Hungaria (vlak)

Hungaria
Lokomotiva 350 společnosti ZSSK v čele EC 170 Hungaria ve stanici Budapest-Keleti pályaudvar
Lokomotiva 350 společnosti ZSSK v čele EC 170 Hungaria ve stanici Budapest-Keleti pályaudvar
StátČeskoČesko Česko, MaďarskoMaďarsko Maďarsko, NěmeckoNěmecko Německo, SlovenskoSlovensko Slovensko
DruhEC
LinkaEx3, Ex5
Číslo172, 173
Počet spojů2
DopravceČeské dráhy, DB Fernverkehr, MÁV-START, Železničná spoločnosť Slovensko
V provozuod 29. května 1960
Trasa spoje
Legenda
Budapest-Nyugati pályaudvar
Vác
Nagymaros-Visegrád
Szob
Štúrovo
Nové Zámky
Bratislava hlavná stanica
Kúty
Břeclav
Brno hlavní nádraží
Pardubice hlavní nádraží
Kolín
Praha hlavní nádraží
Praha-Holešovice
Ústí nad Labem hlavní nádraží
Děčín hlavní nádraží
Bad Schandau
Dresden Hauptbahnhof
Dresden-Neustadt
Berlin Südkreuz
Berlin Hauptbahnhof
Berlin-Spandau
Wittenberge
Ludwigslust
Büchen
Hamburg-Bergedorf
Hamburg Hauptbahnhof
Hamburg-Altona

Data jsou aktuální k 10. 12. 2023.

Hungaria, slangově také Hungárka, je mezistátní vlak linek Ex3 a Ex5, pojmenovaný podle země výchozí stanice – Maďarska. Jezdí od roku 1960 na trase BerlínPrahaBratislavaBudapešť a zpět, v době platnosti jízdního řádu pro rok 2024 jezdí až do Hamburku jako pár vlaků EuroCity 172 a 173.[1]

Historie

Hungaria poprvé vyjela dne 29. května 1960 jako MR 15/16 na 995 kilometrů dlouhé trati Berlín – Praha – Bratislava – Budapešť. Motorový expres byl sestavený z lehkých motorových jednotek, tím se ihned od svého vzniku odlišoval od běžných vlaků nejen vzhledem, ale také komfortem a vyšší rychlostí. Hungaria se již v roce 1960 stala nejrychlejším vlakem na síti ČSD. Také byla prvním vlakem, pro který platily rychlostníky 130 km/hod na trati Praha – Česká Třebová.[2] Například v jízdním řádu 1980/81 Ex Hungaria mezi Bratislavou a Prahou zastavoval pouze jedenkrát (Brno hlavní nádraží, tzn. že Hungaria jako jediný vlak nezastavovala ani v důležité uzlové stanici Břeclav). Díky omezení počtu zastávek mohla být zachována rychlostní exkluzivita, a to i po zrušení provozu elitních motorových jednotek - viz následující odstavec.

Mezinárodní expres Hungaria byl zpočátku sestaven z motorových jednotek východoněmeckých DR a později téměř po celou dobu až do 80. let z jednotek maďarské výroby ve vlastnictví ČSD. Například dle GVD z let 19641966 byla Hungaria provozována motorovými jednotkami řady M 498.0 a M 295.0 z maďarské lokomotivky Ganz-MÁVAG, podobně jako předtím Vindobona.

S příchodem GVD 1974/75 byl v souvislosti s dodávkami nových dvousystémových lokomotiv řady ES 499.0 (dnes 350) ukončen provoz motorových jednotek na expresu Hungaria a byly nahrazeny klasickou soupravou taženou elektrickou lokomotivou. Od té doby jezdila Hungaria v úseku PrahaBrno přes Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou, přičemž v tomto úseku vůbec nezastavovala.

Do doby, než byla v Praze vybudována Holešovická přeložka, jezdila Hungaria úvratí přes tehdejší nádraží Praha střed (dnes Praha Masarykovo nádraží). Po dokončení nádraží Praha-Holešovice v roce 1985 začíná Hungaria přes Prahu projíždět bez úvrati, přesto však pobyt ve stanici činil kolem 15 minut a býval spojen s výměnou lokomotivy. V jízdním řádu 1988/89 byl pobyt Hungarie v Praze-Holešovicích dokonce plánován na rovných 30 minut (pobyt IEx 74 do Berlína 16:07-16:39; pobyt IEx 75 do Budapešti 11:10 až 11:40). Bezúvraťový provoz Hungarie se udržel až do vybudování Nového spojení, a tak se po čtvrtstoletí Hungaria vrátila na pražské hlavní nádraží. Až do roku 2021 Hungaria v Praze zastavujovala dvakrát: na hlavním nádraží (s úvratí), dále také v Holešovicích.

