Hugo Kosterka

Hugo Kosterka
Hugo Kosterka
Rodné jméno	Hugo Karel Maria Kosterka
Narození	9. dubna 1867; Valašské Meziříčí; Rakouské císařství
Úmrtí	31. května 1956 (ve věku 89 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	překladatel, nakladatel
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	editace, vydávání, překladatelská činnost a literární překlad
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Kosterka (9. dubna 1867 Valašské Meziříčí^[1] – 31. května 1956 Praha) byl moravský překladatel a nakladatel.

Život

Narodil se v rodině "velkoměšťana" Hugo Kosterky a Žofie rozené Antonidesové.

Roku 1888 absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy university v Praze.^[2] Pracoval nejprve jako poštovní úředník a později byl radou Ministerstva pošt a telegrafů.

Spoluzaložil časopis Moderní revue, který po dva roky sám redigoval. Vydával knižnici Symposion – knihy nové doby, v níž vyšla díla Březinova, Karáskova, Theerova aj. Taktéž vydával Knihovnu pro filosofii, mystiku a okkultismus.

Vynikal jako překladatel. Překlady publikoval od roku 1890 do roku 1950 a soustředil se na literaturu severskou, později i portugalskou, španělskou, chorvatskou, francouzskou a další. Uváděl k nám např. B. Bjørnsona, H. Ibsena, K. Hamsuna, A. Garborga, S. Lagerlöfovou, A. Strindberga, M. A. Nexøho, O. Duuna, Pedra Antonia de Alarcóna aj. Byl vyznamenán norskými a švédskými královskými řády.

V Praze XII bydlel na adrese Rumunská 17.^[3]

