Hrusice
| Hrusice | |
|---|---|
 Pohled na střed obce od východu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Říčany |
| Obec s rozšířenou působností | Říčany (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′36″ s. š., 14°44′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 926 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,43 km²[2] |
| Katastrální území | Hrusice |
| Nadmořská výška | 365 m n. m. |
| PSČ | 251 66 |
| Počet domů | 273 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hrusice 142 251 66 Hrusice posta@obec-hrusice.cz |
| Starosta | Mgr.Petr Sklenář |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Hrusice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538248 |
| Kód části obce | 48658 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrusice jsou obec ve středních Čechách, 11 km jihovýchodně od Říčan v okrese Praha-východ. Mají rozlohu 5,43 km² a žije zde 926[1] obyvatel. Hrusice spadají do obvodu pošty v sousedních Senohrabech, PSČ 251 66.
Historie a pamětihodnosti
Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1205 (Hrusicych). U návsi stojí pozdně románský kostel sv. Václava z počátku 13. století, v jehož severní stěně se dochoval pozoruhodný původní portál. U budovy fary z roku 1914 roste památná lípa.
Hrusice jsou neodmyslitelně spojeny s dílem malíře a spisovatele Josefa Lady, který se zde narodil a prožil část života. K nejznámějším Ladovým pohádkám, odehrávajícím se v Hrusicích a okolí, patří Mikeš či Bubáci a Hastrmani. V místě jeho rodného domku je pamětní deska, v parčíku jeho busta. V Ladově letní vile z roku 1935 je dnes jako pobočka Oblastního muzea Praha-východ veřejnosti přístupný Památník Josefa Lady, věnovaný též dílu Aleny Ladové.
Na návsi se nalézá z Ladových obrazů známá hospoda U Sejků z let 1884–1885 a budova bývalé školy. Na obecním úřadě je přístupné muzeum modelů hrusických domků a Ladových postav, práce Antonína Jedličky. Ve vsi jsou dochovány stavby lidové architektury. V posledních letech se ale Hrusice znatelně rozrůstají individuální výstavbou rodinných domů v okrajových částech obce.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[4]
- 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[4]
- 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[5]
- 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[6]
- 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Říčany[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]
Rok 1932
V obci Hrusice (457 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] cihelna, obchod s dobytkem, holič, 4 hostince, hotel Valencia, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, pekař, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hrusice, studnař, trafika, truhlář.
Doprava
Územím obce prochází dálnice D1, exit 21 (Mirošovice) je vzdálen 2,5 km. Na západní hranici katastru probíhá silnice II/508 z Mirošovic do Mnichovic a na severu silnice II/335 v úseku Mnichovice - Ondřejov silnice III. třídy:[14]
- III/3353 ze silnice II/335 přes Hrusice na silnici III/6031
- III/6031 Senohraby - Ondřejov (v jižní části katastru)
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční zastávkou jsou Mirošovice u Prahy ve vzdálenosti 1,35 km ležící na trati 221 z Prahy do Benešova.
V roce 2024 v obci zastavovaly autobusové linky 490 v trase Strančice - Ondřejov - Stříbrná Skalice (dopravce ARRIVA City, s. r. o.) a 651 v trase Hrusice - Senohraby - Pyšely - Nespeky (dopravce ČSAD Benešov, s. r. o.).
Další fotografie
Pohled ke středu obce od jihu
Domy při severní straně návsi
Západní strana návsi s autobusovou zastávkou
Hlavní ulice mezi návsí a potokem; vpravo stával rodný domek Josefa Lady
Kostel sv. Václava od severu; před ohradní zdí pomník padlých
Kostel od východu
Románský ústupkový portál z červeného pískovce
Interiér kostela
Parčík s budovou obecního úřadu a pomníkem Josefa Lady
Ladova vila na jižním konci Hrusic, dnes Památník Josefa Lady
Fara naproti kostelu
Ladovskými motivy zdobená hospoda U Sejků, v pozadí bývalá škola
Pomník Josefa Lady z roku 1998
Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1921
Hrusická lípa; chráněná lípa malolistá, zasazená roku 1777 v sousedství fary
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
- ↑ Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 389. (česky a německy)
- ↑ Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR". www.rsd.cz [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.