Od 1. června 1986 jezdila Hungaria jako Interexpress, a to IEx 74/75. První tři roky byla spojována s Vindobonou.

Počátkem 90. let byla Hungaria zařazena do sítě celoevropských komforních vlaků EuroCity. Po elektrizaci trati Brno – Česká Třebová začala většina vlaků jezdit z Brna do Prahy přes Českou Třebovou a Pardubice. Avšak v GVD 2004/05 jezdil vlak EC 170/171 Hungaria v úseku Brno – Praha přes Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod a v těchto stanicích i pravidelně zastavoval.[3] Od grafikonu 2005/06 se vrátil zpět na trasu přes Českou Třebovou.

Až do GVD 2008/09 byla souprava Hungarie sestavena kromě lokomotivy pouze z vozů maďarské společnosti MÁV, resp. její dceřiné společnosti MÁV-START. Souprava tak byla uceleně modrá.[4] Jen od podzimu 2008 do podzimu 2009 byl v úseku BudapešťPraha posledním vozem český Aee, který má červeno-bílý nátěr.[5]

Od GVD 2009/2010 do GVD 2013/2014 vlak nezastavoval ve stanici Česká Třebová.[6]

S příchodem GVD 2017/2018 byla stejně jako ostatním vlakům linky Ex3 do Budapešti změněna konečná stanice z Budapest-Keleti pályaudvar na Budapest-Nyugati pályaudvar.

Od 6. dubna 2021 došlo kvůli výlukám na koridoru ke změně jízdního řádu, ve kterém je Hungaria v úseku KolínBrno vedena odklonem přes Vysočinu. V pražském železničním uzlu došlo ke změně trasy, kdy vlak nezajíždí na hlavní nádraží. Mezi Prahou-Holešovicemi a Brnem tak vlak nikde nezastavuje.

S jízdním řádem platným od prosince 2021 byla Hungaria zkrácena na úsek Praha hlavní nádražíBudapest-Nyugati pályaudvar.[7] Naopak následující rok, v prosinci 2022 byla opět prodloužena až do stanice Hamburg-Altona.[1]

Hungaria dnes

V jízdním řádu 2023/2024 vyráží Hungaria ze své výchozí stanice Budapest-Nyugati pályaudvar v 7:30, v Praze zastaví v čase 14:11–14:28 na hlavním nádraží a do cílové stanice Hamburg-Altona vzdálené od Budapešti 1295 kilometrů přijíždí ve 21:35. V opačném směru odjíždí z Hamburku v 6:35, v Praze zastaví v čase 13:24–13:44 a do Budapešti přijede ve 20:28.

Odkazy

Reference

  1. a b Jízdní řád 2024. [s.l.]: Správa železnic, 2023. Dostupné online. S. 25–32.  Archivováno 10. 12. 2022 na Wayback Machine.
  2. ŽM atlas vozidel 2003 Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK. Zlín: Železniční magazín, 2003. Kapitola M 295.0, 1, 2 (ex M495.0, 1, 2), M 298.0 (ex M498.0), s. 60–71. 
  3. VNITROSTÁTNÍ TRAŤOVÉ JÍZDNÍ ŘÁDY 2004/05
  4. Zelpage.cz - EC 170 „Hungaria“ (200)
  5. Zelpage.cz - EC 170 „Hungaria“ (2009)
  6. Archivovaná kopie. www.cdrail.cz [online]. [cit. 2009-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-22. 
  7. Jízdní řád 2022. [s.l.]: Správa železnic, 2021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-05. S. 21–28.  Archivováno 5. 11. 2021 na Wayback Machine.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon KBHFa.svg
head station, track starting
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon KBHFe.svg
head station, track ending
ČSD E 499.3 Hungaria EuroCity Budapest Keleti.jpg
ČSD ES 499.0 locomotive with Hungaria EuroCity (Budapest-Berlin) at Keleti railway station, in Budapest, Hungary