Hugo Kosterka
Hugo Kosterka | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Hugo Karel Maria Kosterka |
Narození | 9. dubna 1867 Valašské Meziříčí ![]() |
Úmrtí | 31. května 1956 (ve věku 89 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | překladatel, nakladatel |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | editace, vydávání, překladatelská činnost a literární překlad |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hugo Kosterka (9. dubna 1867 Valašské Meziříčí[1] – 31. května 1956 Praha) byl moravský překladatel a nakladatel.
Život
Narodil se v rodině "velkoměšťana" Hugo Kosterky a Žofie rozené Antonidesové.
Roku 1888 absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy university v Praze.[2] Pracoval nejprve jako poštovní úředník a později byl radou Ministerstva pošt a telegrafů.
Spoluzaložil časopis Moderní revue, který po dva roky sám redigoval. Vydával knižnici Symposion – knihy nové doby, v níž vyšla díla Březinova, Karáskova, Theerova aj. Taktéž vydával Knihovnu pro filosofii, mystiku a okkultismus.
Vynikal jako překladatel. Překlady publikoval od roku 1890 do roku 1950 a soustředil se na literaturu severskou, později i portugalskou, španělskou, chorvatskou, francouzskou a další. Uváděl k nám např. B. Bjørnsona, H. Ibsena, K. Hamsuna, A. Garborga, S. Lagerlöfovou, A. Strindberga, M. A. Nexøho, O. Duuna, Pedra Antonia de Alarcóna aj. Byl vyznamenán norskými a švédskými královskými řády.
V Praze XII bydlel na adrese Rumunská 17.[3]
Dílo
Překlady
- Mňau: román – Benito Pérez Galdós. Praha: Josef Richard Vilímek, 18--
- Umdlené duše: román – Arne Garborg. Praha: Vzdělávací bibliotéka (VB), 189-
- Pan: ze zápisek poručíka Tomáše Glahna – Knut Hamsun. Praha: VB, 189-
- Žena a láska: román – Anna Charlotta Edgren-Leffler; ze švédštiny. Praha: VB, 189-
- Manžel z ochoty – Richard Savage; z angličtiny. Praha: J. R. Vilímek, 189-
- Manželství: dvanácte povídek – August Strindberg. Praha: VB, 189-
- Nový systém: drama v 5 jednáních – Björnstjerne Björnson. Praha: Časopis českého studentstva (ČČS), 1890
- U maminky – Arne Garborg. Praha: VB, 189-
- Slunce – Viggo Stuckenberg; z dánštiny. Praha: vlastním nákladem, 1898
- Jed: román – Alexander L. Kielland. Praha: ČČS, 1891
- O svobodě – John Stuart Mill; přeložil s V. Petrželkou. Praha: ČČS, 1891
- Návštěva: drama ve 2 jednáních – Edvard Brandes; z dánštiny. Praha: ČČS, 1892
- Fortuna: román – Alexander L. Kielland. Praha: ČČS, 1892
- Dědictví Kurtův: román – Björnstjerne Björnson. Praha: ČČS, 1893
- Na božích cestách: román – Björnstjerne Björnson. Praha: Jan Otto, 1894
- Když listí padá-: povídky – Helene Nyblom; ze švédštiny. Praha: František Šimáček, 1894
- Zločin z pověry: povídka – Emilia Pardo-Bazán; ze španělštiny. Praha: J. Otto, 1894
- Dobrodružná závěť – Jules Verne. illustroval George Roux. Praha: J. R. Vilímek, 1894
- Čtyři ďábli a jiné novely – Herman Bang. Praha: F. Šimáček, 1896
- Prach – Björnstjerne Björnson. Praha: F. Šimáček, 1896
- Sova: drama v jednom dějství – Gabriel Finne. Praha: VB, 1896
- Nepochopení života – Gustaf af Geijerstam; ze švédštiny. Praha: F. Šimáček, 1896
- Na břehu moře: román – August Strindberg. Praha: VB, 1896?