Související články
- Josef Lada
- Hradové Střímelice
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrusice na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Hrusice
- Hrusice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://hrusice.pragmatic.cz/ - neoficiální stránky věnované obci
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Hynek Moravec, Licence: CC BY 3.0
Pomník padlým první světové války při kostele sv. Václava v Hrusicích, 30 km jihovýchodně od Prahy.
Poloha obce Hrusice v rámci okresu Praha-východ a správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany.
Hrusice, okres Praha východ. Hrusická lípa, chráněný památný stom v sousedství fary naproti kostelu uprostřed vsi. Lípa malolistá (Tilia cordata) zasazena roku 1777, výška 16 m, obvod 364 cm.
Hrusice, okres Praha východ. Vila Josefa Lady na jižním konci obce, dnes coby Památník Josefa Lady jedna z expozic Oblastního muzea Praha-východ.
Hrusice, okres Praha východ. Pohled na záapadní stranu návsi z prostoru jižně od bývalé školy. V pozadí kostel sv. Václava, za pravou autobusovou zastávkou hospoda U Sejků a vpravo od ní v průhledu ulice na křižovatce vyniká fara.
Hrusice, okres Praha východ. Pohled na střed obce od východu.
Hrusice, okres Praha východ. Budova fary na křižovatce naproti kostelu. Původní stavba z 18. století zvýšena o patro do nynější podoby roku 1914.
Hrusice, okres Praha východ. Pohled os středu obce k vsv. Za postavami uprostřed obrázku silnička překonává Hrusický potok. V popředí vpravo při silnici nad potokem dům čp. 15 na místě původního rodného domu Josefa Lady, zbořeného roku 1932. Mezi nejbližším nárožím a oknem vlevo na zdi patrná pamětní deska z roku 1958.
Hrusice, okres Praha východ. Pohled z předsíně do interiéru kostela sv. Václava.
Hrusice, okres Praha východ. Domy podél severní strany návsi. Pohled vsv. směrem, k Hrusickému potoku, na pravém okraji patrný roh bývalé školní budovy.
Hrusice, okres Praha východ. Románský ústupkový portál ze druhé poloviny 12. století v severní stěně kostela sv. Václava. Dílo, vytesané z červeného pískovce, je připisováno mnichům ze sázavského kláštera. Někdy kolem 16. století byl portál zazděn a náhodně objeven až po zásahu kostela bleskem 9. června 1853.
Hrusice, okres Praha východ. Pohled ke křižovatce ve středu obce od jihu, na hospodě U Sejků patrná probíhající oprava střechy.
Hrusice, okres Praha východ. Pomník Josefa Lady z roku 1998 v parčíku uprostřed obce. Bustu vymodeloval Zdeněk Šejnost roku 1951, bronzový odlitek vytvořil Karel Mráz, architektonickou úpravu navrhl František Trmač, kamenické a stavební práce provedl Bohumil Pánek.
Hrusice, okres Praha východ. Budova obecního úřadu a pomník Josefa Lady v přilehlém parčíku uprostřed obce.
Hrusice, okres Praha východ. Ladovsky zdobená hospoda U Sejků na křižovatce uprostřed obce. V pozadí vlevo budova bývalé školy.
Autor: User:Miaow Miaow, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Václava v Hrusicích, 30 km jihovýchodně od Prahy. Převážná část pozdně románské stavby pochází z první poloviny 13. století.
List tvoří tři vodorovné pruhy, červený s bílou zavinutou střelou v žerďové části, bílý a žlutý, v poměru 2:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.