Hugo von Klobus

Hugo baron von Klobus
Zemský velitel v Chorvatském království (13. armádní sbor)
Ve funkci:
1902 – 1905
PředchůdceAnton von Bechtolsheim
NástupceFelix hrabě Orsini-Rosenberg
Velitel pevnosti Josefov (9. armádní sbor)
Ve funkci:
1899 – 1902
PředchůdceEmanuel von Merta
NástupceFranz Xaver von Schönaich
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1901), polní podmaršál (1894), generálmajor (1888)

Narození14. února 1840
Brno
Úmrtí17. listopadu 1906 (ve věku 66 let)
Vídeň
Titulbaron (1905)
ChoťMarie von Klobus
Profesekartograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo svobodný pán von Klobus (německy Hugo Freiherr von Klobus) (14. února 1840 Brno17. listopadu 1906 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Pocházel z Brna a v armádě sloužil od roku 1855, zúčastnil se několika válečných tažení a později vystřídal službu u různých posádek v celé monarchii. V letech 1899–1902 byl velitelem pevnosti Josefov (9. armádní sbor) a nakonec zastával post zemského velitele v Chorvatském království (13. armádní sbor, 1902–1905). V c. k. armádě dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1901) a při odchodu do výslužby získal titul barona (1905). Jeho tchánem byl významný politik Alois Pražák.

Životopis

Erb rodu Klobusů

Pocházel z Brna, narodil se jako mladší syn guberniálního rady Ignáce Klobuse (17950–1883). Do armády vstoupil jako kadet v roce 1855, službu začínal u 21. pěšího pluku. Za války proti Sardinii byl již nadporučíkem u 27. pěšího pluku (1859) a poté si v letech 1861–1863 doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni. Jako absolvent byl přidělen ke generálnímu štábu a v prusko-rakouské válce bojoval v hodnosti kapitána (1866). Poté sloužil u různých jednotek a postupoval v hodnostech (major 1877, podplukovník 1879), jako velitel 19. batalionu polních myslivců se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. V roce 1882 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem pěšího pluku č. 74 v Jičíně.[1]

V roce 1888 získal hodnost generálmajora a byl velitelem 18. pěší brigády v Praze.[2] V roce 1894 postoupil do hodnosti polního podmaršála, následně velel 27. pěší divizi v Košicích[3] a od roku 1895 7. pěší divizi v Osijeku.[4] V letech 1899–1902 zastával funkci velitele IX. armádního sboru v Litoměřicích, respektive velitele pevnosti Josefov.[5] V roce 1901 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra[6] a nakonec byl v letech 1902–1905 velitelem XIII. armádního sboru v Záhřebu, respektive vrchním velitelem pro Chorvatské království.[7][8] K datu 1. května 1905 byl na vlastní žádost penzionován[9] a usadil se ve Vídni, kde o rok později zemřel. Vynikl mimo jiné jako odborník na kartografii a podílel se na moderním mapovém zpracování Tyrolska a Sedmihradska.

Tituly a ocenění

Již v roce 1865 byl spolu s otcem a starším bratrem Adolfem povýšen do šlechtického stavu. Za účast ve válkách z let 1859 a 1866 obdržel Vojenský záslužný kříž a Vojenskou záslužnou medaili. Účast na okupaci Bosny a Hercegoviny mu pak vynesla Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1878). V roce 1887 získal rytířský kříž Leopoldova řádu, později obdržel Řád železné koruny II. třídy (1898) a nakonec v roce 1902 Řád železné koruny I. třídy. Od zahraničních panovníků získal pruský Řád koruny II. třídy a srbský Řád Takova I. třídy.[10] Jako velitel armádního sboru byl v roce 1899 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[11] Od roku 1900 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 94 posádkově příslušného do Turnova se štábem v Terezíně.[12][13] Před odchodem do penze byl v dubnu 1905 povýšen do stavu svobodných pánů, diplom byl vystaven 28. června téhož roku.[14]

Rodina

V roce 1874 se v Meranu oženil s Marií Pražákovou (1854–1907), dcerou významného politika Aloise Pražáka.[15] Sňatek se odkládal několik let, protože Hugova matka v té době neuváženými finančními transakcemi rodinu Klobusů do vysokého zadlužení. Nevěstina matka Antonie Pražáková proto delší dobu odmítala na sňatek přistoupit.[16] Manželství zůstalo bezdětné. Hugovými švagry byli ministerský rada Vladimír Pražák (1852–1927) a říšský poslanec Otakar Pražák.[17]

Starší bratr Adolf (*1837) sloužil také v armádě a přiženil se do vlivné olomoucké rodiny Primavesi. Po Hugovi převzal v roce 1906 nárok na titul barona.[18] Adolf a jeho potomstvo vlastnili majetek v Haliči (zámek Łodygowice a také velkostatek Výšovice na Prostějovsku.[19]

Odkazy

Reference

  1. Kais. königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1883; s. 129, 412 dostupné online
  2. Anhang zum Schematismus für das k.u.k. Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 18, 42 dostupné online
  3. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 95, 126 dostupné online
  4. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 111 dostupné online
  5. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 261, 689 dostupné online
  6. Seznam rakousko-uherských generálů 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  7. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 134, 149 dostupné online
  8. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  9. Služební postup Huga Klobuse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 88 dostupné online
  10. Seznam řádů a vyznamenání Huga Klobuse in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 273 dostupné online
  11. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 214 dostupné online
  12. Pěší pluk č. 94 na webu valka.cz dostupné online
  13. Seznam majitelů pěšího pluku č. 94 in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 566 dostupné online
  14. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1907; s. 392 (heslo Klobus) dostupné online
  15. Marie Pražáková na webu Enckylopedie města Brna dostupné online
  16. Historie rodiny Klobusů dostupné online
  17. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1907; s. 612–613 (heslo Pražák) dostupné online
  18. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1909; s. 398–399 (heslo Klobus) dostupné online
  19. KACHEL, Jacek: Łodygowice na starej fotografii; Łodygowice, 2017; s. 117–124 ISBN 978-83-948222-0-0 dostupné online

Literatura

  • VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2018; Praha, 2012; s. 198–201 (heslo Klobus) ISBN 978-80-904241-9-7

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Freiherr von Klobus.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of baron Hugo von Klobus (1840–1906), General in Austro-hungarian Army.
Hugo von Klobus.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Baron Hugo von Klobus (1840–1906), General of Austro-hungarian Army