- Jednoženství a mnohoženství – Björnstjern Bjöerson. Praha: Josef Pelcl, 1897
- Rozmarná žena: román – Emilie Flygare Carlén; ze švédštiny. Praha: F. Šimáček, 1897
- Měděný had: román o třech knihách – Thomas P. Krag; z norštiny. Praha: J. R. Vilímek, 1897
- Absolonovy vlasy – Björnstjerne Björnson. Praha: J. Otto, 1898
- Gustaf Lindorm: román – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček,1898
- Jeden rok: povídka – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1898
- Panenská věž: román na moři a na zemi – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1898
- Průkopníci a věštci – O. Hansson. Praha: J. Pelcl, 1898
- Poustevník na skále Svatojanské: román z pobřeží – Emilie Flyfare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1899
- Arkýřové světničky: obraz ze života ženy – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1900
- Soukojenci: román – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1900
- Rodina v údolí: novela – Emilie Elygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
- Růže Tistelönská: vypravování ze západního Skargardu – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
- Šťastný sňatek: novela – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
- Waldemar Klein: novella – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
- Král zlaté řeky, aneb, Černí bratři: pohádka ze Štýrska – John Ruskin; ilustroval Jan Šír. Praha: v. n., 1902
- Hlad – Knut Hamsun. Praha: Hejda a Tuček, 1902?
- Selští studenti: román – Arne Garborg. Praha: Karel Stanislav Sokol, 1903
- Muži: román – Arne Garborg. Praha: K. S. Sokol, 1904?
- Psanci a jiné povídky – Selma Lagerlöf. Praha: Máj, 1904
- Aebeloe: román – Sophus Michaëlis; z dánštiny. Praha: v. n., 1904
- Stará komnata – Carl Ewald. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1905
- Syn Cordtův: knihy "Stará komnata" druhý, samostatný díl: román – Carl Ewald. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1905
- Stavitel Solness: drama ve třech jednáních – Henrik Ibsen. Praha: F. Šimáček, 1905
- Viktorie: historie lásky – Knut Hamsun. Praha: Kamilla Neumannová, 1906
- Mary: román – Björnstjerne Björnson. Praha: Máj, 1907
- Odumřelý – Viggo Stuckenberg; přeložil a napsal úvodní glossu o autorovi. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1907
- Šedý dům: román – Herman Bang; z dánštiny. Praha: K. S. Sokol, 1908
- Tiché jezero – Carl Ewald. Praha: František Topič, 1908
- Gösta Berling: román – Selma Lagerlöf. Praha: K. S. Sokol, 1909
- Michael Strogov: (z Moskvy do Irkutska). Díl druhý – Jules Verne; přeložili Jaroslav Pšenička a Hugo Kosterka. Praha: Bedřich Kočí, 1910
- Nebezpečný věk: dopisy a útržky z deníku – Karin Michaëlis; z dánštiny. Praha: Antonín Hajna, 1911
- Súčtování: komedie o 1 jednání – Gustav Wied; z dánštiny. Praha: J. R. Vilímek,1911
- S Hedinem celým světem. Díl I. – Sven Hedin; přeložili Jiří Guth a H. Kosterka. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- S Hedinem celým světem. Díl II. – Sven Hedin. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Vojta Proklouz – Bernt Lie; z norštiny; illustroval Fr. Horník. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- In vino veritas – Sören Kierkegaard; z dánštiny. Praha: v. n., 1913?
- Ptáci v kleci – Thore Blanche; ze švédštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 60. Praha: J. R. Vilímek, 1914
- Kapesník – Helge Rode; z dánštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 100. Praha: J. R. Vilímek, 1916
- Borové šištičky: kniha pro hochy – Karl-Erik Forsslund; ze švédštiny. Praha: Hejda a Tuček, 1918
- Na rozkoši – Thomas P. Krag; z norštiny. Praha: Čsl. podniky tiskařské a vydavatelské (ČPTV), 1920
- Veselé historky – Gustav Wied; z dánštiny. Praha: ČPTV, 1920
- Šlo štěstí kolem – Gustaf af Geijerstam. Praha: ČPTV,1921
- Hora světla: román ve třech dílech – Louis Couperus; přeložil a napsal doslov; závěr a poznámku napsal Josef Šebor. Praha: J. R. Vilímek 1922
- Ženy u studny: román ve 2 dílech – Knut Hamsun. Praha: Hejda a Tuček, 1922
- Tajemství silnice z Cintry: dopisy psané "Dennímu zpravodaji" – Eça de Gueiroz a Ramalho Ortigão; z portugalštiny. Praha: Národní politika, 1922
- Vlajky nad městem a přístavem: román manželství – Björnstjerne Björnson. Praha: Alois Srdce, 1924
