Hurbanovo
Hurbanovo | |
---|---|
Pivovar Zlatý Bažant v Hurbanově | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°53′32″ s. š., 18°11′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 115 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Nitranský |
Okres | Komárno |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 59,943 km² |
Počet obyvatel | 7 472 (31. 12. 2018[1]) |
Hustota zalidnění | 124,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Primátor | Mgr. Peter Závodský |
Vznik | 1329 |
Oficiální web | www |
mesto | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Hurbanovo Komárňanská 91 947 01 Hurbanovo |
Telefonní předvolba | 035 |
PSČ | 947 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | KN |
NUTS | 501140 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hurbanovo (do roku 1948 Stará Ďala, maďarsky Ógyalla) je město na jižním Slovensku, v Nitranském kraji. Území města Hurbanovo je tvořeno dvěma katastrálními územími: Bohatá na severu a Hurbanovo na jihu,
Poloha
Město se nachází v Podunajské nížině, na břehu řeky Žitava, cca 15 km od Komárna a cca 12 km od Nových Zámků. Katastrem města Hurbanovo protékají dvě řeky. Na západě je to řeka Žitava a na jihozápadě je to řeka Nitra. Žitava se vlévá do Nitry v katastrálním území sousední obce Martovce. Středem katastru i intravilánu města teče umělý vodní tok Hurbanovský kanál (Ibolyás), který se vlévá do Patinského kanálu a ten pak do Dunaje. Město leží na železniční trati Nové Zámky – Komárom.[2]
Části města
Hurbanovo se skládá ze sedmi městských částí: Bohatá, Holanovo, Hurbanovo, Pavlov Dvor, Nová Trstená, Vék, Zelený Háj. Nejvíce obyvatel žije v městských částech Hurbanovo a Bohatá.
Historie
První písemná zmínka o městě Ógyalla je z roku 1357.
Město bylo součástí Uherska až do r. 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (hranice podle Trianonské smlouvy).
V roce 1948 bylo město přejmenováno z názvu Stará Ďala na Hurbanovo, po slovenském spisovateli Hurbanovi.
V roce 1971 byla k městu Hurbanovo přiřazena do té doby samostatná obec Bohatá (maďarsky Bagota).[3]
Pamětihodnosti
- Římskokatolický kostel sv. Ladislava, jednolodní secesní stavba z let 1912–1913. Autorem stavby je významný maďarský architekt István Medgyaszay. Stojí na místě starší barokní stavby z roku 1718, která v roce 1911 vyhořela. V konstrukci kostela se uplatňuje železobeton a také dřevěné konstrukce tvořící klenbu centrálního prostoru. Dřevěný detail stavby nese inspiraci maďarským a sedmihradským lidovým uměním, celek je v duchu dobové secese.
- Římskokatolický kostel sv. Anny v části Bohatá, jednolodní pozdně barokní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a představenou věží, z roku 1735. Klasicistními úpravami prošel v roce 1811 a obnovou v roce 1960.
- Reformovaný kostel, jednolodní klasicistní stavba s pravoúhlým závěrem a představenou věží, z roku 1822. V roce 1913 prošel neorománskou úpravou, která mu dala současnou podobu.
- Hvězdárna, technická památka, třípodlažní stavba na půdorysu písmene U, z let 1867–1874. Jedná se o první moderní observatoř na území bývalého Rakousko-Uherska. Hvězdárnu vybudoval Mikuláš Konkoly-Thege; první úprava proběhla v roce 1905. Před rokem 1920 (po vzniku Československa) byly všechny dalekohledy převezeny do Maďarska.[4] Další úpravy hvězdárny proběhly v letech 1930 a v roce 1992. Objekt se nachází uprostřed rozsáhlého krajinářského parku v areálu Slovenské ústřední hvězdárny.
- Kaštel rodiny Konkoly-Thege.
- Fesztyho kaštel, národní kulturní památka. Rodný dům Árpáda Fesztyho. Jednopodlažní tříkřídlová, třítraktová, původně barokní stavba ze začátku 18. století. Úpravami prošel v roce 1818 a 1907, kdy byl eklekticky přestavěn podle projektu Mihálya Nagye v duchu secese. V majetku rodiny.
- Vila Steiner, jednopodlažní secesní stavba s nárožními věžemi, z roku 1901.
- Ordódyovská kúrie v části Bohatá, jednopodlažní dvoutraktová původně klasicistní stavba na půdorysu písmena L ze začátku 19. století. Ve druhé polovině 19. století obdržela neorenesanční úpravu. Nachází se uprostřed krajinářského parku.
- Klasicistická kúrie v části Bohatá, jednopodlažní stavba na půdorysu obdélníku s převýšenou valbovou střechou ze začátku 19. století.
- Mauzoleum rodiny Thege-Konkoly, neogotická stavba na půdorysu obdélníku z roku 1851.
- Mauzoleum rodiny Feszty, neogotická stavba na půdorysu obdélníku z konce 19. století.
Osobnosti
- Adolf Feszty (1846–1900), architekt a politik
- Árpád Feszty (1856–1914), malíř
- Gyula Feszty (1854–1912), architekt
- Hana Hegerová (1931–2021), zpěvačka
- Mikuláš Konkoly-Thege (1842–1916), fyzik a astronom.
- Jozef Malovec (1933–1998), hudební skladatel
Současnost
Město je známé svým pivovarem, kde se vyrábí pivo značky Zlatý Bažant. Ve městě rovněž sídlí Slovenská ústřední hvězdárna. Ve městě prožila část života zpěvačka Hana Hegerová.
Partnerská města
Zdroj: Oficiální web města
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hurbanovo na slovenské Wikipedii.
- ↑ Obyvateľstvo a migrácia. slovak.statistics.sk [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2019-04-16. Dostupné online.
- ↑ Trať 135: Nové Zámky - Hurbanovo - Komárom MÁV. www.zeleznicne.info [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Karel. Pozorování Venuše na soukromé hvězdárně na Smíchově. S. 13 (poznámka). Říše hvězd [online]. Česká astronomická společnost, 1920 [cit. 2024-06-24]. Roč. 1, čís. 1, s. 13 (poznámka). Dostupné online.
Související články
- Seznam slovenských měst
- Alúvium Žitavy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hurbanovo na Wikimedia Commons
- Slovenská ústřední hvězdárna
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Szeder László, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 401-11547/1 (other) Slovenské republiky.