Hugo Andrian-Belcredi

Hugo Andrian-Belcredi
Erb rodu Belcredi
Erb rodu Belcredi
Narození13. května 1923
Líšeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. června 2012 (ve věku 89 let)
Místo pohřbeníHrobka Belcrediů
Choť(1949) Marie, rozená Kouřilová (* 1930)
Děti1. Marie Tereza, provdaná Johnsonová (* 1952)
2. Anna Marie, provdaná Kramerová (* 1954)
RodičeKarel Belcredi (1893–1972) a
Terezie Kálnoky de Köröspatak (1893–1969)
Příbuzníbratr: Ludvík Hugo Belcredi (1921–1981)
sestra: Marie Tereza, provdaná Lobkowiczová (1922–1978)
bratr: Richard Mořic Belcredi (1926–2015)
bratr: Egbert Belcredi (1938–2012)
strýc: Richard Belcredi (1891–1956)
děd: Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914)
babička: Marie z Frankensteinu (1859–1938)
praděd: Richard Belcredi (1823–1902)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Andrian-Belcredi (13. května 1923 Líšeň[1][2] – 29. června 2012[3]) pocházel ze šlechtického rodu Belcredi.

Život

Ludvík Hugo Belcredi se narodil 1. března 1921 v Líšni jako třetí potomek a druhý syn Karla Jiřího Belcrediho (24. září 1893 Líšeň – 18. září 1972 Vídeň) a Theresie Kálnoky de Köröspatak (14. listopad 1893 Olomouc – 8. říjen 1969 Vídeň; sňatek 5. června 1920 Letovice). Měl tři bratry a jednu sestru.

V roce 1936 byl ve svých třinácti letech adoptován baronem Leopoldem Andrian-Werburgem (9. května 1875 Berlín – 19. listopadu 1951 Fribourg),[2][pozn. 1] čímž získal kromě československého také rakouské státní občanství.[5] Navštěvoval jezuitské gymnázium v Klosterneuburgu. Po anexi Rakouska k nacistickému Německu, se automaticky rakouské občanství změnilo na německé. Proto byl v roce 1942 povolán do wehrmachtu a odvelen na východní frontu do Smolenska. Po bojích u Moskvy byl s omrzlinami odvezen do nemocnice u Kolína nad Rýnem.[6] Po propuštění z nemocnice sloužil na vojenské poště u Augsburgu. V lednu 1945 utekl a skrýval se v lese u Jimramova.[7] Na konci války se účastnil pražského povstání.[7] V prosinci 1949 se v Brně oženil se studentkou medicíny Marií Kouřilovou.[1] Poté opustil s manželkou Československo a žili několik let v Rakousku, přes Francii poté odjeli do Austrálie. V Sydney pracoval jako řidič u přepravní společnosti.[8] Pak pracoval v podniku General Motors a následně získal licenci na taxík a založil autoškolu.[9] Manželka musela v Austrálii vystudovat medicínu a pak vykonávala soukromou praxi.[9]

Jemu a jeho synovcům Karlovi (* 1950) a Ludvíkovi (* 1954) byl vrácen zámek v Jimramově, který byl znárodněn v roce 1948.[10]

Rodina

Hugo Andrian-Belcredi se oženil 8. prosinec 1949 v Brně s Marií Kouřilovou (* 2. červenec 1930 Brno), dcerou Josefa Kouřila a Jiřiny, rozené Kohoutové. Měli spolu dvě dcery:[1][2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Očekávalo se, že Hugo zdědí majetek ve Vídni, dům u jezera Badensee a akcie Suezského průplavu. Baron však emigroval do Argentiny a podruhé se oženil se Skotkou. Přestěhoval se do Rhodesie a nakonec zpět do Evropy do Nice. Majetek nakonec zdědila baronova druhá manželka, Hugo obdržel pouhé čtyři tisíce švýcarských franků.[4]

Reference

  1. ↑ a b c rodokmen Belcredi [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28. 
  2. ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 56–57. 
  3. ↑ Graf und Freiherr Hugo Ludwig Karl von Andrian-Belcredi [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Paradoxy české šlechty, s. 139 a 144
  5. ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 139. Dále jen Paradoxy české šlechty. 
  6. ↑ Paradoxy české šlechty, s. 140
  7. ↑ a b Paradoxy české šlechty, s. 141
  8. ↑ Paradoxy české šlechty, s. 143
  9. ↑ a b Paradoxy české šlechty, s. 144
  10. ↑ Paradoxy české šlechty, s. 145

Literatura

  • Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Paseka s.r.o, Praha a Litomyšl, rok vydání:2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, 376 s., 2. vydání, kap.4

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Wappen der Grafen von Belcredi nach Tyroff.png
Wappen der Grafen von Belcredi (1769) nach Tyroff