Huštěnovice
Huštěnovice | |
---|---|
Obecní úřad a kostel svaté Anny | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Uherské Hradiště |
Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
Okres | Uherské Hradiště |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′29″ s. š., 17°27′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 021 (2023)[1] |
Rozloha | 6,60 km²[2] |
Katastrální území | Huštěnovice |
Nadmořská výška | 186 m n. m. |
PSČ | 687 03 |
Počet domů | 351 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Huštěnovice 92 687 03 Babice u Uher. Hradiště hustenovice@hustenovice.cz |
Starosta | Aleš Richtr |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Huštěnovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 592218 |
Kód části obce | 49999 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Huštěnovice (německy Hustienowitz) jsou obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 4 km severně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Od roku 2002 jsou členem mikroregionu Staroměstsko.
Název
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel, které znělo Úščěnovici. Bylo odvozeno od osobního jména Úščěn (což bylo obecné slovo znamenající "vousek") a znamenalo "Úščěnovi lidé". Počáteční protetické H- (typu Holomóc) je poprvé doloženo z roku 1405.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci s názvem Wesconewiz pochází z roku 1220, kdy olomoucký biskup Robert přiznal Velehradskému klášteru desátek z huštěnovických vinic. Původně ves stávala o něco východněji než dnes, v trati Huštěnůvky blíže řece Moravě. Nová osada s podlouhlou návsí byla založena na sušším místě v letech 1261–1320.
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Anny z let 1873–1877. Neogotická stavba s věží vysokou 39,82 m. Kostel byl postaven jako náhrada za kapli sv. Anny z roku 1828. Před kaplí zde stávala zvonice, postavená v 80. letech 18. století. Věřící chodili na bohoslužby do Kostela svatého Františka Xaverského v Uherském Hradišti. V roce 1872 si místní obyvatelé zvolili kostelní výbor na postavení nového kostela. Základní kámen byl položen 26. července 1873 a přesně za tři roky byl 26. července 1877 kostel vysvěcen. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V roce 1995 prohlášen za kulturní památku.
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1908
- Pomník padlým v první světové válce z roku 1923 od akademického sochaře Julia Pelikána na místním hřbitově
- Šest křížů v různých částech obce z let 1874, 1878, 1907, 1915, 1946[5] a jeden neurčeného stáří[6]
- Pamětní deska legionáře Antonína Smětáka z roku 1935 na jeho rodném domě č. 64
- Muzeum s expozicí lidového bydlení v Huštěnovicích na počátku 20. století.[7] Muzeum bylo otevřeno v roce 2011.[8]
- Přírodní památka Huštěnovická ramena
Galerie
Socha Jana Nepomuckého na návsi
Základní a mateřská škola Huštěnovice, budova z roku 1888
Nádraží, zastávka osobních vlaků na trati Přerov-Břeclav
Expozice obecního muzea
Hody v Huštěnovicích
Doprava
Huštěnovice leží na železniční trati č. 330 z Břeclavi do Přerova a silnici I/55. Katastrem vede Baťův kanál a podél něj cyklostezka.[9] Od železniční stanice vede zeleně značená turistická trasa do Chřibů. Na východ od centra obce vede k přírodnímu parku Huštěnovická ramena naučná stezka Fífart.
Osobnosti
- Hynek Býček (1898–1992), žokej[10]
- Metoděj Habáň (1899–1984), kněz, dominikán, filozof
- Fanna Hasmandová (1888–1930), spisovatelka
- Marie Vojtěcha Hasmandová (1914–1988), řeholnice, generální představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v letech 1970–1988[11]
- Jiří Kaňovský (* 1949), akademický sochař
- Josef Kieryk (1927–1987), žokej
- Rudolf Králíček (1862–1946), generál, rodák z Huštěnovic
- Jan Maňásek (1898–1943), lékař, účastník Druhého odboje
- Antonín Sládek (1942–2009), akademický malíř[12]
- Antonín Směták (1890–1918), nadporučík ruských legií[13]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 310.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Vzkaz budoucím generacím: fotky, mince i Deník. Slovácký deník.cz [online]. 2010-10-30 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Obec opravila starý kříž i sochu sv. Jana Nepomuckého. Slovácký deník.cz [online]. 2012-02-21 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ LAPČÍK, Michael. Exponáty se hromadí. V Huštěnovicích přidali výstavní místnosti. Slovácký deník.cz [online]. 2013-09-19 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Jak se žilo na vesnici v minulém století?. Slovácký deník.cz [online]. 2011-07-30 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Přípojka na cyklostezku podél Baťova kanálu má nový povrch. Slovácký deník.cz [online]. 2009-08-15 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Kdo je kdo - Býček Hynek [online]. Jezdec.cz [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Huštěnovičtí jsou hrdi na svou rodačku Matku Vojtěchu. Slovácký deník.cz [online]. 2013-05-09 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ SKALIČKA, Zdeněk. Malíři Sládkovi odhalili v rodných Huštěnovicích pamětní desku. Slovácký deník.cz [online]. 2014-10-26 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (česyk)
- ↑ Antonín Směták [online]. Encyklopedie dějin města Brna [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
Literatura
- Erazim Jindřich Vitásek: Nástin dějin huštěnovské obce na Moravě, 1878
- Josef Hubáček: Kronika slovácké vesnice Huštěnovic, 1957
- Slovácké hody s právem – Huštěnovice 1923–2003, 2003
- Otakar Neoral: Od minulosti k současnosti v huštěnovické farnosti, 2010
- SKALIČKA, Zdeněk. Neoral: K dokončení publikace přispělo letošní deštivé jaro. Slovácký deník.cz [online]. 2010-09-01 [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Huštěnovice na Wikimedia Commons
- Huštěnovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Římskokatolická farnost Huštěnovice
- Knihovna Huštěnovice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Palickap, Licence: CC BY 3.0
Huštěnovice, okres Uherské Hradiště, Česká republika. Nádraží.
Autor: Palickap, Licence: CC BY 3.0
Huštěnovice, okres Uherské Hradiště, Česká republika. Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1908.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Huštěnovice, okres Uherské Hradiště, Česká republika. Obecní muzeum.
znak obce Huštěnovice
Huštěnovice - kostel svaté Anny
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Huštěnovice, okres Uherské Hradiště. Hody 2009.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Huštěnovice, okres Uherské Hradiště, Česká republika. Základní škola od architekta Josefa Schaniaka z r. 1889, po rekonstrukci v r. 2014.
prapor obce Huštenovice