Humberto Delgado

Humberto Delgado

Rodné jménoHumberto da Silva Delgado
Narození15. května 1906
Brogueira
Úmrtí13. února 1965 (ve věku 58 let)
Olivenza, Španělský státŠpanělský stát Španělský stát
Místo pohřbeníKostel svaté Engrácie
RodičeJoaquim da Silva Delgado a Maria do Ó Pereira Delgado
Vojenská kariéra
Hodnostgenerál
SložkaPortugalské letectvo
Vyznamenáníkomandér Řádu svatého Jakuba od meče
komandér Záslužné legie
velkokříž Řádu avizských rytířů
komandér Řádu britského impéria
Commander of the Military Order of Christ
Grand Officer of the Military Order of Avis
Commander of the Military Order of Avis
Officer of the Military Order of Avis
velkokříž Řádu svobody
Officer of the Order of Public Instruction
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Socha generála Humberta Delgada v Portu

Humberto da Silva Delgado (15. května 1906 Brogueira13. února 1965 Olivenza) byl portugalský generál letectva. V režimu portugalského vůdce Antónia Salazara nejprve získal vysoké funkce, později se však stal jeho kritikem. V roce 1958 kandidoval v prezidentských volbách, které však byly zmanipulované; oficiálně v nich získal jen asi čtvrtinu hlasů, což neodpovídalo jeho široké popularitě.

Změny poměrů pak chtěl dosáhnout vojenským převratem. V době jeho příprav byl na španělském území blízko portugalských hranic zavražděn tajnou policií PIDE.

Život

Humberto Delgado se narodil ve vojenské rodině (jeho otec byl od roku 1912 velitelem dělostřelecké divize). Absolvoval vojenské gymnázium, poté vojenskou akademii. V letech 1926 až 1928 přešel od dělostřelectva k letectvu.[1]

Stal se nejmladším členem generálního štábu armády a konzultantem ustavení vojenské jednotky rychlého zásahu, která měla být připravena k potlačování vnitřních nepokojů. V této době se totiž formoval autoritativní režim Antónia Salazara.

Roku 1944 byl Delgado jmenován generálním ředitelem civilního letectva. Od roku 1947 zastupoval Portugalsko v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), později se stal leteckým přidělencem u NATO ve Washingtonu. Na podzim 1957 se vrátil do Portugalska a opět vykonával funkci ředitele civilního letectva.

Účast v prezidentských volbách

Dne 25. října 1957 přijal nabídku reprezentovat nekomunistickou opozici v portugalských prezidentských volbách roku 1958. Jeho protivníkem se stal dlouholetý ministr válečného námořnictva, kontradmirál Américo Tomás. Když byl tiskem dotázán, co udělá s premiérem Salazarem, když ve volbách zvítězí, odpověděl: „Samozřejmě ho propustím.“ Touto slavnou větou si získal přezdívku „nebojácný generál“ a velkou popularitu. Ve volební kampani zdůrazňoval nutnost demokratizace režimu a jeho reforem.

Podle oficiálních výsledků získal veřejností masově podporovaný Delgado jen necelých 24 % hlasů, zatímco Tomás přes 76 % hlasů. Výsledek byl zřetelný podvod, a země tak v červnu zažila vlnu protestů a stávek.[2]

Přes svou prohru Delgado představitelům moci nepřestal vadit – armádních funkcí byl zbaven, stejně jako funkce ředitele civilního letectva. Založil opoziční Nezávislé národní hnutí (Movimiento Nacional Independente, MNI), kterému ale činnost komplikovala tajná policie PIDE. Opozice se proto pokusila odstranit salazarismus násilně; konspirace vedená Delgadem byla však v prosinci 1958 odhalena.[1] Začátkem roku 1959 se Delgado vyhnul zatčení tím, že byl na brazilském velvyslanectví v Lisabonu, 21. dubna téhož roku odletěl do Brazílie.

