Hubert Svoboda

Hubert Svoboda
Hubert Svoboda
Hubert Svoboda
Narození15. října 1891
Tetčice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. srpna 1969 (ve věku 77 let)

ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Svoboda (15. října 1891 Tetčice[1]24. srpna 1969) byl český architekt a stavitel.

Život

Narodil se v Tetčicích u Brna jako nejmladší z pěti dětí hajnému Františkovi a jeho manželce Františce dne 15. října 1891. V roce 1911 absolvoval C.K. vyšší státní průmyslovou školu v Brně,[2] dnešní Střední průmyslovou školu stavební. Po té pracoval jako praktikant ve stavební firmě Bacher a Petřík v Brně a potom jako asistent v technické kanceláři architekta Aloise Sojky v Olomouci. Od roku 1911 do roku 1913 pracoval v Sarajevu jako stavební technik a dozor pro Bosensko-hercegovinskou stavební společnost v Sarajevu. V březnu 1915 byl povolán do armády v Srbsku. Dne 1. srpna 1916 byl povýšen na velitele čety desátého zákopnického praporu Přemysl. V letech 1916-1917 bojoval v Albánii, v roce 1918 bojoval na italské horské frontě, kde byl raněn a odtud odvezen do špitálu ve Vídni. Po válce 15. 11. 1918 se hlásil do služeb Československého státu. V době od 5. do 19. 6. 1919 úspěšně absolvoval tzv. ministerskou zkoušku a byl uznán způsobilým k výkonu svého povolání. Dne 19. 11. 1919 získal stavitelskou koncesi se sídlem v Brně Na Ponávce 8. Od roku 1920 provozoval stavební firmu a spolupracoval se staviteli Leopoldem Jungmannem a Vladimírem Stavíčkem. Dne 13. 4. 1926 se stal náhradním členem rozhodčí komise z řad zaměstnavatelů. Postavil též domy pro bytové družstvo čs. důstojníků v Brně. Byl také členem ústředního svazu soudních znalců Bělehradská 82 Praha XII. V roce 1927 provedl výstavbu bytových domů pro obecně prospěšné stavební družstvo DOMOV pro Velké Brno. V roce 1930 vystavěl bytové domy pro obecně prospěšné stavební a bytové družstvo STAVOG Brno. Dne 19. 10. 1931 společně se staviteli Leopoldem Jungmannem, Hermanem Mainxem a Stanislavem Nedělou započal výstavbu Úrazové nemocnice v Brně. 26. 3. 1936 požádal o přeložení koncese z Kounicovy ul. 17 na Botanickou ul. 12. V roce 1937 převzal výstavbu Zbrojovky ve Vsetíně včetně činžovních domů pro zaměstnance. V lednu 1938 byl ministerstvem obrany pověřen výstavbou obranného opevnění na severní Moravě v úseku Mosty (okolí Českého Těšína). V době od dubna do konce července 1938 bylo postaveno 38 objektů tzv. Řopíků.

Během války pokračoval ve výstavbě objektů. Např. tovární budova Optikotechny v Přerově, Zbrojovka – její závody v Kuřimi, Vsetíně, v Brně Líšni, Klöckner Flugmotorenbau v Kuřimi. Po roce 1945 byl obviněn z údajné kolaborace s nacisty a byl za to odsouzen na 2 roky vězení a ke ztrátě majetku.

K tomuto je však nutno poznamenat, že dle doložených svědectví zaměstnanců a zápisů od členů tehdejší odborové organizace „Národních dělníků“ později „Jednoty zaměstnanců stavebních odborů“ a mnoha dalších svědků bylo toto obvinění nepodloženo a zneužito k likvidaci velké stavební firmy.

V roce 1948 mu byl zakázán pobyt v Brně a byl odeslán jako stavbyvedoucí Československých stavebních závodů n.p. stavět čokoládovnu do Trebišova na východním Slovensku. V roce 1949 byl pověřen výstavbou strojních a traktorových stanic v Barce u Košic a Kelemeši, (dnešní Ľubotice) u Prešova. V roce 1953 – byl jmenován vedoucím v oddělení příprav při výstavbě Zbrojovky v Dubnici nad Váhom. Od roku 1954 do roku 1958 pracoval na státním statku v Brně Údolní 11, odkud byl po třídních a politických prověrkách propuštěn pro ztrátu důvěry. V roce 1960 se stal členem družstva VKUS Brno, kde pracoval jako projektant. Vypracoval např. spojovací část hotelu Internacionál (restaurace Plzeňka).

Seznam staveb firmy Hubert Svoboda provedených v letech 1920-1923

  • 1. Lázně Riviera
  • 2. 6 jednopatrových rodinných domků na Žlutém kopci pro stavebnické družstvo „Úřednická čtvrť“
  • 3. 9 rodinných domků v Jundrově pro stavební družstvo „Jundrov“
  • 4. 3 pětipatrové činžovní domy pro stavební družstvo „Domov“ v Brně Kotlářská ul.
  • 5. 5 pětipatrových domů činžovních pro družstvo čs. důstojnictva v ulici Kotlářské a Kounicově v Brně.
  • 6. Jeden čtyřposchoďový dům činžovní pro stavební družstvo invalid. důstojníků v Brně ul. Kotlářská.
  • 7. Jedna část přístavby Zemského domu II v Brně
  • 8. 6 rodinných dvojdomků jednopatrových pro stavební družstvo zemědělské a hypoteční banky v Černých polích.
  • 9. Jeden třípatrový činžovní dům pro stavební družstvo zemědělské a hypoteční banky v Černých polích.
  • 10. Dvě jednopatrové vilky pro družstvo čs. důstojnictva v Černých polích (kpt. Gajdoš a Indra)
  • 11. Jedna vila jednopatrová pro dvě rodiny v pro stavební družstvo „Úřednická čtvrť“. (prof. K. Svoboda a vrch. of. Kandus).
  • 12. Jeden jednopatrový rodinný domek v Čer. polích v Žampachově ulici.
  • 13. Jeden rodinný domek v Černých polích v „Domkách“.
  • 14. Jedna vila jednopatrová pro dvě rodiny v Černých polích (p. ing. Weigel).
  • 15. Dvoupatrová budova pro firmu Telegrafia v Přadlácké ulici.
  • 16. jedna vila jednopatrová v Komárově (p. Hájek)

Mimo výše uvedené stavby byly prováděny stavby ještě mimo Brno jako např. v Tetčicích, na Kratochvilce, v Kounicích a Bránicích a jiné, jakož i různé adaptace a nadstavby.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. C.k. česká státní průmyslová škola (Brno, Česko) [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hubert Svoboda.jpg
Autor: Svotoma, Licence: CC BY-SA 3.0
Architekt a stavitel