- Duchaplný rytíř Don Quijote de la Mancha – Miguel de Cervantes Saavedra. Praha: Družstevní práce (DP), 1924
- Ruda. I, Muži, kteří to vykonali – Ernst Didring; ze švédštiny. Praha: Melantrich, 1927
- Obětovaná: (Lízočka) – Lebeděv Morskoj. Praha: J. R. Vilímek,1927
- Gertruda Coldbjörnsenova – Amalie Berha Skram. Karlovy Vary: Kartografie, 1927
- Kamarádi: komedie ve čtyřech dějstvích – August Strindberg. 1927
- Syn severu a jihu: romantický obraz z revoluce v Paříži 1848 – August Blanche; ze švédštiny. Praha: v. n., 1928
- Kniha lásky – August Strindberg. Praha: A. Srdce, 1928
- Nora: činohra o třech dějstvích – Henrik Ibsen. Praha: Bohumil Janda, 1929
- Konstance Ringová: román – Amalie Skram. Praha: J. R. Vilímek, 1930
- Hoši z ostrova: román – Olav Duun. Praha: F. Topič, 1931
- Lidé z Juviku. I.–VI. – Olav Duun. Praha: F. Topič, 1932–1934
- Stalin – Essad Bej; z němčiny. Praha: J. R. Vilímek, 1932
- Píseň krve – Kristofer Uppdal; z norštiny. Praha: F. Topič, 1932
- Chameleon: román – Johan Bojer; z norštiny. Praha: DP, 1933
- Císař šel, generálové zůstali: román Německa – Theodor Plivier. Praha: J. Toužimský, 1933
- Jenny – Sigrid Undset. Praha: Ladislav Kuncíř, 1933
- Ditta, dcera člověka – Martin Andersen Nexö. Praha: DP, 1935
- Pergamenová listina – Karl Holter; z norštiny. Praha: Evropský literární klub, 1937
- Dobrodružství lesů: román o stříbrné lišce – Mikkjel Fønhus; z norštiny. Praha: J. R. Vilímek, 1947
- Vzpomínky – Martin Andersen Nexö; překlad přehlédl a poznámkami opatřil Jan Rak. Praha: Svoboda, 1949
Nakladatel
- Dissonance – Karel Kamínek. Praha: 1897?
- Ideje zítřku: Henrik Ibsen; Walt Whitman (1894–1898) – Jiří Karásek. Praha: 1900
- Písně na pobřeží – Emanuel šlechtic z Lešehradu. Praha: 1900
- Co století umírá: psychologická studie – Scipio Sighele; překlad Arnošta Procházky. Praha: 1900
- Die Thueren des Lebens – Paul Leppin; mit einer Zeichnung von Ferdinand Krombholz. Praha: 1901
- Dobrodružství Arthura Gordona Pyma – Edgar Allan Poe; přeložil Jiří Živný. Praha: 1902
- Hudba pramenů – Otokar Březina. Praha: 1903
- Renaissanční touhy v umění: kritické studie: psáno v letech 1893–1902 – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1903
- Sodoma: Kniha pohanská – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1903
- Otokar Březina: essay – Miloš Marten. Praha: 1903
- Písně. Sešit 1 [hudebnina]: zpěv a klavír – Karel Moor; texty Jiří Karmín; Karel Hlaváček; Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1903
- Větry od pólů: básně – Otokar Březina. Praha: 1905
- Feminissima: psychická etuda – Karel Chr. Liska. Praha: 1905
- Chimaerické výpravy: kritické studie – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1906
- Umění jako kritika života: literární studie: psáno v letech 1894–1900 – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1906
- Ruce: básně – Otokar Březina; s výzdobou od Františka Bílka. Praha: 1908
Odkazy
Reference
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1887-1890). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. (Antonín Dolenský). S. 209.
Literatura
- Z nakladatelského ovzduší let devadesátých: zvláštní otisk ze sborníku "Kniha a národ 1879–1939", vydaného k šedesátiletému trvání Svazu českých knihkupců a nakladatelů k "Měsíci české knihy" v prosinci 1939 – Jan Thon [Antonín Hajn, Hugo Kosterka, Jan Laichter, Josef Pelcl, Arnošt Procházka]. Praha: Jan Thon, 1940
- Kosterka Hugo, 1867–1956: edice inventářů č. 287 – Karol Bílek. Literární archív Památníku národního písemnictví, 1975
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hugo Kosterka na Wikimedia Commons
Autor Hugo Kosterka ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Kosterka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Kosterka (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hugo Kosterka
- Hugo Kosterka v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Ondřej Vimr: When the Iron Curtain Falls, stručné dějiny překladu ze skandinávských literatur do češtiny v letech 1890–1950 s Hugem Kosterkou jako ústřední překladatelskou osobností (anglicky, PDF)
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrét – Hugo Kosterka (1867-1956), Český překladatel a vydavatel.