Hrozová

Hrozová
(c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRusín
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměMorava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel26 (2021)[1]
Katastrální územíHrozová (5,34 km²)
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ793 97
Počet domů35 (2011)[2]
Hrozová
Další údaje
Kód části obce48551
Kód k. ú.648558
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrozová (německy Grosse[3]) je vesnice v okrese Bruntál, která je částí obce Rusín.

Název

Nejstarší doklady ukazují podobu Hrozova (tj. ves), což je přivlastňovací přídavné jméno k osobnímu jménu Hróza (totožnému s obecným hróza - "děs"). Doklady Rozová (1566) a Rozova (1582) nicméně umožňují uvažovat též o odvození od osobního jména Raz (domácké podobě jmen začínajících na Rad-), na jehož začátek připojeno H- (podle jmen na Hr-) a jehož -o- by bylo nářeční (vliv polštiny). Německé jméno vzniklo z českého.[4]

Historie

První písemná zpráva o Hrozové je z roku 1309. Obec tehdy patřila Konrádovi z Koberna, synovi Herborda z Fulštejna, vlivného vazala olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Herbord dostal území na Osoblažsku s hradem Fulštejnem (dnes v Bohušově), které zahrnovalo také Hrozovou. Fulštejnům patřila Hrozová až do roku 1566. Hrozová sice územně spadala do Opavska, ale jako majetek Olomouckého biskupství náležela právně k Moravě. V rámci tzv. moravských enkláv byl statek Hrozová, zahrnující od 16. století i nedaleké Pelhřimovy, udělován jako léno olomouckým biskupem. V té době už bylo obyvatelstvo vesnice zcela německé. V držení léna se vystřídaly šlechtické rody Sedlničtí z Choltic, Trachové z Březího, Lvi z Rožmitálu a posledními byli Pinové z Friedentalu. Friedentalové nechali ve vsi v roce 1871 zbořit zchátralý zámek stojící na místě původní tvrze. Bohužel se nezachoval ani „zámeček ve švýcarském stylu“, postavený na místě zbořeného zámku, protože byl zlikvidován v 70. letech minulého století.

Kostel je hlavní pamětihodností vesnice. Je zasvěcen sv. archandělovi Michaelovi a je uváděn již v roce 1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Jádro kostela je raně gotická stavba z poslední třetiny 13. století, která byla během let několikrát přestavována a upravována. V roce 2011 proběhla oprava střechy a fasády, uvnitř kostela byl proveden částečný archeologický průzkum. Další památkou je socha Panny Marie s Ježíškem (Madona z Hrozové) z doby po roku 1500, která je dnes vystavena ve Slezském zemském muzeu v Opavě. V roce 20142015 byl v presbytáři kostela odkryt a restaurován soubor maleb z konce 13. století. Patří k nejstarším středověkým nástěnným malbám na území Moravskoslezského kraje a jeho kulturněhistorická hodnota je nezměrná.

Škola v Hrozové existovala již v roce 1610 a měla jednoho učitele, který současně býval varhaníkem v kostele. Bydlel ve školní budově vzadu za kostelem. Dodnes zachovaná budova byla postavena v roce 1854, dříve docházely do ní i děti z Rusína a Koberna. Zachovala se také hasičská zbrojnice z roku 1898, několik kamenných křížů, secesní fara a dvě kaple. V roce 1874 se ve vsi uplatnila první jednoduchá mlátička, první secí stroj v roce 1889 a v roce 1910 již moderní parní mlátička. Elektrifikace vesnice byla provedena v roce 1932. V roce 1934 byla pořízena motorová hasičská stříkačka. V roce 1938 byla Hrozová připojena k Německé říši.

Po těžkých bojích na Osoblažsku vstoupily dne 23. března 1945 do Hrozové jednotky Rudé armády. V důsledku tragédie 2. světové války byli němečtí obyvatelé Hrozové odsunuti z Československa. Byl mezi nimi i hrozovský rodák, pozdější profesor Mnichovské univerzity Josef Scharbert, iniciátor znovuvybudování válkou zničené kaple v blízkém Rusíně. Do Hrozové přicházejí noví obyvatelé pocházející z různých míst ČSR a v roce 1947 také volyňští Češi. Již 2. září 1946 byla zahájena výuka v obecné škole. Prvním učitelem byl Jaroslav Kavalíř. Škola byla pro nedostatek žáků uzavřena v roce 1961. V roce 1950 byl ustanoven v obci MNV a jeho prvním předsedou se stal Josef Jandík. V témže roce byl v Hrozové uskutečněn unikátní nález antických mincí. Po druhém, opět ale neúspěšném, pokusu o provozování fungujícího JZD došlo v roce 1961 k převedení hospodářství do státních statků. Pro nedostatek pracovního uplatnění v zemědělství odchází většina obyvatel do průmyslových měst. Vesnice se vylidnila a stala se vesnicí chalupářskou.

V roce 1980 byla zřízena obec Rusín s místními částmi Hrozovou a Matějovicemi. V roce 2004 bylo založeno občanské sdružení Královský stolec. To si dalo za cíl oživení regionální historie, opravy drobných sakrálních a světských staveb, organizování výstav, koncertů a naučných výletů pro děti. Bylo iniciátorem obnovy již zapomenutého paličkování na Osoblažsku, vydání hudebního CD Varhany z Osoblažska, výroby dřevěné sochy jako nové hrozovské madony.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Hrozové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel391401389348308305271[p 1]1599549311414
  1. z toho: 1 Čechoslováků, 258 Němců; 269 řím. kat., 2 evang.

V Hrozové je evidováno 38 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 36 domů, z toho 9 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 716. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 302.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • PRIX, Dalibor. Středověký kostel sv. archanděla Michaela v Hrozové. Sborník bruntálského muzea. 1999, roč. 2, s. 5–31. ISSN 1801-2205. 
  • NEJEZ, Vladimír. Hrozovské listy. Hrozová: Královský stolec, 2002. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
2012-04 Hrozová 01.jpg
(c) Ralf Lotys (Sicherlich), CC BY 3.0
Hrozová – wieś w Czechach, w powiecie Bruntál, w kraju morawsko-śląskim, w gminie Rusín.