Dílo

Překlady

Mňau: román – Benito Pérez Galdós. Praha: Josef Richard Vilímek, 18--
Umdlené duše: román – Arne Garborg. Praha: Vzdělávací bibliotéka (VB), 189-
Pan: ze zápisek poručíka Tomáše Glahna – Knut Hamsun. Praha: VB, 189-
Žena a láska: román – Anna Charlotta Edgren-Leffler; ze švédštiny. Praha: VB, 189-
Manžel z ochoty – Richard Savage; z angličtiny. Praha: J. R. Vilímek, 189-
Manželství: dvanácte povídek – August Strindberg. Praha: VB, 189-
Nový systém: drama v 5 jednáních – Björnstjerne Björnson. Praha: Časopis českého studentstva (ČČS), 1890
U maminky – Arne Garborg. Praha: VB, 189-
Slunce – Viggo Stuckenberg; z dánštiny. Praha: vlastním nákladem, 1898
Jed: román – Alexander L. Kielland. Praha: ČČS, 1891
O svobodě – John Stuart Mill; přeložil s V. Petrželkou. Praha: ČČS, 1891
Návštěva: drama ve 2 jednáních – Edvard Brandes; z dánštiny. Praha: ČČS, 1892
Fortuna: román – Alexander L. Kielland. Praha: ČČS, 1892
Dědictví Kurtův: román – Björnstjerne Björnson. Praha: ČČS, 1893
Na božích cestách: román – Björnstjerne Björnson. Praha: Jan Otto, 1894
Když listí padá-: povídky – Helene Nyblom; ze švédštiny. Praha: František Šimáček, 1894
Zločin z pověry: povídka – Emilia Pardo-Bazán; ze španělštiny. Praha: J. Otto, 1894
Dobrodružná závěť – Jules Verne. illustroval George Roux. Praha: J. R. Vilímek, 1894
Čtyři ďábli a jiné novely – Herman Bang. Praha: F. Šimáček, 1896
Prach – Björnstjerne Björnson. Praha: F. Šimáček, 1896
Sova: drama v jednom dějství – Gabriel Finne. Praha: VB, 1896
Nepochopení života – Gustaf af Geijerstam; ze švédštiny. Praha: F. Šimáček, 1896
Na břehu moře: román – August Strindberg. Praha: VB, 1896?
Jednoženství a mnohoženství – Björnstjern Bjöerson. Praha: Josef Pelcl, 1897
Rozmarná žena: román – Emilie Flygare Carlén; ze švédštiny. Praha: F. Šimáček, 1897
Měděný had: román o třech knihách – Thomas P. Krag; z norštiny. Praha: J. R. Vilímek, 1897
Absolonovy vlasy – Björnstjerne Björnson. Praha: J. Otto, 1898
Gustaf Lindorm: román – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček,1898
Jeden rok: povídka – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1898
Panenská věž: román na moři a na zemi – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1898
Průkopníci a věštci – O. Hansson. Praha: J. Pelcl, 1898
Poustevník na skále Svatojanské: román z pobřeží – Emilie Flyfare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1899
Arkýřové světničky: obraz ze života ženy – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1900
Soukojenci: román – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1900
Rodina v údolí: novela – Emilie Elygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
Růže Tistelönská: vypravování ze západního Skargardu – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
Šťastný sňatek: novela – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
Waldemar Klein: novella – Emilie Flygare Carlén. Praha: F. Šimáček, 1902
Král zlaté řeky, aneb, Černí bratři: pohádka ze Štýrska – John Ruskin; ilustroval Jan Šír. Praha: v. n., 1902
Hlad – Knut Hamsun. Praha: Hejda a Tuček, 1902?
Selští studenti: román – Arne Garborg. Praha: Karel Stanislav Sokol, 1903
Muži: román – Arne Garborg. Praha: K. S. Sokol, 1904?
Psanci a jiné povídky – Selma Lagerlöf. Praha: Máj, 1904
Aebeloe: román – Sophus Michaëlis; z dánštiny. Praha: v. n., 1904
Stará komnata – Carl Ewald. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1905
Syn Cordtův: knihy "Stará komnata" druhý, samostatný díl: román – Carl Ewald. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1905
Stavitel Solness: drama ve třech jednáních – Henrik Ibsen. Praha: F. Šimáček, 1905
Viktorie: historie lásky – Knut Hamsun. Praha: Kamilla Neumannová, 1906
Mary: román – Björnstjerne Björnson. Praha: Máj, 1907
Odumřelý – Viggo Stuckenberg; přeložil a napsal úvodní glossu o autorovi. Královské Vinohrady: F. Adámek, 1907
Šedý dům: román – Herman Bang; z dánštiny. Praha: K. S. Sokol, 1908
Tiché jezero – Carl Ewald. Praha: František Topič, 1908
Gösta Berling: román – Selma Lagerlöf. Praha: K. S. Sokol, 1909
Michael Strogov: (z Moskvy do Irkutska). Díl druhý – Jules Verne; přeložili Jaroslav Pšenička a Hugo Kosterka. Praha: Bedřich Kočí, 1910
Nebezpečný věk: dopisy a útržky z deníku – Karin Michaëlis; z dánštiny. Praha: Antonín Hajna, 1911
Súčtování: komedie o 1 jednání – Gustav Wied; z dánštiny. Praha: J. R. Vilímek,1911
S Hedinem celým světem. Díl I. – Sven Hedin; přeložili Jiří Guth a H. Kosterka. Praha: J. R. Vilímek, 1912
S Hedinem celým světem. Díl II. – Sven Hedin. Praha: J. R. Vilímek, 1912
Vojta Proklouz – Bernt Lie; z norštiny; illustroval Fr. Horník. Praha: J. R. Vilímek, 1912
In vino veritas – Sören Kierkegaard; z dánštiny. Praha: v. n., 1913?
Ptáci v kleci – Thore Blanche; ze švédštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 60. Praha: J. R. Vilímek, 1914
Kapesník – Helge Rode; z dánštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 100. Praha: J. R. Vilímek, 1916
Borové šištičky: kniha pro hochy – Karl-Erik Forsslund; ze švédštiny. Praha: Hejda a Tuček, 1918
Na rozkoši – Thomas P. Krag; z norštiny. Praha: Čsl. podniky tiskařské a vydavatelské (ČPTV), 1920
Veselé historky – Gustav Wied; z dánštiny. Praha: ČPTV, 1920
Šlo štěstí kolem – Gustaf af Geijerstam. Praha: ČPTV,1921
Hora světla: román ve třech dílech – Louis Couperus; přeložil a napsal doslov; závěr a poznámku napsal Josef Šebor. Praha: J. R. Vilímek 1922
Ženy u studny: román ve 2 dílech – Knut Hamsun. Praha: Hejda a Tuček, 1922
Tajemství silnice z Cintry: dopisy psané "Dennímu zpravodaji" – Eça de Gueiroz a Ramalho Ortigão; z portugalštiny. Praha: Národní politika, 1922
Vlajky nad městem a přístavem: román manželství – Björnstjerne Björnson. Praha: Alois Srdce, 1924
Duchaplný rytíř Don Quijote de la Mancha – Miguel de Cervantes Saavedra. Praha: Družstevní práce (DP), 1924
Ruda. I, Muži, kteří to vykonali – Ernst Didring; ze švédštiny. Praha: Melantrich, 1927
Obětovaná: (Lízočka) – Lebeděv Morskoj. Praha: J. R. Vilímek,1927
Gertruda Coldbjörnsenova – Amalie Berha Skram. Karlovy Vary: Kartografie, 1927
Kamarádi: komedie ve čtyřech dějstvích – August Strindberg. 1927
Syn severu a jihu: romantický obraz z revoluce v Paříži 1848 – August Blanche; ze švédštiny. Praha: v. n., 1928
Kniha lásky – August Strindberg. Praha: A. Srdce, 1928
Nora: činohra o třech dějstvích – Henrik Ibsen. Praha: Bohumil Janda, 1929
Konstance Ringová: román – Amalie Skram. Praha: J. R. Vilímek, 1930
Hoši z ostrova: román – Olav Duun. Praha: F. Topič, 1931
Lidé z Juviku. I.–VI. – Olav Duun. Praha: F. Topič, 1932–1934
Stalin – Essad Bej; z němčiny. Praha: J. R. Vilímek, 1932
Píseň krve – Kristofer Uppdal; z norštiny. Praha: F. Topič, 1932
Chameleon: román – Johan Bojer; z norštiny. Praha: DP, 1933
Císař šel, generálové zůstali: román Německa – Theodor Plivier. Praha: J. Toužimský, 1933
Jenny – Sigrid Undset. Praha: Ladislav Kuncíř, 1933
Ditta, dcera člověka – Martin Andersen Nexö. Praha: DP, 1935
Pergamenová listina – Karl Holter; z norštiny. Praha: Evropský literární klub, 1937
Dobrodružství lesů: román o stříbrné lišce – Mikkjel Fønhus; z norštiny. Praha: J. R. Vilímek, 1947
Vzpomínky – Martin Andersen Nexö; překlad přehlédl a poznámkami opatřil Jan Rak. Praha: Svoboda, 1949

