Hugo Kosterka

Hugo Kosterka
Rodné jménoHugo Karel Maria Kosterka
Narození9. dubna 1867
Valašské Meziříčí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. května 1956 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánípřekladatel, nakladatel
Národnostmoravská[zdroj?]
Témataeditace, vydávání, překladatelská činnost a literární překlad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Kosterka (9. dubna 1867 Valašské Meziříčí[1]31. května 1956 Praha) byl moravský překladatel a nakladatel.

Život

Narodil se v rodině "velkoměšťana" Hugo Kosterky a Žofie rozené Antonidesové.

Roku 1888 absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy university v Praze.[2] Pracoval nejprve jako poštovní úředník a později byl radou Ministerstva pošt a telegrafů.

Spoluzaložil časopis Moderní revue, který po dva roky sám redigoval. Vydával knižnici Symposion – knihy nové doby, v níž vyšla díla Březinova, Karáskova, Theerova aj. Taktéž vydával Knihovnu pro filosofii, mystiku a okkultismus.

Vynikal jako překladatel. Překlady publikoval od roku 1890 do roku 1950 a soustředil se na literaturu severskou, později i portugalskou, španělskou, chorvatskou, francouzskou a další. Uváděl k nám např. B. Bjørnsona, H. Ibsena, K. Hamsuna, A. Garborga, S. Lagerlöfovou, A. Strindberga, M. A. Nexøho, O. Duuna, Pedra Antonia de Alarcóna aj. Byl vyznamenán norskými a švédskými královskými řády.

V Praze XII bydlel na adrese Rumunská 17.[3]

