Hubert Ripka

PhDr. Hubert Ripka
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Státní ministr exilové vlády v Londýně
Ve funkci:
27. října 1941 – 12. listopadu 1942
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Státní ministr exilové vlády v Londýně (v ministerstvu zahraničních věcí)
Ve funkci:
12. listopadu 1942 – 5. dubna 1945
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Ministr zahraničního obchodu ČSR
Ve funkci:
5. dubna 1945 – 25. února 1948
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyZdeněk Fierlinger
Klement Gottwald
NástupceAntonín Gregor
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS
Narození26. července 1895
Kobeřice u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. ledna 1958 (ve věku 62 let)
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, spisovatel, novinář, historik, knihovník, redaktor a archivář
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída, in memoriam (1991)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Ripka (26. července 1895 Kobeřice – 7. ledna 1958 Londýn) byl český politik, poválečný poslanec a ministr, novinář a historik.

Životopis

Vystudoval historii a filozofii v Praze na Karlově univerzitě. Nejprve nastoupil do archivu ministerstva národní obrany, pak se rozhodl pro dráhu žurnalisty.[1] V letech 1919–1920 působil jako člen levého křídla Mladé generace Československé národní demokracie. Stranu opustil poté, co na sjezdu Mladé generace 1. července 1920 v pražské Měšťanské besedě pronesl kritický projev k politice Aloise Rašína. Psal do deníků podporujících názorovou linii pražského Hradu – Národní osvobození a Lidové noviny (od roku 1930). Ve svých příspěvcích usiloval o podporu zlepšování vztahů se Sovětským svazem. V roce 1935 se stal členem Československé strany národně socialistické.[2]

Krátce po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 se zúčastnil schůzky významných osobností, které se nechtěly smířit s kapitulací a diskutovaly možnost vojenského odporu. Jednou ze zvažovaných možností byl i vojenský převrat, k žádnému rozhodnutí ale nedošlo.[3] Poté i s rodinou emigroval a začal organizovat čs. zahraniční odboj. Nejprve v pařížském Národním výboru, po kapitulaci Francie byl aktivní pracovník zahraničního odboje ve Velké Británii a působil jako státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí v exilové vládě v Londýně.[1]

Do osvobozeného Československa se vrátil 17. května 1945. V projevu na manifestaci národních socialistů v červnu 1945 prohlásil, že strana musí rozšířit svůj záběr a oslovit zástupce všech stavů a tříd.[4] V letech 1945–1946 byl za národní socialisty poslancem Prozatímního Národního shromáždění[5] a po parlamentních volbách v roce 1946 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do své rezignace 26. února 1948. Jako náhradník ho pak vystřídal Josef Papáček.[6] Byl rovněž členem československých vlád jako ministr zahraničního obchodu v první i druhé vládě Zdeňka Fierlingra a v první vládě Klementa Gottwalda v letech 1945 až 1948.[2][7]

Během únorového převratu roku 1948 patřil mezi ministry, kteří podali demisi, a zanedlouho emigroval podruhé. Žil ve Velké Británii, Francii a USA, kde se zapojil do činnosti krajanských a exilových organizací.[1] V Paříži se stal zástupcem Rady svobodného Československa.[8] Budoval exilovou národně socialistickou stranu.[9] Spolu s Františkem Kovárnou vydával Zpravodaj čs. emigrace. Zemřel na rakovinu 7. ledna 1958 v Londýně. V roce 1991 byl prezidentem Václavem Havlem in memoriam vyznamenán Řádem T. G. Masaryka II. třídy.[10]

Dílo

  • Munich: Before and After. Victor Gollanz, Left Book Club, London, Not for sale to the public (1939)
    (Mnichov: Před a potom. Victor Gollanz, Levicový knižní klub, Londýn, neprodejné veřejnosti (1939)
  • Likvidace Mnichova (1942)
  • The Soviet-Czechoslovak treaty. London: Czechoslovak Ministry of Foreign Affairs, Information Service, 1943. 31 s. (anglicky) 
  • S východem a západem (1944)
  • Československo v nové Evropě (1945)
  • Le Coup de Prague. Une révolution Préfabriquée, 1949 (česky: Únorová tragédie: Svědectví přímého účastníka, Atlantis 1995)
  • Czechoslovakia enslaved (1950)
  • A federation of Central Europe (1953)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c KOLÍNSKÝ, Josef. PhDr. Hubert Ripka [online]. české listy [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b Hubert Ripka [online]. Vláda ČR [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 173–178. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1146. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1155. 
  8. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Hrubý Adolf, s. 121. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1271, 1334–1335. 
  10. ↑ Řád T. G. Masaryka – Seznam vyznamenaných [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • BROUK, Bohuslav. Zde trapno existovat. Brno : Host, 2008. ISBN 978-80-7294-248-0. S. 400. (obsahuje korespondenci H. Ripky s B. Broukem; česky)
  • GONĚC, Vladimír. Hubert Ripka : un européen. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3896-9. S. 379. 
  • KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 262. 
  • KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8. 
  • RIPKA, Hubert. Únorová tragédie: Svědectví přímého účastníka. [s.l.]: Atlantis, 1995. ISBN 80-7108-098-5. S. 304. 
  • PALEČEK, Pavel. Ministr Hubert Ripka a jeho osobní archiv: Inventář osobního fondu: Dokumenty. Brno: Prius, 2000. ISBN 80-902995-0-4. S. 141. 
  • PAVLÁT, David. Novinářská a politická dráha Huberta Ripky do vyvrcholení mnichovské krize na počátku října 1938 a jeho odchodu do exilu. In: Moderní dějiny, 2/2009. Praha: Historický ústav, 2009. S. 65–129. 
  • PAVLÁT, David. Novinář a politik Hubert Ripka: Člověk, který nemlčel. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2901-0

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Hubert Ripka.jpg
Hubert Ripka (1895-1958). Český politik.
TCH Rad T-G-Masaryka 2tr (1990) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992).