Hroznová (České Budějovice)

Hroznová
(c) lienyuan lee, CC BY 3.0
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	České Budějovice
Obvod	České Budějovice 1
Poloha	48°58′33,6″ s. š., 14°28′26,04″ v. d.
Další údaje
PSČ	370 01
Kód ulice	74225
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hroznová je ulice v městské památkové rezervaci České Budějovice.

Popis

Na západním konci ústí do této ulice Mlýnská ulice a Panská ulice.Směrem na východ pak Hroznovou ulici křižují ulice Česká, Krajinská, Plachého, U Černé věže a Kněžská.

Historie

Historické názvy ulice

Ulice se před rokem 1875, ve kterém dostala celá ulice jednotný název Hroznová ulice (něm."Traubengasse") – podle toho, že v ulici je dům a býval hostinec s názvem „U hroznu“, dělila na několik různě pojmenovaných úseků, a to:

• Úsek od západního konce ulice po křižovatku s Českou ulicí se nazýval Rybářská nebo také U klášterního hřbitova; na západním konci ulice stávala do roku 1872 Rybářská brána.
• Úsek od křižovatky s Českou ulicí po křižovatku s Krajinskou ulicí se nazýval Masná.
• Střední část ulice se nazývala Mikulášská.
• Další část (ke křižovatce s Kněžskou ulicí) se nazývala Za děkanstvím nebo Děkanská.

V letech 1900 – 1921 se Hroznová ulice jmenovala Kneisselgasse (po Josefu Kneisselovi, který byl v letech 1887 – 1903 čekobudějovickým starostou).^[1]

Historické zajímavosti

Na nároží Panské ulice a Hroznové ulice (proti bývalé rychtě) byl dům, resp. dva nestejně velké domy, tzv. Nonenhof či Nun Haus, který patřil až do období josefinismu církvi.^[2] V domě (podle ústního podání) bydlely bekyně (členky středověkého polořeholního společenství), které kromě modliteb vykonávaly pomocné práce pro dominikánský kostel.^[3]

V místech, kde Hroznovou ulici protíná Plachého ulice, býval v 18. století dobytčí trh.^[4]

Pamětihodnosti

V ulici se nachází 15 kulturních památek. Dalších několik kulturních památek, např. Masné krámy, Lubasův dům nebo budova Komerční banky, má do této ulice situovány své boční obvodové zdi.

Dům Hroznová 5

V domě č.63/5 (kulturní památka) býval v 2. polovině 19, století vinárna U Maroldů. V 1. polovině 20. století zde byla vinárna U Nováků.^[5]

Dům Hroznová 8 (č. p. 322)

V měšťanském domě Hroznová č. p. 322/8, který je kulturní památkou, je zachován renesanční trámový strop s prkeným záklopem (z 1. poloviny 16. století) a valené klenby s výsečemi. V prvním patře fungovala Vídeňská kavárna zaniklá během pandemie covidu-19.^[6]

Dům Hroznová 18 (č. p. 314)

V domě č. 314/18 (kulturní památka) bývala hospoda „U hroznu“. někdy také „U zlatého hroznu“.^[7] Spisovatelka Zdeňka Bezděková  do této hospody situovala děj své historické povídky „Bludný kámen“. Povídka byla napsána na základě českobudějovické pověsti o bludném kameni, který je umístěn na náměstí, údajně na paměť toho, že tam stával popravčí špalek. Pověst vychází z historické skutečnosti, zapsané v záznamech českobudějovických kronikářů, ve kterých je uvedeno, že na náměstí bylo v sedmdesátých letech 15. století najednou popraveno katovým popravčím mečem 10 mladíků, protože jeden z nich při zatýkání zabil městského rychtáře. Žádný z nich nechtěl prozradit viníka, a proto byli popraveni všichni.^[8]

Dům Hroznová 20 (č. p. 320)

V domě č. 320/20 (kulturní památka) bydlel regenschori českobudějovické katedrály svatého Mikuláše, hudební skladatel a varhaník Jáchym Štěpanovský; v roce 1774 jej koupil od své švagrové.^[9]

Dům Hroznová 24 (č. p. 311)

V domě č. 311/24 (kulturní památka, tzv. Neuwerthův dům) bydlel v letech 1814-1815 v podnájmu tehdejší student piaristického gymnázia básník Josef Vlastimil Kamarýt.^[10]

Dům Hroznová č. p. 488

Dům je na nároží České a Hroznové ulice; dříve byl uváděn jako dům Česká č. p. 32 nebo jako dům Česká č. p. 19.^[11] V domě byla dříve obecní kuchyní (Garkuch), kde se v roce 1634 za třicetileté války stravovali i věznění důstojníci a generálové císařského vojska (provaldštejnští šlechtici, zatčení po zavraždění Albrechta z Valdštejna)^[11] – vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, generál jezdectva Jan Arnošt Scherffenberk, generál jezdectva Jan Oldřich Šafgoč (Schaffgotsch), generál polní zbrojmistr Arnošt Jiří Sparr, plukovník Petr Losy, plukovník František Vilém Mohr a podplukovník Julius Jindřich Hammerle.^[12] V roce 1897 zde byla zřízena restaurace U tří sedláků.^[13] V letech 1954 až 2002 zde byla kuchyně restaurace Masné krámy; .^[14]

Doprava

Ulice je dlážděná a smí se zde jezdit jen třicetikilometrovou rychlostí – je v zóně 30. Dopravní provoz je rozdělen na tří úseky – každý z nich je jednosměrná pozemní komunikace. Jsou to tyto úseky:

• úsek z křižovatky Česká/Hroznová ke křižovatce Hroznová/Panská,
• úsek z křižovatky Hroznová/U Černé věže ke křižovatce Hroznová/Česká,
• úsek z křižovatky Hroznová/U Černé věže ke křižovatce Hroznová/Kněžská.

Ulice je v zóně centrum, ve které je stání povoleno jen na vyznačených parkovištích. Do ulice je zákaz vjezdu vozidel jejichž okamžitá hmotnost je vyšší než 3,5 tuny.

Galerie

• 
  Hroznová ulice
• 
  Západní konec Hroznové ulice
• 
  Hroznová ulice, vlevo budova Komerční banky, vpravo západní průčelí Masných krámů
• 
  Dům Hroznová 18
• 
  Dům Hroznová 24
• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
  Vyobrazení Panny Marie Budějovické na fasádě domu Hroznova 14

Odkazy

Reference

Související články

• Ettmayerův dům

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroznová na Wikimedia Commons