Dílo

Překlady

  • Mňau: román – Benito Pérez Galdós. Praha: Josef Richard Vilímek, 18--
  • Umdlené duše: román – Arne Garborg. Praha: Vzdělávací bibliotéka (VB), 189-
  • Pan: ze zápisek poručíka Tomáše Glahna – Knut Hamsun. Praha: VB, 189-
  • Žena a láska: román – Anna Charlotta Edgren-Leffler; ze švédštiny. Praha: VB, 189-
  • Manžel z ochotyRichard Savage; z angličtiny. Praha: J. R. Vilímek, 189-
  • Manželství: dvanácte povídek – August Strindberg. Praha: VB, 189-
  • Nový systém: drama v 5 jednáních – Björnstjerne Björnson. Praha: Časopis českého studentstva (ČČS), 1890
  • U maminky – Arne Garborg. Praha: VB, 189-
  • SlunceViggo Stuckenberg; z dánštiny. Praha: vlastním nákladem, 1898
  • Jed: román – Alexander L. Kielland. Praha: ČČS, 1891
  • O svoboděJohn Stuart Mill; přeložil s V. Petrželkou. Praha: ČČS, 1891
  • Návštěva: drama ve 2 jednáních – Edvard Brandes; z dánštiny. Praha: ČČS, 1892
  • Fortuna: román – Alexander L. Kielland. Praha: ČČS, 1892
  • Dědictví Kurtův: román – Björnstjerne Björnson. Praha: ČČS, 1893
  • Na božích cestách: román – Björnstjerne Björnson. Praha: Jan Otto, 1894
  • Když listí padá-: povídky – Helene Nyblom; ze švédštiny. Praha: František Šimáček, 1894
  • Zločin z pověry: povídka – Emilia Pardo-Bazán; ze španělštiny. Praha: J. Otto, 1894
  • Dobrodružná závěťJules Verne. illustroval George Roux. Praha: J. R. Vilímek, 1894
  • Čtyři ďábli a jiné novelyHerman Bang. Praha: F. Šimáček, 1896
  • Prach – Björnstjerne Björnson. Praha: F. Šimáček, 1896
  • Sova: drama v jednom dějství – Gabriel Finne. Praha: VB, 1896
  • Nepochopení životaGustaf af Geijerstam; ze švédštiny. Praha: F. Šimáček, 1896
  • Na břehu moře: román – August Strindberg. Praha: VB, 1896?
  • Jednoženství a mnohoženství – Björnstjern Bjöerson. Praha: Josef Pelcl, 1897
  • Rozmarná žena: román – Emilie Flygare Carlén; ze švédštiny. Praha: F. Šimáček, 1897
  • Měděný had: román o třech knihách – Thomas P. Krag; z norštiny. Praha: J. R. Vilímek, 1897
  • Absolonovy vlasy – Björnstjerne Björnson. Praha: J. Otto, 1898
  • Gustaf Lindorm: román – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček,1898
  • Jeden rok: povídka – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1898
  • Panenská věž: román na moři a na zemi – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1898
  • Průkopníci a věštciO. Hansson. Praha: J. Pelcl, 1898
  • Poustevník na skále Svatojanské: román z pobřeží – Emilie Flyfare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1899
  • Arkýřové světničky: obraz ze života ženy – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1900
  • Soukojenci: román – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1900
  • Rodina v údolí: novela – Emilie Elygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
  • Růže Tistelönská: vypravování ze západního Skargardu – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
  • Šťastný sňatek: novela – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
  • Waldemar Klein: novella – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
  • Král zlaté řeky, aneb, Černí bratři: pohádka ze Štýrska – John Ruskin; ilustroval Jan Šír. Praha: v. n., 1902
  • Hlad – Knut Hamsun. Praha: Hejda a Tuček, 1902?
  • Selští studenti: román – Arne Garborg. Praha: Karel Stanislav Sokol, 1903
  • Muži: román – Arne Garborg. Praha: K. S. Sokol, 1904?
  • Psanci a jiné povídkySelma Lagerlöf. Praha: Máj, 1904
  • Aebeloe: román – Sophus Michaëlis; z dánštiny. Praha: v. n., 1904
  • Stará komnataCarl Ewald. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1905
  • Syn Cordtův: knihy "Stará komnata" druhý, samostatný díl: román – Carl Ewald. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1905
  • Stavitel Solness: drama ve třech jednáních – Henrik Ibsen. Praha: F. Šimáček, 1905
  • Viktorie: historie lásky – Knut Hamsun. Praha: Kamilla Neumannová, 1906
  • Mary: román – Björnstjerne Björnson. Praha: Máj, 1907
  • Odumřelý – Viggo Stuckenberg; přeložil a napsal úvodní glossu o autorovi. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1907
  • Šedý dům: román – Herman Bang; z dánštiny. Praha: K. S. Sokol, 1908
  • Tiché jezero – Carl Ewald. Praha: František Topič, 1908
  • Gösta Berling: román – Selma Lagerlöf. Praha: K. S. Sokol, 1909
  • Michael Strogov: (z Moskvy do Irkutska). Díl druhý – Jules Verne; přeložili Jaroslav Pšenička a Hugo Kosterka. Praha: Bedřich Kočí, 1910
  • Nebezpečný věk: dopisy a útržky z deníku – Karin Michaëlis; z dánštiny. Praha: Antonín Hajna, 1911
  • Súčtování: komedie o 1 jednání – Gustav Wied; z dánštiny. Praha: J. R. Vilímek,1911
  • S Hedinem celým světem. Díl I. – Sven Hedin; přeložili Jiří Guth a H. Kosterka. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • S Hedinem celým světem. Díl II. – Sven Hedin. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Vojta ProklouzBernt Lie; z norštiny; illustroval Fr. Horník. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • In vino veritasSören Kierkegaard; z dánštiny. Praha: v. n., 1913?
  • Ptáci v kleciThore Blanche; ze švédštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 60. Praha: J. R. Vilímek, 1914
  • KapesníkHelge Rode; z dánštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 100. Praha: J. R. Vilímek, 1916
  • Borové šištičky: kniha pro hochy – Karl-Erik Forsslund; ze švédštiny. Praha: Hejda a Tuček, 1918
  • Na rozkoši – Thomas P. Krag; z norštiny. Praha: Čsl. podniky tiskařské a vydavatelské (ČPTV), 1920
  • Veselé historky – Gustav Wied; z dánštiny. Praha: ČPTV, 1920
  • Šlo štěstí kolem – Gustaf af Geijerstam. Praha: ČPTV,1921
  • Hora světla: román ve třech dílech – Louis Couperus; přeložil a napsal doslov; závěr a poznámku napsal Josef Šebor. Praha: J. R. Vilímek 1922
  • Ženy u studny: román ve 2 dílech – Knut Hamsun. Praha: Hejda a Tuček, 1922
  • Tajemství silnice z Cintry: dopisy psané "Dennímu zpravodaji" – Eça de Gueiroz a Ramalho Ortigão; z portugalštiny. Praha: Národní politika, 1922
  • Vlajky nad městem a přístavem: román manželství – Björnstjerne Björnson. Praha: Alois Srdce, 1924
  • Duchaplný rytíř Don Quijote de la ManchaMiguel de Cervantes Saavedra. Praha: Družstevní práce (DP), 1924
  • Ruda. I, Muži, kteří to vykonali – Ernst Didring; ze švédštiny. Praha: Melantrich, 1927
  • Obětovaná: (Lízočka) – Lebeděv Morskoj. Praha: J. R. Vilímek,1927
  • Gertruda ColdbjörnsenovaAmalie Berha Skram. Karlovy Vary: Kartografie, 1927
  • Kamarádi: komedie ve čtyřech dějstvích – August Strindberg. 1927
  • Syn severu a jihu: romantický obraz z revoluce v Paříži 1848 – August Blanche; ze švédštiny. Praha: v. n., 1928
  • Kniha lásky – August Strindberg. Praha: A. Srdce, 1928
  • Nora: činohra o třech dějstvích – Henrik Ibsen. Praha: Bohumil Janda, 1929
  • Konstance Ringová: román – Amalie Skram. Praha: J. R. Vilímek, 1930
  • Hoši z ostrova: román – Olav Duun. Praha: F. Topič, 1931
  • Lidé z Juviku. I.–VI. – Olav Duun. Praha: F. Topič, 1932–1934
  • StalinEssad Bej; z němčiny. Praha: J. R. Vilímek, 1932
  • Píseň krveKristofer Uppdal; z norštiny. Praha: F. Topič, 1932
  • Chameleon: román – Johan Bojer; z norštiny. Praha: DP, 1933
  • Císař šel, generálové zůstali: román Německa – Theodor Plivier. Praha: J. Toužimský, 1933
  • JennySigrid Undset. Praha: Ladislav Kuncíř, 1933
  • Ditta, dcera člověkaMartin Andersen Nexö. Praha: DP, 1935
  • Pergamenová listinaKarl Holter; z norštiny. Praha: Evropský literární klub, 1937
  • Dobrodružství lesů: román o stříbrné lišce – Mikkjel Fønhus; z norštiny. Praha: J. R. Vilímek, 1947
  • Vzpomínky – Martin Andersen Nexö; překlad přehlédl a poznámkami opatřil Jan Rak. Praha: Svoboda, 1949

Nakladatel

Odkazy

Reference

  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  2. Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1887-1890). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. 
  3. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. (Antonín Dolenský). S. 209. 

Literatura

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hugo Kosterka.jpg
Portrét – Hugo Kosterka (1867-1956), Český překladatel a vydavatel.