Human Accomplishment

Human Accomplishment
AutorCharles A. Murray
Původní názevHuman Accomplishment
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
VydavatelHarperCollins
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Human Accomplishment: The Pursuit of Excellence in the Arts and Sciences, 800 BC to 1950 je kniha vydaná v roce 2003, jejímž autorem je Charles Murray.

Autor v ní analyzuje míru, jakou přispěli jednotlivci a státy k rozvoji věd a umění v období od starověku do poloviny dvacátého století. Snaží se toho docílit pomocí určení množství místa, které je jim věnováno v různých referenčních pracích a odborných publikacích. Toto vědní odvětví se nazývá historiometrie. Z Murrayových výsledků vyplývá, že téměř veškerý vědecký pokrok je dílem Evropanů a jejich potomků (Američanů, Australanů, Kanaďanů a Novozélanďanů). 97 % vědeckého pokroku tedy připadá na Evropany včetně Židů, 2 % na Asiaty a 1 % na Araby.[1]

Role menšin

V kapitole 12 nazvané "...and of dead white males" se autor zabývá především rolí těch, kdo nespadají do skupiny bílých mužů (tedy téže skupiny, která vykazuje drtivý podíl nejvýznamnějších osobností). Do této kategorie spadají ženy a Židé a jiné menšiny. Rozebírá se zde jejich role v souvislosti s jejich vynálezy a příspěvky lidstvu.

Ženy

Autor nejprve analyzuje podíl žen na vědeckých objevech, které přispěly k rozvoji společnosti ("accomplishments"). Podle jeho zjištění mají ženy na takovýchto objevech jen velmi malý podíl. Podle autorova vlastního historiometrického výzkumu tvořily ženy celkem 2.2% všech významných světových osobností mezi 800 př.-1950. Mezi lety 1900 a 1950 ženy tvořily pouze 5% z celkového počtu osobností činných v exaktních vědách ("hard sciences"), 3 procenta v matematice, 7 % v medicíně a 0 % v technologiích. Po roce 1950 se situace příliš nezměnila. Zastoupení žen – laureátek Nobelovy ceny činilo v letech 1900-1950 4 % a v letech 1951-2000 pouze 3 %.[pozn 1]Polem, kde jsou ženy nejvíce činné, je literatura, kde se také poslední dobou nejvíce zvyšuje jejich procentuální zastoupení. Nejvíce jsou zastoupeny v japonské literatuře s 8 % významných jmen; nejslavnější spisovatelkou japonské literatury je Murasaki Šikibu (autorka knihy Příběh prince Gendžiho), která se v Murrayově žebříčku japonské litereatury umístila třetí.

Příčiny

Autor si klade otázku: když Židé po začátku osvícenství a emancipace byli schopni dosáhnout takového úspěchu, proč totéž neudělaly i ženy? Odpovídá si těmito způsoby:

  1. Environmentální příčiny. Problémy spojené se sňatkem a mateřstvím. Žena si musela vybrat mezi kariérou a mateřstvím. Autor vysvětluje roli mateřství v životě ženy, kterou charakterizuje jako „life-altering experience“. Muži podle si podle autora musí hledat náhražku mateřství v práci. Pro ženy, které již jsou matkami, se pravděpodobnost úspěchu v umění a vědě prudce snižuje.
  2. Vrozené příčiny. Murray zde nabízí vysvětlení, které je podle jeho vyjádření i jeho osobním názorem, totiž že rozdíly mezi muži a ženami jsou důsledkem vrozených příčin. Uvádí příklady toho, že patriarchát je nevyhnutelný a ukazuje, že lidské společnosti jsou bez rozdílu založeny na odlišnostech mezi muži a ženami. Rozdíly v attainmentu mohou mít několik příčin. Jedna teorie předpokládá, základní roli agresivity v tomto schématu. Muži mají díky testosteronu větší agresivitu, jsou tudíž schopni bezohledně soupeřit a jít za svým cílem. Přestože muži a ženy mají stejnou průměrnou inteligenci, muži se častěji nacházejí v extrémech tohoto spektra, tzn. muži mají tendenci být buď vysoce inteligentní nebo podprůměrně inteligentní, méně se jich nachází ve středu tohoto spektra. Další vysvětlení spočívá v tom, že podoba mužského a ženského mozku je odlišná. Muži mají z evolučního hlediska více rozvinuté prostorové schopnosti, ženy verbální schopnosti. To také odpovídá zastoupení žen v accomplishmentech. Obecně se dá říct, že zastoupení žen se snižuje od méně abstraktního k více abstraktnímu. Ženy jsou například zastoupeny podle knihy výrazně více v literatuře, méně v umění a nejméně ve skládání hudby (0.2 %), protože to vyžaduje pokročilou schopnost abstraktního uvažování. Také výzkum Marie Curie, asi nejslavnější vědkyně, byl z velké části založen na konkrétních, nikoli abstraktních, poznatcích.