V lednu 1964 začal v Lisabonu proces s 90 představiteli opozice včetně Delgada, který byl souzen v nepřítomnosti. V té době pobýval v Čechách – na zámku v Dobříši jednal na ilegální II. konferenci Vlastenecké fronty národního osvobození (Frente Patriótica de Libertação Nacional – FPLN), založené v prosinci 1962 v Alžíru. Kvůli zdravotním potížím byl operován a hospitalizován ve Státním sanatoriu Sanopz na Smíchově. V Praze ho tehdy navštívil mladý právník, budoucí portugalský prezident Mário Soares, který přitom riskoval potíže při překračování železné opony.[1]

Počátkem roku 1965 byl Delgado ve Španělsku blízko portugalských hranic. Dne 11. února se nejspíše dostal do Portugalska, kde se měla konat přípravná schůzka k vojenskému převratu. Tam zřejmě padl do léčky PIDE, která jej v oblasti u španělských měst Badajoz a Olivenza zavraždila. Jeho vraždu provedl agent PIDE Casimiro Monteiro.

Od 23. února 1965 byl Delgado spolu se svou brazilskou sekretářkou nezvěstný. Jejich těla byla nalezena až 24. dubna téhož roku u španělské pohraniční obce Villanueva del Fresno, asi 65 km jižně od Badajozu.[1]

Vyznamenání

StátStuhaNázevDatum udělení
PortugalskoPortugalsko Portugalsko[3]důstojník Řádu avizských rytířů1936, 24. prosince
komtur Řádu avizských rytířů1941, 1. října
velkodůstojník Řádu avizských rytířů1951, 5. září
velkokříž Řádu avizských rytířů1957, 11. listopadu
důstojník Ordem da Instrução Pública1941, 17. července
komtur Řádu Kristova1947, 11. dubna
komtur Řádu svatého Jakuba od meče1949, 19. února
velkokříž Řádu svobody1980, 30. června
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíčestný komandér Řádu britského impéria[4]1946, 18. července
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americkédůstojník Legion of Merit[4]1955, 17. září
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoVojenský záslužný kříž s bílým odznakem[4]1945, 7. května

Odkazy

Reference

  1. a b c d KLÍMA, Jan. Generál Humberto Delgado – hrdina rezistence, oběť salazarismu [online]. Univerzita Hradec Králové [cit. 2017-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-09. 
  2. KLÍMA, Jan. Dějiny Portugalska. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-903-4. 
  3. ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS – Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. 
  4. a b c ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS ESTRANGEIRAS – Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
PRT Military Order of Aviz - Officer BAR.svg
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Officer of the Military Order of Aviz
PRT Order of Saint James of the Sword - Commander BAR.svg
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Commander of the Order of Saint James of the Sword (Portugal)
PRT Military Order of Aviz - Grand Officer BAR.png
Military Order of Aviz - Grand Officer
ESP Cruz Merito Militar (Distintivo Blanco) pasador.svg
Autor: LukGasz, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Cross of Military Merit w. White Decoration (Spain)
HumbertoDelgado(S.Apolónia).JPG
Autor: Carlos Luis M C da Cruz, Licence: CC BY-SA 4.0
Humberto Delgado plaque at Santa Apolonia train station in Lisbon.
PRT Order of Christ - Commander BAR.png
Order of Christ - Commander
Humberto Delgado José Rodrigues Henrique Matos 01.jpg
(c) I, Henrique Matos, CC BY 2.5
Statue of Humberto Delgado - Sculptor José Rodrigues - Oporto - Portugal
PRT Military Order of Aviz - Grand Cross BAR.png
Military Order of Aviz - Grand Cross
PRT Military Order of Aviz - Commander BAR.png
Military Order of Aviz - Commander
PRT Order of Liberty - Grand Cross BAR.png
Order of Freedom - Grand Cross
POR Ordem da Instrucao Publica Oficial BAR.svg
Autor: Mboro, Licence: CC0
Ribbon bar: Officer of the Order of Public Instruction – Portugal. (Ordem da Instrução Pública – Oficial).