Hus

Hus
Čelní zeď jádra
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	1341
Zánik	1441
Stavebník	páni z Janovic
Další majitelé	Zikmund Huler z Orlíku, Mikuláš z Husi, Jan Smil z Křemže
Současný majitel	Lesy České republiky
Poloha
Adresa	1,5 km jihozápadně od Křišťanovic, Záblatí, Česko Česko
Souřadnice	48°57′25″ s. š., 13°55′44″ v. d.
Hus
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44994/3-3612 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hus (německy Gans) je zřícenina hradu asi 1,5 km jihozápadně od Křišťanovic v okrese Prachatice. Stojí v nadmořské výšce 730 m na úzké skalní ostrožně, která vybíhá z jižního úbočí Panského vrchu a obtéká ji řeka Blanice. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie hradu

V roce 1341 povolil král Jan Lucemburský bratrům Jenšíkovi, Vavřinci, Herbortovi a Peškovi z Janovic v místě zvaném Na husi postavit hrad k ochraně nově zakládaných vesnic v okolí Záblatí.^[2] Z nich v roce 1359 žil už jen Pešek a ze zemřelých bratrů měl potomky pouze Herbort.^[3] Téhož roku jim císař Karel IV. potvrdil manské vlastnictví hradu. Podle jeho listiny k hradu patřila městečka Husinec a Záblatí a vesnice Řepešín, Zvěřenice, Křišťanovice, Mlynářovice, Krejčovice, Milešice, Zábrdí a samostatný statek Lažiště.^[4]

Postavený hrad zůstal v majetku pánů z Janovic do roku 1363, kdy se hrad stal majetkem královské komory. Kolem roku 1390 zastavil Václav IV. hrad Hus svému oblíbenci, Zikmundu Hulerovi. Ten byl majitelem hradu, města Záblatí a okolních vesnic až do své popravy v roce 1405. Poté Václav IV. dosadil na hrad jako dědičného purkrabího Mikuláše z Pístného, který se později začal psát jako Mikuláš z Husi. Ten před svou smrtí v roce 1420 postoupil Hus Janu Smilovi z Křemže. V roce 1439 byl Jan Smil svým úhlavním nepřítelem, Oldřichem z Rožmberka, lstivě vlákán do krumlovského hradu a uvězněn. Hrad Hus tak zůstal bez pána a zmocnil se jej loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku. V roce 1441 proto na něj zaútočili Přibík z Klenové, Petr Zmrzlík ze Svojšína a Jan Sedlecký z Prachatic se svými vojsky. Po obléhání se vyhladovělá posádka vzdala. Hrad byl zapálen a rozbořen a po sto letech existence se stal opuštěnou zříceninou.^[2]

Současnost

Hrad byl postaven na úzkém ostrohu, který v zadní části klesá k řece Blanici. V této snížené části se nacházelo předhradí a hradní jádro zaujalo nejvyšší část dispozice v čele hradu nad šíjovým příkopem, který hrad odděloval od zbytku ostrožny. Přístupová cesta vedla od severu podél jihozápadní strany jádra, za kterým vstoupila do předhradí z nějž se dochovaly výrazné zbytky jeho hradeb. Podél jihozápadní hradby stála dlouhá budova. Na východní straně z předhradí vybíhá směrem k řece hradba, která umožňovala nabírat vodu přímo z řeky.^[5]

Hradní jádro bylo od předhradí odděleno příkopem. Podoba jádra je však nejasná, protože zřícené zdivo hradních budov zaplnilo prostor mezi nimi, výrazně navýšilo úroveň terénu, a vytvořilo tak tzv. zavřený hrad. Pravděpodobně zde stálo více budov.^[5]

Přístup

Zřícenina hradu je volně přístupná. Přímo přes ostrožnu se zbytky hradu vede modře značená turistická trasa z Libínského Sedla do Volar.^[6]

Galerie

• 

  Pilíř ve východním nároží

• 

  Hrad Hus

• 

  Lávka u stezky ke zřícenině

• 

  Řeka Blanice

Odkazy

Reference

Literatura

• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hus, s. 202–204. 

Související články

• Seznam hradů v Jihočeském kraji
• Blanický mlýn

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hus na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hus ve Wikislovníku