Hubert von Czibulka

Hubert von Czibulka
Velitel 4. armádního sboru v Budapešti
Ve funkci:
1908 – 1909
PředchůdceAlexandr Uexküll-Gyllenband
NástupceViktor von Schreiber
Velitel 8. armádního sboru v Praze
Ve funkci:
1904 – 1908
PředchůdceLudwig Fabini
NástupceAlbert Koller
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršálek (1896), generálmajor (1892)

Narození16. srpna 1842
Boskovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. února 1914 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titulsvobodný pán
ChoťMaria Czeczinkar von Birnitz
RodičeRudolf Czibulka otec
DětiAlfons von Czibulka syn
PříbuzníClaudius Czibulka von Buchland bratr
Profesedůstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert von Czibulka (Hubert svobodný pán von Czibulka, 16. srpna 1842, Boskovice[1]28. února 1914, Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1864 a vystřídal působení u různých posádek v Čechách a Uhrách, krátce byl také učitelem následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Nakonec byl zemským velitelem v Čechách (1904–1908) a Uhrách (1908–1909). V roce 1905 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1907 získal titul barona.

Životopis

Polní zbrojmistr Hubert von Czibulka
Erb svobodných pánů von Czibulka (1882), Gerd Hruška

Byl synem Rudolfa Czibulky, dlouholetého okresního hejtmana v Novém Jičíně. Studoval na vojenské akademii v Hranicích a ukončil ji v roce 1864 v hodnosti poručíka. Poté sloužil u různých vojenských jednotek, v hodnosti kapitána (1872) strávil několik let u 19. pěší divize v Plzni.[2] V roce 1879 byl povýšen na majora a v letech 1880–1885 vyučoval na Válečné škole,[3] současně byl učitelem Františka Ferdinanda d'Este. Po odchodu z Válečné školy působil jako zástupce velitele 11. pěšího pluku v Písku, mezitím byl v roce 1883 povýšen na podplukovníka.[4] V roce 1887 dosáhl hodnosti plukovníka a poté byl šéfem štábu 8. armádního sboru v Praze.[5]

V roce 1892 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 62. pěší brigády v Budapešti.[6] V roce 1896 získal hodnost polního podmaršála a setrval v Budapešti, tentokrát již na pozici velitele 31. pěší divize.[7] V letech 1904–1908 zastával funkci velitele 8. armádního sboru v Praze, respektive zemského velitele v Čechách.[8][9][10] K datu 1. května 1905 získal hodnost polního zbrojmistra, později ještě obdržel čestnou hodnost generála pěchoty.[11][12] V letech 1908-1909 byl velitelem 4. armádního sboru v Budapešti, respektive zemským velitelem v Uhrách.[13][14] V roce 1909 byl povolán do Vídně a závěr kariéry strávil v čestné hodnosti kapitána císařské tělesné gardy.[15] Ve služebním poměru v armádě setrval až do smrti.[16]

Zemřel ve Vídni 28. února 1914 ve věku 71 let[17] a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.

Tituly a ocenění

Jako pedagog arcivévodů Františka Ferdinanda a Otty byl v roce 1882 povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. Ve funkci velitele pražského armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[18] V roce 1907 získal titul svobodného pána (Freiherr von Czibulka).[19] Od roku 1905 byl čestným majitelem českého pěšího pluku č. 91 „Freiherr von Czibulka“ posádkově příslušného do Prahy.[20][21] Během své vojenské služby byl mnohokrát vyznamenán, byl rytířem Leopoldova řádu, nositelem Řádu železné koruny I. třídy, dále držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem Řádu pruské koruny, německého Řádu červené orlice II. třídy, perského Řádu lva a slunce I. třídy, ruského Řádu sv. Anny III. třídy a srbského Řádu bílého orla.[22]

Rodina

V roce 1887 se na zámku Ratboř u Kolína oženil s Marií Cecinkarovou z Birnic (1851–1890), dcerou majitele místního velkostatku Eduarda Cecinkara. Po ovdovění se v roce 1893 podruhé oženil s Ludovikou Burjankovou (*1857). Z prvního manželství pocházel syn Alfons (1888–1969), který se uplatnil jako spisovatel a malíř. Dcera Margareta (*1893) z druhého manželství byla manželkou c. k. podplukovníka Karla Radlhammera.[23][24]

Hubertův nevlastní bratr Claudius Czibulka (1862–1931) byl také rakousko-uherským generálem a vojevůdcem za první světové války.



Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Boskovice
  2. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1877; s. 144 dostupné online
  3. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1882; Vídeň, 1881; s. 154 dostupné online
  4. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1886; Vídeň, 1885; s. 156, 290 dostupné online
  5. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň, 1887; s. 98, 132 dostupné online
  6. Schematismus für das k.u.k. Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 101, 142 dostupné online
  7. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 119, 155 dostupné online
  8. Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 130, 158 dostupné online
  10. Přehled velení rakousko-uherské armády v roce 1906 dostupné online
  11. Seznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. Služební postup Huberta Czibulky in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 32 dostupné online
  13. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1908; s. 130, 163 dostupné online
  14. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  15. Schematismus für das k.u.k. Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 104, 165 dostupné online
  16. Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 3 dostupné online
  17. Neues Wiener Journal 1. března 1914 dostupné online
  18. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 221 dostupné online
  19. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1909; s. 125 dostupné online
  20. Přehled majitelů pěšího pluku č. 91 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 560 dostupné online
  21. Pluk č. 91 na webu valka.cz dostupné online
  22. Přehled řádů a vyznamenání Huberta Czibulky in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 27 dostupné online
  23. Rodina Huberta Czibulky na webu geni.com dostupné online
  24. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1921; s. 148 dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Hubert von Czibulka.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hubert von Czibulka (1842–1914), General of Infantry in Austro-Hungarian Army
Freiherr von Czibulka (1882) – Gerd Hruška.png
Autor: HruskaHeraldik (Gerd Hruška), Licence: CC BY-SA 4.0
Wappen des österreichisch-ungarischen Feldzeugmeisters Hubert von Czibulka (1842–1914), verliehen anlässlich seiner Erhebung in den österreichischen Freiherrenstand 1882. Zeichnung von Gerd Hruška (http://ghruska.weebly.com/). Für weitere Informationen zu dieser Standeserhebung siehe AustroAristo.com (http://www.austroaristo.com/)
Hubert von Czibulka2.jpg
Hubert Freiherr von Czibulka (1842-1914), österreichischer Generalfeldzeugmeister, Vater des Schriftstellers Alfons von Czibulka