Židé

Zastoupení Židů ve všech oblastech vědeckého poznání a umění je extrémně disproporční vzhledem k jejich počtu. Před počátkem 19. století však jejich zastoupení bylo mnohem slabší. Murray uvádí citaci Raphaela Pataie: „Náhlost, se kterou se Židé začali objevovat ... je naprosto ohromující. Vypadalo to, jakoby se velký rezervoár židovského talentu, dosud uvězněný za zdí talmudského učení, náhle rozlil do všech oblastí nežidovské kulturní činnosti.

Mezi lety 1830 – 1870 se objevilo 16 židovských významných osobností, v letech 1870 – 1910 jich už bylo 40 a v období 1910-1950, které zahrnuje i dobu 2.světové války, se jejich množství téměř ztrojnásobilo na 114.

V letech 1870-1950 byli Židé nadpočetně zastoupeni ve všech oblastech, např. ve filosofii byl poměr zastoupení významných osobností k jejich očekávanému počtu 14:1, v matematice 12:1 a ve fyzice 9:1. Dále, Židé v letech 1901 – 1950 získali 14 % všech Nobelových cen, v letech 1951-2000 to už bylo 29%.[pozn 1], 18 ze 46 laureátů Nobelovy ceny za ekonomii (39%) jsou také Židé.

Úpadek Evropy

V letech 1850 – 1950 měl accomplishment tendenci klesat – což je zajímavé, přihlédneme-li k obrovskému rozšíření vzdělání v této době. Snižování množství vědeckých vynálezů se podle knihy postupem času stává nevyhnutelné, protože vzrůstající komplexita vědeckého poznání nedovoluje učinit tolik nových vynálezů, které by nevyžadovaly předchozí znalosti. Murray věří, že v umění ke zpomalení rozvoje došlo v důsledku ztráty víry ve smysl života a důležitost jednotlivce, a to zejména v post-freudovské době.

Murray očekává, že za 200 let si lidé nebudou pamatovat téměř žádné umění z druhé poloviny 20. století. Evropa, vlast géniů, se zhroutila do pohodlné kulturní stáze připomínající Řím v 2. století n. l. Kromě filosofického vysvětlení se nabízí také vysvětlení praktická, jako je genocida Židů v průběhu 2. světové války (Židé byli dlouhodobě nejúspěnější etnickou skupinou, od roku 1870 měli šestkrát větší šanci stát se významnými osobnostmi a tudíž být zahrnuti v Murrayově seznamu), vzestup anti-elitářské ideologie, a úpadek nacionalismu.

