Hugh Palliser

Admirál Sir Hugh Palliser
Portrét z roku 1775 ve sbírkách Národního námořního muzea v Greenwichi
Portrét z roku 1775 ve sbírkách Národního námořního muzea v Greenwichi
První námořní lord
Ve funkci:
12. dubna 1775 – 23. září 1779
PředchůdceLord Augustus Hervey
NástupceSir Robert Man
Guvernér v Newfoundlandu
Ve funkci:
1764 – 1768
PředchůdceThomas Graves
NástupceJohn Byron
Vojenská služba
SlužbaVlajka Spojeného království Spojené království
SložkaVojenské loďstvo Royal Navy
Hodnostadmirál (1787), viceadmirál (1778), kontradmirál (1775)
Narození26. února 1723
Kirk Deighton
Úmrtí19. března 1796 (ve věku 73 let)
Chalfont St Giles
Titulbaronet (1773)
RodičeHugh Palliser a Mary Robinson
Profesenámořní důstojník a politik
CommonsHugh Palliser
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Hugh Palliser, 1. baronet (anglicky Sir Hugh Palliser, 1st Baronet Palliser of The Vache) (26. února 1723 Kirk Deighton, Anglie – 19. března 1796 Chalfont St Giles, Anglie) byl britský admirál. U Royal Navy sloužil od dětství a již ve třiadvaceti letech byl kapitánem. Zúčastnil se několika válečných konfliktů především s Francií. V dobách míru se uplatnil i v politice, byl poslancem Dolní sněmovny a v letech 1775–1779 zastával funkci prvního námořního lorda. Za zásluhy byl v roce 1773 povýšen do šlechtického stavu a v roce 1787 dosáhl hodnosti admirála. Proslul mimo jiné jako patron Jamese Cooka a podporoval jeho zeměpisné výpravy, Cook po Palliserovi pojmenoval několik nově objevených lokalit v Tichomoří.

Životopis

Admirál Sir Hugh Palliser (1796)

Pocházel z rodiny, která vlastnila menší statky v hrabství Yorkshire a v Irsku, narodil se jako jediný syn armádního důstojníka Hugha Pallisera (1663–1723).[1][2] U námořnictva sloužil od roku 1735, začínal pod velením svého strýce kapitána Nicholase Robinsona. V roce 1741 byl povýšen na poručíka, zúčastnil se války o rakouské dědictví, bojoval mimo jiné v bitvě u Toulonu (1744) a již v roce 1746 dosáhl hodnosti kapitána. V roce 1747 byl vážně zraněn při výbuchu munice na lodi HMS Sutherland a s následky se potýkal celý život (měl chromou levou nohu). Po uzdravení se v prosinci 1748 vrátil do aktivní služby a odplul do Indie se zprávou o konci válek o rakouské dědictví (Cášský mír). Poté sloužil pod admirálem Boscawenem. Ještě před začátkem sedmileté války byl pověřen přepravou vojáků do severní Ameriky. K tomuto úkolu v roce 1755 použil vzdálenější trasu podél obratníku Raka, tato cesta byla delší, ale z hlediska počasí bezpečnější a za to si vysloužil pochvalné uznání nadřízených.

Na začátku sedmileté války se proslavil úspěšným střetem s francouzskou lodí Duc d'Aquitain u ostrova Ouessant. Poté převzal velení lodi HMS Shrewsbury se 74 děly a připojil se k lamanšskému loďstvu admirála Ansona (Channel Fleet). Poblíž Brestu se mu podařilo zajmout několik francouzských lodí, v roce 1759 se znovu plavil do severní Ameriky a zúčastnil se dobytí Québecu. Zde se jako kartograf a navigátor prosadil později slavný objevitel James Cook, který byl Palliserovým podřízeným a později chráněncem.[3] V letech 1760–1762 operoval Palliser ve Středozemním moři, kde znovu bojoval proti Francouzům.

V roce 1762 byl opět vyslán do severní Ameriky a v letech 1764–1768 zastával funkci guvernéra a vrchního velitele v Newfoundlandu.[4] Mezitím skončila sedmiletá válka a Palliser se snažil prosadit ujednání Pařížského míru, který Francouzi v Kanadě nerespektovali především v otázce rybolovu.[5][6] V Kanadě se pod Palliserovým patronátem znovu uplatnil James Cook, který prozkoumal oblast Newfoundlandu a vypracoval první kvalitní mapové zpracování severní Kanady. Po návratu do Anglie obdržel Palliser hodnost komodora (1769) a v letech 1770–1775 zastával funkci finančního inspektora námořnictva (Comptroller of the Navy).[7] V roce 1773 byl povýšen na baroneta s nárokem na šlechtický titul Sir a v roce 1775 byl zvolen poslancem Dolní sněmovny za město Scarborough.[8] V parlamentu podporoval vládu lorda Northa a v letech 1775–1779 zastával funkci prvního námořního lorda. V tomto úřadu mimo jiné inicioval legislativní změny v otázce rybolovu v Kanadě (zákon zvaný Palliser's Act). V roce 1775 byl povýšen do hodnosti kontradmirála a v roce 1776 získal také čestnou hodnost generálporučíka námořní pěchoty (Royal Marines).

