Humus

Humus je soubor organických látek v půdě původem z odumřelých zbytků rostlin, živočichů a mikrobů smíchaných s minerálním podílem půdy. Tyto látky jsou v různém stupni přeměny.[1] Je to nejúrodnější část půdy.

Horizonty nadložního humusu

  • L = spad nerozložené hmoty
  • F = drť (kostry listů, zbytky jehličí i větviček) částečně rozložené, lze poznat z čeho se skládá
  • H = měl – vše rozloženo, nelze poznat původ, částečná příměs minerální půdní složky z horizontu A

Nadložní humus

Z hlediska kvality může být nadložní humus:

  • Mor – nekvalitní surový humus, hromadící se ve velkých vrstvách. Vzniká v chladném humidním klimatu.
  • Tangel – vypadá jako mor, ale je daleko příznivější; jedná se o vrstvy jehličí kosodřeviny na vápnitém podkladě.
  • Moder – přechod mezi tangelem a mullem, jsou z něj vyluhovány velmi nepříznivé fulvokyseliny, které uvolňují z půdy hliník a železo, což vede k procesu podzolizace.
  • Mull – opak moru, suché aridní (teplé) klima, velmi rychlý rozklad uvolňují se z něj velmi příznivé šedé humínové kyseliny. Je to jediný geologicky zachovatelný humus a proto se nazývá trvalý humus.

Humifikace je přeměna organických látek v humus.

Rozklad humusu

V první fázi dochází díky bakteriím, houbám, plísním, vodě, teplotě, mrazu atd. k rozkladu na jednoduché anorganické látky, např. H2O, CO2, H2S, NH3 (proces se nazývá mineralizace).

Následně pak dochází díky biologické aktivitě ke vzniku velmi složitých organických sloučenin např. humusových kyselin – fáze humifikace. Tyto dvě fáze jsou spolu úzce propojeny a navzájem se prolínají.

Půdotvorné procesy

  • Akumulace – hromadění organických látek
  • Erozní procesy – způsobuje voda, vítr, mráz, biologická aktivita, chemická aktivita roztoků; dochází např. k odnosu, ale i vyluhování částic z půdy
  • Translokační procesy – přesouvání látek mezi půdními horizonty
    • eluviace (ochuzení, vyplavení, vybělení)
    • ilimerizace – průnik jílu
  • Transformace – přeměna primárních nerostů na sekundární, díky zvětrávání
  • Humifikace – velmi složitý proces, přeměna organické hmoty

Odkazy

Reference

  1. ↑ DVOŘÁK, Miroslav. Proč ztotožňování pojmu „humus“ a „půdní organická hmota“ v pedologii je zdrojem chybných závěrů?. České Budějovice, 2013 [cit. 2021-03-25]. 47 s. Diplomová práce. Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Ladislav Kolář. s. 11. Dostupné online.

Externí odkazy