Humprecht III. Czernin z Chudenic

Humprecht III. (starší) Czernin z Chudenic
Karlštejnský purkrabí za rytířský stav
Ve funkci: 24. únor 1624 – 16. květen 1625
Panovník	Ferdinand II.
Předchůdce	Přibík Jeníšek z Újezda
Nástupce	zemský úřad zrušen
Purkrabí Hradeckého kraje
Ve funkci: 1628 – 1629
Panovník	Ferdinand II.
Předchůdce	Kryštof Chanovský z Dlouhé Vsi
Nástupce	Jiří Malovec z Chýnova
Ve funkci: 1623 – 1624
Panovník	Ferdinand II.
Nástupce	Kryštof Chanovský z Dlouhé Vsi
Císařský komorník
Panovník	Ferdinand II.
Císařský rada
Panovník	Ferdinand II.
Člen direktoria za rytířský stav
Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdce	direktorium ustaveno
Nástupce	činnost direktoria ukončena
Místokomorník Českého království
Ve funkci: 1616 – 1622 nebo 1623 ?
Panovník	Matyáš, Fridrich Falcký, Ferdinand II.
Hejtman Vltavského kraje
Ve funkci: 1610 – 1611
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Jiří z Talmberka a Diviš Czernin z Chudenic
Nástupce	Jan z Říčan a Vilém Czernin z Chudenic
Volební obvod	spolu s ním Sezima z Vrtby, Vilém Litvín Říčanský z Říčan
Ve funkci: 1605 – 1606
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Heřman nejstarší Říčanský z Říčan a Vilém Czernin z Chudenic
Nástupce	Sezima z Vrtby a Adam Velemyský z Velemyšlovsi
Volební obvod	spolu s ním Jan z Talmberka
Narození	15. dubna 1570
Úmrtí	22. května 1632 (ve věku 62 let) Radenín
Místo pohřbení	Radenín
Titul	15. března 1623 svobodný pán 8. června 1627 hrabě (český hraběcí stav)
Choť	(1594) Eva Polyxena Voračická z Paběnic († 1632)
Rodiče	Jan Czernin z Chudenic († 1580) a Marianna z Říčan
Děti	Jan Křtitel (1597–1642)
Příbuzní	bratr: Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621) bratr: Vilém Czernin z Chudenic († 1629) bratr: Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) strýc: Humprecht Czernin z Chudenic (1525–1601) vnuk: Humprecht Jan Czernin z Chudenic (1628–1682) děd: Diviš Czernin z Chudenic († po 1548) babička: Eliška Bohuchvalová z Hrádku († po 1549)
Zaměstnání	politik
Profese	komorník
Náboženství	od 1621 římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Humprecht III. Czernin z Chudenic, zvaný starší, také Humprecht Černín z Chudenic, německy Humprecht der Ältere Czernin von Chudenitz (duben 1570 – 22. května 1632)^[1] byl český šlechtic z nedrahovické větve rodu Czerninů z Chudenic. Během stavovského povstání stál proti císaři. Přestože byl dokonce členem direktoria, byl omilostněn a stal se českým místodržícím, purkrabím Hradeckého kraje a posledním karlštejnským purkrabím.

Narodil se jako syn Jana Czernina z Chudenic († 1580), který několikrát zastával úřad hejtmana Vltavského kraje, a Marianny z Říčan. Jeho starší bratr Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621) byl v roce 1621 jako jediný katolík popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho mladší bratr Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) se proslavil jako císařský vyslanec k tureckému sultánovi. Humprecht je často uváděn jako starší, aby se odlišil od svého vnuka Humprechta Jana (1628–1682).^[2]

Kariéru začal jako hejtman Vltavského kraje, kterým se stal v roce 1605 spolu s Janem z Talmberka. V roce 1616 se stal místokomorníkem Českého království. V době druhého českého stavovského protihabsburského povstání se za rytířský stav stal členem direktoria. Choval se ovšem opatrně a nakonec se na radu bratra Heřmana přidal k císařské straně. Požádal o pardon. Po bitvě na Bílé hoře se v Praze zasazoval o to, aby se město nebránilo a kapitulovalo. Pokusil si vyjednat lepší pozici u Pavla Michny z Vacínova a Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Jako bývalý místokomorník pomáhal při revizi zápisů v zemských deskách. Na rozdíl od bratra Diviše z účasti v povstání vyvázl hladce. Nejdříve byl jen střežen vojáky ve svém domě a za omilostnění (pardon) musel zaplatit 1500 zlatých jako dar pro kostel sv. Jakuba na Starém Městě pražském. V roce 1621 konvertoval na katolickou víru a dále stoupal na společenském žebříčku. Stal se císařským radou, císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. Kariéru ukončil jako purkrabí karlštejnský^[3] a purkrabí Hradeckého kraje.^[4] Dne 15. března 1623 byl rodu potvrzen stav svobodných pánů a 8. června 1627 byl Humprecht spolu s bratrem Heřmanem povýšen do hraběcího stavu v Čechách.^[5][6] Zemřel 22. května 1632 a pohřben byl v Radeníně.^[1]

Manželka mu přinesla panství Radenín a Choustník na Táborsku. Před rokem 1605 od své tchyně, tehdy už vdovy po Adamu Voračickém, koupil polovinu městečka Prčice. Od Adamových dědiců koupil i druhou polovinu. Usadil se v renesančním prčickém zámku. Prčici nakonec v roce 1612 prodal Janovi z Talmberka a jeho ženě Kunce z Říčan.^[3] V roce 1624 koupil Kostomlaty, které byly zkonfiskovány Petrovi a Oldřichovi z Kostomlat pro účast ve stavovském povstání.^[7][4] V okolí dále přikoupil konfiskované Černčice a později Lhenice a Bukovice.^[7]

V dubnu 1594^[8] se oženil s Evou Polyxenou Voračickou z Paběnic († 2. června 1632),^[1] dcerou Adama Voračického z Paběnic a jeho ženy Anny Kaplířové ze Sulevic.^[9] Narodil se jim jeden syn:^[1]

• Jan Křtitel Adam (16. 8. 1597 – 22. 11. 1642)
  • ∞ (1621) Zuzana Homutová z Harasova (1600–1654), jejich děti:
    • 1. Eva Polyxena (kolem 1622 – 1688)
    • 2. Alžběta Johana (* kolem 1624)
    • 3. Heřman Václav František (asi 1626–1674/1675)
    • 4. Humprecht Jan (1628–1682)

• JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 218. 

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)