Tabulky

MatematikaSkóre
Leonhard Euler100
Isaac Newton89
Eukleides83
C. F. Gauss81
Pierre de Fermat72
Gottfried Leibniz72
René Descartes54
Georg Cantor50
Blaise Pascal47
Bernhard Riemann47
David Hilbert40
Jakob Bernoulli40
Diofantos39
Gerolamo Cardano37
François Viète36
Adrien-Marie Legendre36
John Wallis36
A. L. Cauchy35
Fibonacci34
Archimedes33
Západní filosofieSkóre
Aristoteles100
Platon87
Immanuel Kant74
René Descartes51
G. W. F. Hegel46
Tomáš Akvinský39
John Locke37
David Hume36
Augustinus30
Baruch Spinoza27
Gottfried Leibniz27
Sokrates26
Arthur Schopenhauer24
George Berkeley21
Friedrich Nietzsche20
Thomas Hobbes19
Bertrand Russell18
Jean-Jacques Rousseau17
Plotinos17
J. G. Fichte17
FyzikaSkóre
Isaac Newton100
Albert Einstein100
Ernest Rutherford88
Michael Faraday86
Galileo Galilei83
Henry Cavendish57
Niels Bohr52
J. J. Thomson50
James Clerk Maxwell50
Pierre Curie47
Gustav Kirchhoff43
Enrico Fermi42
Werner Heisenberg41
Marie Curie41
Paul Dirac40
James Prescott Joule40
Christiaan Huygens39
William Gilbert37
Thomas Young37
Robert Hooke36
Západní hudbaSkóre
Ludwig van Beethoven100
Wolfgang Amadeus Mozart100
Johann Sebastian Bach87
Richard Wagner80
Joseph Haydn56
Georg Friedrich Händel46
Igor Stravinskij45
Claude Debussy45
Franz Liszt45
Franz Schubert44
Robert Schumann42
Hector Berlioz41
Arnold Schoenberg39
Johannes Brahms35
Frédéric Chopin32
Claudio Monteverdi31
Giuseppe Verdi30
Felix Mendelssohn30
Carl Maria von Weber27
Christoph Willibald Gluck26
Čínská literaturaSkóre
Tu Fu100
Li Bai87
Bai Juyi86
Su Shi83
Han Yu80
Qu Yuan78
Sima Qian68
Tao Qian68
Ouyang Xiu61
Yuan Zhen49
Guan Hanqing45
Sima Xiangru41
Liu Zongyuan40
Ban Gu37
Wang Wei35
Luo Guanzhong34
Ma Zhiyuan34
Wang Shifu34
Song Yu33
Cao Xueqin32
Západní uměníSkóre
Michelangelo100
Pablo Picasso77
Rafael73
Leonardo da Vinci61
Tizian60
Albrecht Dürer56
Rembrandt56
Giotto54
Gian Lorenzo Bernini53
Paul Cézanne50
Peter Paul Rubens49
Caravaggio43
Diego Velázquez43
Donatello42
Jan van Eyck42
Goya41
Claude Monet41
Masaccio41
Vincent Van Gogh40
Paul Gauguin38
Věda – všechny disciplínySkóre
Isaac Newton100
Galileo Galilei89
Aristoteles78
Johannes Kepler53
Antoine Lavoisier51
René Descartes51
Christiaan Huygens49
Pierre-Simon Laplace48
Albert Einstein48
Michael Faraday46
Louis Pasteur46
Ptolemaios43
Robert Hooke41
Gottfried Leibniz40
Ernest Rutherford40
Leonhard Euler39
Charles Darwin37
Jöns Jacob Berzelius36
Eukleides36
James Clerk Maxwell35
Západní literaturaSkóre
William Shakespeare100
J. W. Goethe81
Dante Alighieri62
Vergilius55
Homér54
Jean-Jacques Rousseau48
Voltaire47
Molière43
G. G. Byron42
Lev Tolstoj42
Fjodor Dostojevskij41
Petrarca40
Victor Hugo40
Friedrich Schiller38
Giovanni Boccaccio35
Horatius35
Euripides35
Jean Racine34
Walter Scott33
Henrik Ibsen32
TechnikaSkóre
James Watt100
Thomas Edison100
Leonardo da Vinci60
Christian Huygens51
Archimédes51
Guglielmo Marconi50
Vitruvius43
John Smeaton37
Henry Bessemer34
Thomas Newcomen33
Charles Babbage33
Carl Wilhelm Siemens32
John Wilkinson32
Benjamin Franklin32
Charles Wheatstone32
Alfred Nobel32
Michael Faraday31
Denis Papin31
George Stephenson30
Samuel Morse30

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. MURRAY, Charles. Human Accomplishment: The Pursuit of Excellence in the Arts and Sciences, 800 BC to 1950. [s.l.]: HarperCollins, 2003. 688 s. Dostupné online. ISBN 978-0060192471. Kapitola 11., s. 252. (angličtina) 

Poznámky

  1. a b Ve výpočtu nejsou zahrnuty ceny za ekonomii, udílené až od roku 1969, a ceny za mír.