Husův sbor (Litovel)

Husův sbor
Pohled od jihovýchodu
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Olomoucký
Okres	Olomouc
Obec	Litovel
Souřadnice	49°42′5,03″ s. š., 17°4′42,34″ v. d.
Základní informace
Církev	Církev československá husitská
Diecéze	Olomoucká
Vikariát	Šumperk
Současný majitel	Náboženská obec Církve československé husitské v Litovli
Architektonický popis
Výstavba	1892 (jako sokolovna) 1927 (přestavba na Husův sbor)
Další informace
Adresa	Husova 22
Ulice	Husova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husův sbor v Litovli je modlitebna Církve československé husitské nacházející se v Husově ulici, na západním břehu Uničovského rybníka, asi 200 m východně od náměstí Přemysla Otakara. Jde o nejmladší sakrální architektonickou památku ve městě, jejíž historie je úzce spojena s místním českým národním hnutím.^[1] Budova původně sloužila jako sokolovna a teprve ve 20. letech dvacátého století byla přestavěna pro církevní účely.

Sokolovna

Od 80. let 19. století procházela Husova ulice velkým stavebním rozvojem.^[2] Budovu dnešního Husova sboru zde v blízkosti rybníka vystavěl roku 1892 pro své potřeby tělovýchovný spolek Sokol, a to podle návrhu stavitele Jana Kunčara. Její stavba se setkala s nevolí obecní rady, v níž zasedali měšťané německé národnosti, a proto se ji podařilo otevřít až 24.–25. června následujícího roku.^[1] Zpočátku to byla pouze přízemní budova,^[3] ovšem během následujících dalších 16 let byla postupně dostavována.^[1] Na její někdejší tělovýchovný účel dodnes upomínají především podlouhlá okna po stranách.^[4] Kromě toho sloužila též jako kulturní středisko a hrávalo se v ní také divadlo.^[3] Od roku 1898 v ní fungovala veřejná čítárna a mezi lety 1904 a 1920 veřejná knihovna.^[5]

Za první světové války sokolovna sloužila jako vojenský lazaret^[4] a během této doby byla silně devastována. Roku 1919 ji proto spolek prodal městu,^[1] které ji krátce nato roku 1922 prodalo nedávno založené Církvi československé husitské.^[3] Náboženská obec nové církve totiž v Litovli vedla spor o kostel svatého Marka^[1] a musela se provizorně scházet v prostorách hotelu Záložna. Ziskem bývalé sokolovny byl tedy její problém s prostorem pro bohoslužby vyřešen. Tělovýchovný spolek Sokol si pak později nedaleko odtud, v sousedství gymnázia (dnes Gymnázium Jana Opletala) v dnešní Opletalově ulici, postavil sokolovnu novou.^[4]

Husův sbor

Husitská církev musela zdevastovanou stavbu nejprve zprovoznit a upravit pro své potřeby. Rekonstrukce se protáhla a opravená budova bývalé sokolovny byla znovu slavnostně otevřena, tentokrát již jako Husův sbor, až 4. září 1927.^[1] Přestavba reflektovala nový účel budovy, na níž mimo jiné přibyla malá věž se zvonem.^[4] Akademický malíř František Doubrava z Litovle vytvořil nad hlavním vchodem rozměrné sgrafito. O něco výše pak byl umístěn výklenek s bustou Jana Husa s nápisem „Pravda vítězí“. Na střechu této strany budovy byl postaven dvojramenný kříž. Na opačnou (východní) stranu kostela byla umístěna busta Jana Amose Komenského s heslem „Osvětou ke svobodě“ a na vrchol štítu velký kalich,^[3] který nahradil symbol sokola s rozpjatými křídly.^[4]

Ve stroze zařízeném interiéru kostela se na vyvýšeném místě nachází dřevěný oltářní stůl s kazatelnou, nad nimiž je umístěn drátěný kalich, trnová koruna a kříž. Vzadu na zdi visí velký dřevěný kříž. Věřící při bohoslužbách sedí na židlích.^[4] Celému prostoru pak dominuje obraz Hus na hranici kostnické od místního malíře a učitele na litovelském gymnáziu Oldřicha Cihelky.^[1]

Zatím poslední stavební úpravy, hodnocené jako velmi necitlivé a poplatné své době, kostel postoupil na přelomu 70. a 80. let dvacátého století.^[1]

Jako farář zde působil mimo jiné též litovelský historik Josef Bezděčka.^[1]

Přístupnost veřejnosti

Modlitebna je veřejnosti přístupna v době bohoslužeb, které se konají každou neděli. Kolumbárium je otevřeno každý den.^[6]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Husův sbor v Litovli na Wikimedia Commons