Hryhorij Šaškevyč

Hryhorij Šaškevyč
Hryhorij Šaškevyč
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1876
Narození	24. ledna 1809 Susolivka Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	18. srpna 1888[1] Přemyšl nebo Lvov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Main Cemetery
Alma mater	Lvovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hryhorij Šaškevyč, ukrajinskou cyrilicí Григорій Шашкевич (24. ledna 1809 Susolivka^[2] – 18. srpna 1888 Přemyšl nebo Lvov^[2][3]), byl rakouský řeckokatolický duchovní, pedagog, jazykovědec a politik rusínské (ukrajinské) národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Pravopisné varianty jména a příjmení

Německy: moderní — Hryhorij Schaschkewytsch, starý — Gre­gor Szaszkiewicz.

Polsky: moderní — Hryhorij Szaszkewycz, starý — Grze­gorz Szaszkiewicz.

Biografie

Studoval bohosloví na Lvovské univerzitě, roku 1831 absolvoval řeckokatolický seminář. Roku 1835 nastoupil coby duchovní do obce Uhryniv, kde setrval až do roku 1848.^[2] Roku 1849 se uvádí jako Gregor Szaszkiewicz, řeckokatolický farář v obci Uhryniv (Uhrynow).^[4][5]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. V roce 1848 se stal předsedou krajské ruské rady v Stanislavově, která byla pobočkou Hlavní ruské rady ve Lvově.^[6] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Monastyryska. Tehdy se uváděl coby řeckokatolický farář.^[7] Náležel ke sněmovní pravici.^[8]

V následném období zastával vysoké úřednické posty ve státní a duchovní správě. Od roku 1849 do roku 1860 byl ministerským radou na ministerstvu vyučování ve Vídni. Vedl odbor pro haličské školství. Společně s Jakivem Holovackým a Jurijem Vyslobockým vydal roku 1851 příručku německo-rusínské právní terminologie (Правничо-політична термінологія для слов’янських мов Австрії). V roce 1859 odmítl latinizaci ukrajinského písma. Roku 1858 se stal rektorem řeckokatolického semináře ve Vídni. V této funkci setrval do roku 1865. V roce 1862 vydal jednu z prvních učebnic ukrajinské gramatiky pro národní školy (Мала грамматика языка руского). Od roku 1865 vykonával úřad probošta a člena eparchiální konzistoře v Přemyšli. V tomto městě také od roku 1871 až do své smrti předsedal spolku na podporu vdov a sirotků.^[6][2]

Po náratu do Haliče se rovněž znovu zapojil do politiky a zasedal jako poslanec na Haličský zemský sněm. Podporoval administrativní oddělení etnicky ukrajinských oblastí Haliče. Vystupoval proti rusofilským tendencím.^[2] Poprvé se do zemského sněmu dostal roku 1867, kdy uspěl jako jeden z mála rusínských kandidátů z řad duchovenstva.^[9] Uspěl i ve volbách roku 1870. Volební komise ho prohlásila za zvoleného, ale zemský výbor požádal o anulování volby, protože Šaškevyč zvítězil jen těsně a nezískal absolutní většinu (nejvíce hlasů získal demonstrativně císař František Josef, který ovšem volen být nemohl).^[10] Nakonec ale Šaškevyčova volba byla uznána.^[11] V zemských volbách roku 1876 byl poražen a mandát ztratil.^[12]

Zemřel v srpnu 1888. Je tehdy uváděn jako infulat, představený řeckokatolické kapituly v Přemyšli, prosynodální examinátor, generální vikář, konzistorní rada a obyvatel města Kolomyja.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• Szaszkiewicz, Gregor In Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Wien 1880. B. XLI. S. 194–201. (německy)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hryhorij Šaškevyč na Wikimedia Commons
• Seznam poslanců říšského sněmu