Humprecht Czernin z Chudenic
| Humprecht Černín z Chudenic | |
|---|---|
.jpg) | |
| 1. hlava starší – chudenické větve Czerninů z Chudenic | |
| Předchůdce | Diviš Czernin z Chudenic jako společný předek chudenické a nedrahovické větve |
| Nástupce | Jindřich Czernin z Chudenic |
| Nejvyšší zemský podkomoří Českého království | |
| Ve funkci: 1593 – 1601 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Podkomoří králové v Čechách | |
| Ve funkci: 1576 – 1594 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | Michal Španovský z Lisova |
| Nástupce | Hertvík Zejdlic ze Šenfeldu |
| Hejtman Pražského hradu | |
| Ve funkci: 1576 – 1599 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | Mikuláš Miřkovský z Tropčic |
| Nástupce | Šťastný Mošovský z Moravčína |
| Císařský rada | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Hejtman Plzeňského kraje | |
| Ve funkci: 1572 – 1573 | |
| Panovník | Maxmilián II. |
| Předchůdce | Kryštof z Roupova a Častolár Hradištský z Hořovic |
| Nástupce | Mořic Šlik z Holíče a Kryštof Markvart z Hrádku |
| Volební obvod | spolu s ním Jan Hostouňský z Rabštejna |
| Narození | 1525 |
| Úmrtí | 1601 |
| Místo pohřbení | Kostel sv. Jana Křtitele v Chudenicích |
| Choť | Ludmila Kotzová z Dobrše († 1583) |
| Rodiče | Diviš Czernin z Chudenic |
| Děti | Jindřich, Adam |
| Příbuzní | bratr: Jan Czernin z Chudenic († 1580) švagrová: Marianna z Říčan vnuk: Humprecht Czernin († asi 1637) vnuk: Jan Maximilian Czernin († 1657/1664) vnučka: Anna Eliška, provdaná z Gutštejna a podruhé Kotzová z Dobrše synovec: Diviš Czernin (1565–1621) synovec: Humprecht III. Czernin (1570–1632) synovec: Heřman Václav Czernin (1576–1651) |
| Sídlo | Chudenice |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Humprecht Czernin z Chudenic, též Humprecht Černín z Chudenic, zvaný Pobožný (1525–1601) byl český šlechtic z chudenické větve rodu Czerninů (Černínů) z Chudenic. Byl císařským radou, rytířem Řádu zlatého rouna,[1] hejtmanem Pražského hradu a podkomořím.
Původ
.png)
Narodil se jako nejstarší syn zchudlého rytíře Diviše Czernina z Chudenic († po 1548). Jeho bratr Jan (nejstarší; asi 1549/1554–1558), který zastával úřad hejtmana Vltavského kraje a výběrčího královských daní, byl zakladatelem nedrahovické větve rodu. Ze všech sourozenců měli potomky právě jen Humprecht a Jan.
Kariéra
Veřejnou činnost zahájil nejprve ve funkci hejtmana Plzeňského kraje (1572–1573).[2][3] Kariéru udělal za vlády Rudolfa II. V letech 1576–1599 zastával úřad hejtmana Pražského hradu,[3] v letech 1576–1594 byl podkomořím králové,[4] to znamená, že se staral o příjmy z věnných měst. V letech 1593–1601 byl dokonce královským podkomořím.[3] Mimoto byl od roku 1574 přísedícím komorního a dvorského soudu, v letech 1580–1599 se uvádí jako rada královské komory a v letech 1582–1600 byl členem zemského soudu za rytířský stav.[5]
Na Chudenickém zámku se nachází Andělský pokoj, kde podle rodové legendy anděl Humprechtovi zvěstoval smrt a vyzval ho k účasti na mši v kapli sv. Wolfganga, která se nachází na vrchu nad Chudenicemi.[6] V kostele sv. Jana Křtitele v Chudenicích se dochoval jeho náhrobní kámen z pískovce. Pochází z roku 1601 a Humprecht je na něm vyobrazen v rytířské zbroji, nechybí ani latinský nápis s datem jeho úmrtí. Je umístěn ve stěně presbytáře, avšak původně kryl vstup do rodové hrobky. Zachoval se, protože byl poději zakryt novou podlahou.[7]
Majetek
.jpg)
Po otci zdědil tvrz Chudenice s dvorem a ves. Tvrz nechal přestavět na renesanční zámek obdélného půdorysu. Za své zásluhy si 2. ledna 1592 vysloužil u císaře Rudolfa II. povýšení Chudenic na městečko s právem na znak, pečeť a tržní právo.[8] Konkrétně se směl pořádat roční trh na koně a dva trhy roční.[8] Humprecht byl také majitelem pusté vsi Bělýšov (Bělejšov) a Ohražensko. Dále vlastnil Kramolín, Slatinu a Trnčí. Od Jindřicha Mladoty z Jilmanic koupil městečka Poleň a Poleňku. V roce 1581 koupil od Kanických ves Bezpravovice, poté statek Únějovice. V roce 1590 koupil ves Kámen, která předtím patřila ke Švihovu. V roce 1593 se stal majitelem vsi Řakom s dvorem, lesem Doubravou a pustou vsí Pravětice.[1] Městečko Švihov s vodním hradem získal od věřitelů zadluženého Heralta Říčanského z Říčan roku 1598.[9]
Rodina
Oženil se Ludmilou (Lidmilou) Kotzovou z Dobrše († 1583). Narodily se jim následující děti:[10]
- 1. Anna
- 2. Jan († asi 1599)
- ∞ Lidmila Byšická z Byšic († 1601)
- 3. Jindřich († 1640) svobodný pán 1629, hejtman plzeňského kraje
- 1. ∞ Kryzelda Kokorzowská z Kokorzowa († asi 1614)
- 2. ∞ Veronika Čejková z Olbramovic
- 4. Adam († 1622)
- Johanka z Lokšan († po 1622)
Odkazy
Reference
- ↑ a b NOVÁKOVÁ, Stanislava. Příspěvek k dějinám panství Chudenice. In: MALÁT, Viktor. Chudenice: archeologie, dějiny, současnost. Praha: Public 21 TV, 1992. S. 17.
- ↑ MAREŠ, Petr: Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564-1616/1617; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Praha, 2011 (rigorózní práce) s. 117 dostupné online
- ↑ a b c BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav, 1996. 240 s. ISBN 80-85268-54-X. S. 68.
- ↑ BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, s. 93
- ↑ STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud království Českého v době rudolfínské; Praha, 2014 s. 197, 276, 280, 291, 365 ISBN 978-80-87284-38-4
- ↑ * MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 107.
- ↑ JUKLÍČKOVÁ, Jaroslava. Rodová sídla a funerální památky Černínů z Chudenic v 17. – 19. stol. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2012. Dostupné online. S. 25–26.
- ↑ a b ŽÁKOVÁ, Miroslava; POUZA, Ludvík. Perličky z historie Chudenicka. Příprava vydání Marcel Bezděk. Chudenice: Městys Chudenice, 2017. 36 s. S. 4.
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 338.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-07-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Humprecht Czernin z Chudenic (1525-1601) na zasedání většího zemského soudu ve Staré sněmovně na Pražském hradě v říjnu 1593. Detail olejomalby na plátně z počátku 17. století (po roce 1599).
(c) Richenza, CC BY-SA 3.0
Starý zámek. Chudenice. Okres Klatovy. Česká republika.
Wappen der „Czernin von Chudenitz“