Hubert Pierlot

Hubert Pierlot
Narození23. prosince 1883
Bertrix
Úmrtí13. prosince 1963 (ve věku 79 let)
Uccle
Alma materKatolická univerzita v Lovani
Sint-Jan Berchmanscollege
Stará univerzita v Lovani
Collège Saint-Michel
Povolánípolitik a advokát
Oceněnívelkokříž Řádu nizozemského lva (1939)
velkokříž Řádu čestné legie
Politické stranyKatolická strana (do 1945)
Křestanská národní strana (od 1945)
Nábož. vyznáníkatolická církev
FunkceMinister of Justice of Belgium (1937)
premiér Belgie (1939–1945)
Belgian Minister of Foreign Trade (1939)
ministr zahraničních věcí Belgie (1939)
Minister of Defence of Belgium (1942–1944)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Marie Eugène Pierlot (23. prosince 1883 Cugnon13. prosince 1963 Uccle) byl belgický politik. V letech 1939 až 1945 byl premiérem Belgie, po většinu svého mandátu byl německou okupací nucen působit v exilu, nejprve ve Francii, později v Británii. Souběžně s premiérskou funkcí zastával post ministra obrany. Byl zástupcem Katolické strany. V letech 1934–1935 byl ministrem vnitra, v letech 1934–35 a 1936–1939 ministrem zemědělství, v roce 1937 působil krátce jako ministr spravedlnosti a roku 1939 jako ministr zahraničí. V letech 1926-1936 a 1936-1946 byl senátorem.

Během německé invaze do Belgie v květnu 1940 propukl spor mezi ním a králem Leopoldem III. v otázce, zda má král odejít do exilu, nebo se vzdát německé armádě. Pierlot žádal to první, ale Leopold se rozhodl pro druhou variantu. Pierlot považoval Leopoldovu kapitulaci za porušení ústavy a žádal parlament, aby prohlásil Leopolda za nezpůsobilého vládnout.[1] Konfrontace vyvolala trvalé nepřátelství mezi Pierlotem a konzervativci, kteří podporovali králův postoj a považovali exil vlády za zbabělost. To byla značná komplikace pro politika, jehož Katolická strana čerpala podporu zejména právě v royalistických a konzervativních kruzích. V exilu (1940 až 1944) hrál důležitou roli ve válečných jednáních mezi spojeneckými mocnostmi, čímž položil základy pro belgickou poválečnou rekonstrukci. Po osvobození Belgie v září 1944 se vrátil do Bruselu, kde vedl novou vládu národní jednoty. Kritika politické levice a neschopnost nové vlády vypořádat se s vážnými poválečnými problémy vedly k pádu vlády v únoru 1945. Pierlotovo místo převzal socialista Achille Van Acker. Pierlot odešel z politiky v roce 1946, z velké části kvůli nepopularitě ve vlastní straně, již mu zajistil jeho postoj v královské otázce.[2]

Vystudoval politické vědy a práva na Katolické univerzitě v Lovani, jako advokát se i živil. Zúčastnil se bojů první světové války, mj. bitvy na řece Yser. Po skončení politické kariéry se vrátil k advokátní praxi.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Pierlot na anglické Wikipedii.

  1. Pierlot Hubert. www.belgiumwwii.be [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Hubert Pierlot. www.liberationroute.com [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce