Huáscar

Huáscar
Narození1490
Peru
Úmrtí1532 (ve věku 41–42 let)
Mollebamba District
Příčina úmrtípoprava utopením
Povolánípanovník a politik
ChoťChuqui Huipa
DětiMaytanchi
RodičeHuayna Capac a Rahua Ocllo
PříbuzníQuispe Sisa, Paullu Inca, Atahualpa, Manco Cápac II., Túpac Hualpa a Chuqui Huipa (sourozenci)
FunkceSeznam inckých panovníků (1527–1532)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Huáscar

Huáscar (kečuánsky Waskar Inka) byl v letech 1527–1532 inka – vládce Tahuantinsuyu. Jeho předchůdcem byl inka Huayna Capac, který v roce 1527 spolu se svým nejstarším synem a nominovaným nástupcem Ninanem Cuyochim zemřel na černé neštovice zavlečené do Nového světa Evropany, aniž se však sám osobně s nimi setkal. Jejich smrt vyvolala v incké říši konflikt o nástupnictví, který přerostl v občanskou válku, jež ji silně oslabila právě v době příchodu Evropanů.

Za legitimního nástupce na uprázdněný trůn byl považován Huáscar, syn hlavní manželky Huayny Capaka, sídlící v Cusku. Vůči němu však vystoupil jeho nevlastní bratr Atahualpa, sídlící v Quitu, který se také prohlásil inkou. V zemi vypukly tvrdé boje, které způsobily i to, že když Francisco Pizarro navštívil v roce 1532 po osmi letech podruhé město Tumbez, našel je zcela zničené válkou a epidemií moru. Atahualpovým stoupencům se v roce 1532 podařilo obsadit Cusco a Huáscara zajmout. Nedlouho poté však byl při setkání s Pizarrem zajmut sám Atahualpa, který dal svého zajatce Huáscara popravit, aby nemohl se Španěly začít spolupracovat. Následovala rozsáhlá čistka, která proběhla i mezi Huáscarovými příbuznými.

Odkazy

Literatura

  • BERNANDOVÁ, Carmen, Inkové: národ Slunce, Slovart, 1994. ISBN 80-7145-119-3
  • KŘÍŽOVÁ, Markéta, Inkové, Praha, Aleš Skřivan ml., 2006. ISBN 80-86493-21-0

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Huascar.jpg
Portrait of Huascar in the frontispiece to the fifth Decade of Historia general de los hechos de los castellanos en las Islas y Tierra Firme del mar Océano que llaman Indias Occidentales by Antonio de Herrera