Bitva u ostrova Ouessant (1778)

Během války proti americkým kolonistům se znovu zapojil do aktivní služby na moři a v roce 1778 byl povýšen na viceadmirála. S admirálem Keppelem bojoval proti Francouzům v bitvě u ostrova Ouessant (1778), která skončila nerozhodně.[9] Keppel s Palliserem se vzájemně obviňovali z neschopnosti a neplnění rozkazů, oba nakonec skončili před válečným soudem. Byli sice osvobozeni, pro Keppela měl však soud menší dopad vzhledem k jeho vysokému postavení u dvora, zatímco Palliser musel odstoupit z funkce prvního námořního lorda a rezignoval i na poslanecký mandát v parlamentu.[10] V roce 1780 byl jmenován do podružné čestné funkce guvernéra špitálu v Greenwichi. Ve volbách téhož roku byl znovu zvolen do Dolní sněmovny a v letech 1780–1784 byl poslancem za Huntingdon.[11] Již mimo aktivní službu byl v roce 1787 povýšen do hodnosti admirála.[12]

Jeho majetkem bylo venkovské sídlo The Vache v hrabství Buckinghamshire, kde v zámeckém parku nechal postavit pomník Jamesi Cookovi.[13] Zemřel bez legitimního potomstva a svou závětí mimo jiné věnoval finance na zřízení školy ve svém rodišti Kirk Deighton. Panství The Vache zdědil jeho nemanželský syn George Thomas (1759–1829), který v roce 1796 přijal příjmení Palliser. Nemohl ale zdědit šlechtický titul baroneta, který přešel na Hughova prasynovce Hugha Walterse (1768–1813), ten taktéž v roce 1798 přijal jméno Palliser.[14]

Kapitán James Cook během svých zeměpisných výprav pojmenoval po svém patronovi několik nově objevených lokalit, například záliv Palliser Bay nebo mys Palliser Cap na Novém Zélandu, dále pak souostroví Palliser Islands poblíž Tahiti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hugh Palliser na webu thepeerage dostupné online
  2. ↑ Rodina Hugha Pallisera dostupné online
  3. ↑ KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; (kapitola Québec, s. 108–114) ISBN 978-80-7497-348-2
  4. ↑ Provincie Newfoundland na webu worldstatesmen dostupné online
  5. ↑ Admirál Hugh Palliser in: Dictionary of Canadian Biography dostupné online
  6. ↑ Hugh Palliser na webu Heritage Newfoundland and Labrador dostupné online
  7. ↑ Personální obsazení úřadu finančního inspektora námořnictva na webu The British History Online dostupné online
  8. ↑ Volební obvod Scarborough na webu The History of Parliament dostupné online
  9. ↑ NOVOTNÝ, František: Plachty v ohni; Praha, 2009; s. 172–174 ISBN 978-80-00-01873-7
  10. ↑ KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; (kapitola Bitva řadových lodí u ostrova Ouessant, s. 209–221) ISBN 978-80-7497-348-2
  11. ↑ Volební obvod Huntingdon na webu The History of Parliament dostupné online
  12. ↑ Služební postup admirála Hugha Pallisera na webu threedecks dostupné online
  13. ↑ Společnost kapitána Jamese Cooka dostupné online
  14. ↑ Rodina Palliser dostupné online

Literatura

  • KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Captain Hugh Palliser, 1723-96 RMG BHC2928.tiff
Captain Hugh Palliser, 1723-96

A full-length portrait of Sir Hugh Palliser, Admiral of the White, turning slightly to the left in captain's uniform (over three years seniority), 1767-74. He stands cross-legged, leaning on the plinth of a column, holding his hat in his right hand. The background includes a ship at sea. From 1764 to 1766, when he was a Captain, Palliser was Governor of Newfoundland, where James Cook, who had served under him earlier, was employed charting the coast. He was subsequently Comptroller of the Navy and then second-in-command to Augustus Keppel at the Battle of Ushant in 1778. His conduct there and a subsequent court martial over the issue of whether he had failed to obey his chief's signals for support, divided the Navy at a time of great national peril and resulted in the refusal of some of the best flag officers to serve. His charges against Viscount Keppel were judged to have been ill-founded and Palliser was burnt in effigy by a mob, and his London house was gutted. Thanks to his patron, the Earl of Sandwich, First Lord of the Admiralty until the fall of Lord North's ministry in 1782, Palliser was appointed Governor of Greenwich Hospital in that year.

This painting, attributed to George Dance, is copied from an original three-quarter-length portrait by Nathaniel Dance (presumably the portrait in the Los Angeles County Museum of Art) and was given to Greenwich Hospital.

Captain Hugh Palliser, 1723-96
Sir Hugh Palliser Bart. Governor of the Royal Hospital for Seamen at Greenwich (from the 'European Magazine') RMG PU3032.tiff
Sir Hugh Palliser Bart. Governor of the Royal Hospital for Seamen at Greenwich (from the 'European Magazine')Palliser (1723-96) was appointed Governor of Greenwich Hospital in 1780, as one of the last acts of his patron Lord Sandwich, First Lord of the Admiralty, before the fall of Lord North's government.

Palliser, who rose to Admiral in 1787, had retained Sandwich's support in the face of the public opprobrium which made him loser in the 'Keppel Affair' - the recriminations following the Battle of Ushant in 1778, in which he was a vice-admiral and Keppel's second-in-command. He repaid the debt by commissioning Gainsborough to paint Sandwich's portrait for the Hospital in 1783 (see BHC3009). On his death in 1796 - which this print marks - he left a number of other paintings relating to his own career to the Hospital.

'Sir Hugh Palliser Bart. Governor of the Royal Hospital for Seamen at Greenwich', European Magazine