 

Související články

• Hroznatovci
• Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroznata z Ovence na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Hroznata
• Stránka o blahoslaveném Hroznatovi Archivováno 8. 2. 2007 na Wayback Machine.
• Hroznatova závěť
• Bl. Hroznata na www.e-stredovek.cz