Husův dům (Čistá)
| Husův dům | |
|---|---|
.JPG) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Rakovník |
| Obec | Čistá |
| Souřadnice | 50°1′49,98″ s. š., 13°34′14,45″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Husův sbor v Čisté | |
| Základní informace | |
| Církev | československá husitská |
| Současný majitel | fyzická osoba |
| Zasvěcení | Jan Hus |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Hanuš Zápal |
| Stavební sloh | moderna |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1922 |
| Další informace | |
| Adresa | Nádražní 283 Čistá |
| Ulice | Nádražní |
| Kód památky | 10065/2-4269 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Husův dům v Čisté je bývalý kostel Českobratrské církve evangelické[1] (podle jiných údajů Církve československé husitské), jenž byl postaven roku 1922 podle návrhu architekta Hanuše Zápala. Jednalo se o první nekatolickou modlitebnu na Rakovicku. Později byl přeměněn na tělocvičnu. Od 4. srpna 1994 je památkově chráněna.[2]
Historie
Po rozpadu habsburské monarchie roku 1918 a vyvázání se z pevného svazku katolické tradice na metternichovském panství silně vzrostl počet členů Církve československé husitské. První kazatelská stanice vznikla v Čisté roku 1920, v blízkých Kralovicích v roce 1921. Musela však využívat provizorních, nedůstojných prostor, a proto byly rozvíjeny myšlenky na stavbu nové modlitebny, pro kterou byl v Čisté zakoupen pozemek u hlavní silnice vedoucí k vlakovému nádraží.[3]
Projektu se zdarma zhostil architekt Hanuš Zápal, syn předsedy kralovických evangelíků Antonína Zápala. Dokončil ho Cyril Čech, který nakonec i stavbu objektu realizoval. Pro hlavní budovu modlitebny byla zvolena vysoká sedlová střecha, jež směrem do ulice vystupuje v monumentální trojúhelníkový štít, který společně se dvěma pilíři tvoří průčelí Husova domu. Doplněn byl o kubizující žebra, sestavená v geometrické útvary. Stavba se však finančně vymkla z možností členů sboru, a proto bylo nutné šetřit při vybavování interiéru. Zprvu muselo postačit starší vybavení, jež bylo postupně doplňováno. Lavice pocházely z blíže neurčené pražské synagogy. Kazatelna a stůl Páně byly darem sboru z Plzně-západu, pocházejí z bývalé modlitebny, kterou nahradil nový kostel.[3] Čistecký Husův dům byl slavnostně otevřen 8. října 1922.[4] K roku 2023 je objekt Husova domu nevyužíván a chátrá.
Odkazy
Reference
- ↑ Bednář, F.: Památník Českobratrské církve evangelické. Praha 1924, s. 202
- ↑ Sbor Husův dům. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal, 1885-1964: architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0. Kapitola S prvky kubismu a rondokubismu, s. 105–106.
- ↑ TINTĚRA, Pavel; TINTĚROVÁ, Ilona. Historie obce. Obec Čistá [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online.
Literatura
- DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal: 1885-1964 - architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Husův dům na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Zdeňka Bušková, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: