Husův sbor (Holešovice)

Husův sbor (Praha-Holešovice)
Husův sbor v Holešovicích v roce 2007
Husův sbor v Holešovicích v roce 2007
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťHolešovice
Souřadnice50°5′58″ s. š., 14°26′8″ v. d.
Základní informace
Církevčeskoslovenská husitská
Současný majitelNáboženská obec Církve československé husitské v Praze 7 - Holešovice
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Kubelka[1]
Stavební slohkonstruktivismus
Typ stavbymoderna
Výstavba1937
Další informace
Oficiální webhttp://www.husiteholesovice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husův sbor Církve československé husitské v Praze–Holešovicích se nachází ve Farského ulici v domě číslo 1386/3, poblíž Strossmayerova náměstí.[2] Ulice je pojmenována po Karlu Farském, zakladateli a prvním patriarchovi Církve československé husitské. Husův sbor v Holešovicích byl vybudován v letech 1935–1937 podle návrhu arch. Františka Kubelky jako víceúčelová novostavba. V přízemí činžovního domu byla zřízena modlitebna, obložená mramorem a v podzemí kolumbárium, označované za jedno z největších v Evropě.[3] Dominantou objektu je byzantský kříž v průčelí a modernistická věž s kalichem.[p 1] V obytné části Husova sboru bydlel básník František Hrubín.[3]

Historie a charakter stavby

Základní kámen Husitského sboru v Holešovicích byl položen 29. května 1927. Holešovické bohoslužby CČS se v té době konaly pod širým nebem na Strossmayerově náměstí nebo v Letenských sadech. Se stále se zvětšujícím počtem členů církve ale bylo nutné zajistit novou bohoslužebnou místnost, také s ohledem na konání bohoslužeb v zimním období. Jako provizorium se podařilo získat místnost tělocvičny[4] (bývalé kreslírny) v budově státní reálky na Strossmayerově náměstí. Z iniciativy P. Josefa Seinera, prvního faráře náboženské obce CČS (dosud ještě oficiálně neschválené), bylo 21. června 1927 ustaveno stavební družstvo.

Podařilo se získat půjčku a finanční prostředky ze sbírky mezi členy holešovické CČS. Na zahájení stavby to však nestačilo. Bohoslužby se dále (po výpovědi z reálky) konaly v chlapecké škole Na Maninách. Zároveň byly zahájeny přípravné práce na projektu Husova sboru. První projektové plány zpracoval architekt Karel Truksa, kterého vystřídal architekt František Kubelka. Ten později stavbu osobně vedl a dokončil. František Kubelka prostudoval všechny tehdy dostupné materiály o moderních sakrálních stavbách a jeho projekt byl úspěšný. Stále ale chyběly potřebné finance. Až v roce 1935 Bohuš Rodovský, člen Rady starších a poslanec, zařídil hypoteční půjčku a stavba mohla být zahájena. V roce 1935 byly zadány výkopové práce firmě Strnad a v lednu 1937 se stěhovali první nájemníci do některých bytů sborového domu. Práce pokračovaly na sborové místnosti a kolumbáriu. Na stavbu dohlížel člen obce Josef Martínek. Dne 9. května 1937 byl Husův sbor v Holešovicích v ulici Strossmayerově (nyní Farského č. 3) slavnostně bohoslužbou otevřen.

Sbor je formálně koncipován jako činžovní dům a je zasazen do uliční zástavby, přičemž modlitebna, obložená mramorem, se nachází v přízemí a vchází se do ní z ulice. V podzemních prostorách domu bylo zbudováno kolumbárium. Kříž umístěný v horní části průčelí domu a věž s kalichem na střeše symbolizují přítomnost Husova sboru. Interiér modlitebny zakončuje za oltářem půlkruhový klenutý prostor, který je opatřen vitrážemi sklářského výtvarníka Č. O. Jandla. Světlo prostupující do modlitebny z vnitrobloku umocňuje výtvarnou působivost reliéfu, jehož autorem je Ladislav Novák.

V průběhu historie sboru zde sloužili církevní osobnosti jako Emil Dlouhý-Pokorný, nebo jeden z předních teologů Církve československé husitské Zdeněk Trtík, který je zde také pochován. V současnosti je úřadujícím farářem Mgr. Jan Daniel Došek. Duchovní sboru slouží bohoslužby v nedalekém domově pro seniory "U Studánky" a někteří pracují jako nemocniční kaplani a pečovatelé.

Pohled na Husův sbor

Další využití budovy

Kromě bohoslužeb, duchovní péče a náboženské výchovy dětí je sbor také zázemím pro bohatý kulturní život a mnohé sociální a vzdělávací aktivity. Probíhají zde též koncerty či výstavy.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Betonový kalich byl původně bez nátěru, nyní má zlatou barvu.

Reference

  1. ↑ BALÁČEK, Jan; BAMBAS, Josef; BARTOŠ, Ladislav. Jan Hus v památkách Prahy. Praha: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-87220-15-3. S. 54. 
  2. ↑ Farského [online]. Praha: Atlas Česka.cz [cit. 2012-02-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Husův sbor v Holešovicích [online]. Praha: Magistrát hlavního města Prahy [cit. 2012-02-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ BALÁČEK, Jan; BAMBAS, Josef; BARTOŠ, Ladislav. Jan Hus v památkách Prahy. Praha: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-87220-15-3. S. 55. 

Související články

Literatura

  • LUKEŠ, Zdeněk; SVOBODA, Jan. Praha 7 - 100 let moderní architektury 1885 - 1985. Praha 7: Národní technické muzeum a ONV Praha 7, 1985. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“