Nakladatel

Dissonance – Karel Kamínek. Praha: 1897?
Ideje zítřku: Henrik Ibsen; Walt Whitman (1894–1898) – Jiří Karásek. Praha: 1900
Písně na pobřeží – Emanuel šlechtic z Lešehradu. Praha: 1900
Co století umírá: psychologická studie – Scipio Sighele; překlad Arnošta Procházky. Praha: 1900
Die Thueren des Lebens – Paul Leppin; mit einer Zeichnung von Ferdinand Krombholz. Praha: 1901
Dobrodružství Arthura Gordona Pyma – Edgar Allan Poe; přeložil Jiří Živný. Praha: 1902
Hudba pramenů – Otokar Březina. Praha: 1903
Renaissanční touhy v umění: kritické studie: psáno v letech 1893–1902 – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1903
Sodoma: Kniha pohanská – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1903
Otokar Březina: essay – Miloš Marten. Praha: 1903
Písně. Sešit 1 [hudebnina]: zpěv a klavír – Karel Moor; texty Jiří Karmín; Karel Hlaváček; Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1903
Větry od pólů: básně – Otokar Březina. Praha: 1905
Feminissima: psychická etuda – Karel Chr. Liska. Praha: 1905
Chimaerické výpravy: kritické studie – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1906
Umění jako kritika života: literární studie: psáno v letech 1894–1900 – Jiří Karásek ze Lvovic. Praha: 1906
Ruce: básně – Otokar Březina; s výzdobou od Františka Bílka. Praha: 1908

Odkazy

Reference

↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
↑ Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1887-1890). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.
↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. (Antonín Dolenský). S. 209.

Literatura

Z nakladatelského ovzduší let devadesátých: zvláštní otisk ze sborníku "Kniha a národ 1879–1939", vydaného k šedesátiletému trvání Svazu českých knihkupců a nakladatelů k "Měsíci české knihy" v prosinci 1939 – Jan Thon [Antonín Hajn, Hugo Kosterka, Jan Laichter, Josef Pelcl, Arnošt Procházka]. Praha: Jan Thon, 1940
Kosterka Hugo, 1867–1956: edice inventářů č. 287 – Karol Bílek. Literární archív Památníku národního písemnictví, 1975

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hugo Kosterka na Wikimedia Commons
Autor Hugo Kosterka ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Kosterka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Kosterka (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hugo Kosterka
Hugo Kosterka v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Ondřej Vimr: When the Iron Curtain Falls, stručné dějiny překladu ze skandinávských literatur do češtiny v letech 1890–1950 s Hugem Kosterkou jako ústřední překladatelskou osobností (anglicky, PDF)

[matrika-1] Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.

[2] Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1887-1890). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-09-25]. Dostupné online.

[3] Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. (Antonín Dolenský). S. 209.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály